Farmaceutické společnosti čím dál častěji investují do výzkumu a vývoje ve Spojených státech. Tento pro Evropu nepříznivý trend nyní zřejmě ještě podpoří obchodní dohoda mezi EU a USA, která přichází s 15 % clem na léky vyrobené v EU.

Ačkoliv Brusel označil obchodní dohodu mezi EU a USA za „stabilizující“ v nejistých časech, ve skutečnosti otřásla evropským farmaceutickým sektorem. Na stole je totiž 15 % clo na léky vyrobené v EU a Amerika momentálně odlákává farmaceutické inovace z Evropy.

I když Evropská komise navrhuje strategii pro biologické vědy a zákon o kritických léčivech a biotechnologiích, riskuje, že své cíle podkope obchodní politikou, která by mohla postihnout strategicky důležité odvětví.

„Cla na léčiva jsou špatným nástrojem, který naruší dodavatelské řetězce, ovlivní investice do výzkumu a vývoje a v konečném důsledku zhorší přístup pacientů k lékům na obou stranách Atlantiku,“ varovala Nathalie Mollová, generální ředitelka Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA).

Mohlo by vás zajímat

Ta proto vyzvala EU, aby přehodnotila svůj inovační model, a varovala, že Evropa musí „výrazně zvýšit výdaje regionu na inovativní léky a vytvořit prostředí, které může urychlit přeměnu vynikající evropské vědy na nové léčebné postupy.“

Za třetinou klinických studií stojí americké firmy

A tak zatímco EU hovoří o tom, že se stane globální vědeckou velmocí, přední farmaceutické a biotechnologické společnosti hlasují skrze své investiční plány stále častěji pro USA.

IQVIA, americká společnost zaměřená na zdravotnické informační technologie a klinický výzkum, nedávno zveřejnila studii s názvem Globální trendy ve výzkumu a vývoji 2025 s jasným výsledkem: Spojené státy nadále upevňují svou dominanci ve farmaceutických inovacích. Společnosti se sídlem v USA se v roce 2024 podílely na 35 % zahájených klinických studií na celém světě. To je více než Čína (30 %) a daleko před Evropou (21 %), jejíž podíl klesl ze 44 % v roce 2009.

USA zůstávají nejčastější zemí, která jako první uvádí na trh léky, přičemž 110 nových účinných látek z let 2020–2024 je v Evropě stále nedostupných. Spojené státy také vedou v oblasti průkopnických léků, zejména v onkologii, neurologii a genové terapii. V roce 2024 bylo 58 % inovativních účinných látek amerických, přičemž 93 % tvořily specializované léky a 72 % bylo určeno pro vzácná onemocnění.

Inovace přitom pohání regulační prostředí, které podporuje urychlené přezkumy a přispívá ke kratším časovým lhůtám při vývoji.

Evropa málo investuje do farmaceutických inovací

Příkladem posunu na západ jsou investice společnosti AstraZeneca. Podle deníku The Guardian generální ředitel společnosti AstraZeneca Pascal Soriot opakovaně chválil USA za to, že vynakládají 0,8 % HDP na farmaceutické inovace, a zároveň vyzval Evropu a Spojené království, aby zvýšily svou současnou úroveň pouhých 0,3 %.

Společnost se sídlem ve Spojeném království oznámila investiční plán v USA ve výši 50 miliard dolarů v průběhu pěti let. To zahrnuje rozšíření jejího výzkumného zařízení v Gaithersburgu v Marylandu a spuštění nejmodernějšího výzkumného centra v Cambridge v Massachusetts. AstraZeneca také buduje nová zařízení pro klinické studie a rozšiřuje své výzkumné a vývojové kapacity v oblasti nových léčiv.

Švýcaři sázejí na USA

Také švýcarská farmaceutická společnost Novartis dramaticky rozšiřuje svůj výzkum v USA. V dubnu 2025 oznámila pětiletý plán v hodnotě 23 miliard dolarů, který zahrnuje biomedicínské výzkumné centrum v San Diegu v hodnotě 1,1 miliardy dolarů, což bude její druhé globální centrum výzkumu a vývoje ve Spojených státech. Generální ředitel Vas Narasimhan jako rozhodující faktor pro tento krok uvedl „proinovační politiku a regulační prostředí“ v USA. Očekává se, že závod v San Diegu bude uveden do provozu mezi lety 2028 a 2029 a doplní tak stávající centrum společnosti Novartis v Cambridge v Massachusetts.

Společnost Roche se chystá na podobný obrat. Švýcarský gigant spustil v USA investiční iniciativu v hodnotě 50 miliard dolarů. Plánuje tak otevřít nové centrum výzkumu a vývoje v Massachusetts zaměřené na objevování léků s využitím umělé inteligence a výzkum kardiovaskulárních, ledvinových a metabolických onemocnění. Společnost také rozšiřuje výzkumná a vývojová pracoviště v Arizoně, Indianě a Kalifornii.

„Naše investice ve výši 50 miliard dolarů v příštích pěti letech položí základy pro naši další éru inovací a růstu, z čehož budou mít prospěch pacienti v USA i po celém světě,“ uvedla společnost.

Nedostatek pobídek i předvídatelnosti

Síla inovačního prostředí USA přesahuje investice jednotlivých firem. „Národ zůstává nesporným světovým lídrem poháněným výzkumem světové úrovně, robustními investicemi a dynamickými inovačními centry sahajícími od zavedených center v Kalifornii a na severovýchodě až po rozvíjející se regiony po celé zemi. Tato země i nadále přitahuje globální hráče,“ uvádí zpráva Global Business Reports o odvětví biologických věd Spojených států.

Problémem Evropy přitom není nedostatek talentů nebo vědy, ale nedostatek předvídatelnosti či pobídek. Politici i nadále volají po evropské „zdravotní suverenitě“, ale strategie výzkumu a vývoje naznačují, že firmy plánují budoucnost jinde – stále častěji v USA. Bez odvážných reforem by tak evropské ambice mohly vyjít naprázdno.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network. Text pro Zdravotnický deník upravila Michaela Koubová.