Nová studie Evropské komise varuje, že rozšíření umělé inteligence ve zdravotnictví bude vyžadovat více než jen ojedinělé pilotní projekty. Bude zapotřebí společná koordinace, standardy a investice. Zpráva popisuje tuto výzvu jako „komplexní“. Trvá však na tom, že přínosy pro pacienty, poskytovatele a systémy mohou být „transformativní“.

Aby se tento potenciál mohl naplnit, stanovila EU pět priorit. Patří mezi ně vytvoření společných standardů pro zdravotní údaje a interoperabilitu, zřízení center excelence pro sdílení odborných znalostí a konsolidace finančních toků s cílem urychlit zavádění. Další pozornost je věnována zajištění testování výkonu v reálném prostředí a monitorování po zavedení a vytvoření centrálního katalogu EU, který poskytovatelům pomůže orientovat se v rychle rostoucí nabídce řešení umělé inteligence.

„Prostřednictvím strategických opatření a odhodlání překonat výzvy spojené se zaváděním se EU může stát globálním lídrem v oblasti inovací ve zdravotnictví založených na AI,“ uzavírá studie. Úspěch však bude vyžadovat „společné úsilí tvůrců politik, poskytovatelů zdravotní péče, vývojářů a pacientů“.

V rozhovoru pro EU Perspectives vysvětluje Graham Armitage, ředitel pro řízení vztahů se stakeholdery v EIT Health a generální ředitel CLC Ireland-UK, jak může Evropa zaujmout vedoucí pozici v oblasti AI ve zdravotnictví.

Jaké jsou největší překážky pro rozšíření AI ve zdravotnictví v členských státech EU?

Překážky nesouvisí s technologií, Evropa má spoustu inovativních start-upů. Skutečným problémem je přístup ke kvalitním datům, integrace do systémů zdravotní péče a roztříštěnost v hodnocení a pořizování nástrojů.

Ve zdravotnictví se generuje obrovské množství dat, ale většina z nich je izolovaná nebo nedostupná. To vytváří riziko, že technologické start-upy bez akademické a klinické podpory budou pracovat pouze s daty, ke kterým mají snadný přístup, ale nemusí být reprezentativní pro širší populaci. V tomto ohledu je klíčový evropský prostor pro zdravotní data (EHDS). Díky propojení datových sad z různých zemí může EHDS zajistit, že řešení AI budou vycházet z dat, která odrážejí rozmanitost Evropy.

Mohlo by vás zajímat

Další překážkou jsou dovednosti. Naše data ukazují, že regiony s AI start-upy, které kombinují technické dovednosti se znalostmi v oblasti zdravotnictví, porozuměním regulačním rámcům a obchodními zkušenostmi, dosahují trvale lepších výsledků. Start-upy nepotřebují jen programátory, ale také lidi, kteří umí testovat, integrovat a škálovat produkty v reálném prostředí zdravotnických služeb.

Velkou výzvou je také zadávání veřejných zakázek. Zatímco Evropa má jednotný systém schvalování bezpečnosti zařízení podle nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR), úhrada nákladů a posuzování hodnoty se stále značně liší. To inovátorům ztěžuje rozšiřování přes hranice. EIT Health koordinuje evropskou pracovní skupinu pro harmonizované hodnocení digitálních zdravotnických prostředků, která se snaží zmapovat rozdíly a směřovat k společnému rámci. I částečné sjednocení by start-upům výrazně usnadnilo expanzi, oslovení více pacientů a zlepšení jejich nástrojů.

Které typy AI aplikací dosahují největšího pokroku?

Nejrychleji se rozvíjejí start-upy, které se zaměřují na reálné výzvy, nikoli pouze na technologické průlomy. Společná zpráva, kterou jsme zveřejnili společně s EIT Digital a která zahrnuje 23 000 odborníků z 3 600 start-upů v oblasti AI, ukázala, že společnosti s vyváženými týmy technických expertů, specialistů v oblasti zdravotní péče a lidí s měkkými dovednostmi, jako je komunikace a projektové řízení, dosahují trvale lepších výsledků než společnosti, které se spoléhají pouze na technické znalosti.

Největší dynamiku zaznamenáváme v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, která zůstávají hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Umělá inteligence má skutečný potenciál zlepšit prevenci, diagnostiku a léčbu těchto onemocnění.

Největší dynamiku zaznamenáváme v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, která zůstávají hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Umělá inteligence má skutečný potenciál zlepšit prevenci, diagnostiku a léčbu těchto onemocnění. Není náhoda, že konzultace Komise k evropskému plánu pro kardiovaskulární zdraví obsahuje zvláštní část věnovanou umělé inteligenci, která uznává její potenciál změnit přístup k péči o zdraví srdce.

Komise poukazuje na důvěru, interoperabilitu a infrastrukturu jako na kritické překážky. Jak se s nimi EIT Health vypořádává?

Pomáháme inovátorům vytvářet řešení ve spolupráci s celým „trojúhelníkem znalostí“, který tvoří byznys, výzkum a vzdělávání. Tento přeshraniční přístup zajišťuje, že důvěra, etika a ochrana soukromí jsou zakotveny od samého počátku a že interoperabilita je zohledněna od prvního dne. Důvěra nevychází pouze z regulačního schválení, ale také z vzájemného ověřování mezi odborníky. Když lékaři z různých zemí a systémů používají a doporučují určitý produkt, roste jeho důvěryhodnost. Klíčovou roli hrají významní odborníci, kteří pomáhají přizpůsobit nástroje lokálním podmínkám a zároveň ověřují jejich relevanci na mezinárodní úrovni.

V oblasti infrastruktury se zaměřujeme na lidský kapitál. Naše zkušenosti ukazují, že start-upy jsou úspěšné, když spojují různé dovednosti. Prostřednictvím školení, mentoringu a networkingu pomáháme propojovat inovátory s odbornými znalostmi v celé Evropě. Španělský start-up tak může najít ideálního univerzitního partnera ve Švédsku.

Evropa již disponuje špičkovým výzkumem a komplexními systémy zdravotní péče; výzvou je jejejich propojení. V Evropě dochází k fragmentaci spíše mezi zdravotními systémy než mezi jednotlivými poskytovateli, jako je tomu v USA. Pokud se nám podaří koordinovat jednotlivé systémy, můžeme překonat USA a Čínu.

Jak jsou evropské zdravotnické systémy a start-upy připraveny na dodržování zákona o umělé inteligenci, nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR), nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR) a evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS)?

Evropa má silnou základnu: špičkový výzkum a vysoce kvalifikované zdravotnické pracovníky. Menší start-upy však čelí skutečným výzvám. Velké společnosti s dostatečným kapitálem jsou lépe vybaveny pro orientaci v předpisech, zatímco začínající inovátoři často riskují zpoždění nebo neúspěch.

Mezi nejúčinnější formy podpory patří mentoring v oblasti dodržování předpisů, regulační „pískoviště“ pro testování produktů v reálných podmínkách a harmonizace výkladu předpisů napříč hranicemi. EHDS bude významným faktorem, ale pouze pokud členské státy investují do vysoce kvalitní interoperabilní datové infrastruktury a budují důvěru pacientů a lékařů.

V EIT Health připravujeme inovátory prostřednictvím školení v oblasti dat a připravenosti na regulaci a podporou přeshraničních datových projektů. Koordinujeme také práci na společných rámcích pro hodnocení digitálních zdravotnických prostředků, jako je projekt EvalEUDMD, který pomáhá zajistit, aby se hodnocení stalo urychlovačem přijetí, nikoli překážkou.

Můžete uvést příklady řešení AI, která se úspěšně rozšířila?

Společnost Optellum se sídlem v Oxfordu ve Velké Británii vyvinula nástroj „Virtual Nodule Clinic“ schválený FDA, který je založen na AI a slouží jako podpora při rozhodování o léčbě rakoviny plic. Nástroj se nejprve pilotně zavedl v Evropě, ale díky partnerství se společností Bristol Myers Squibb se rozšířil do USA, kde má za cíl včasnější diagnostiku a lepší rozhodování o léčbě v onkologických postupech. Španělská společnost Tucuvi pak vytvořila hlasovou AI, která automatizuje procesy v rámci péče o pacienty. Stala se první svého druhu v Evropě, která získala certifikaci pro zdravotnická zařízení třídy IIb (vyšší střední riziko, patří sem ventilátory, anesteziologické přístroje a dialyzační systémy, pozn. red.). Dnes se používá v 10 % španělských nemocnic a rozšířila se do Portugalska a Velké Británie, dalším trhem budou USA.

Tyto příklady ukazují, jak se AI může přesunout z výzkumu do systémového přijetí, pokud je podložena důkazy a začleněna do klinických pracovních postupů.

Jaké jsou tři nejdůležitější úkoly, které musí Evropa v příštích pěti letech splnit?

Za prvé, musíme podporovat rozmanité dovednosti. Nejinovativnější regiony Evropy jsou ty, které kombinují odborné znalosti v oblasti umělé inteligence s dovednostmi v oblasti zdravotní péče, regulace a komunikace. Strategie v oblasti dovedností musí tuto kombinaci odrážet.

Zadruhé musíme modernizovat posuzování hodnoty a zadávání veřejných zakázek. Harmonizované rámce vypracované naší pracovní skupinou jsou krokem vpřed. Jejich široké přijetí by posunulo umělou inteligenci od pilotních projektů k systémovému využití a pomohlo zdravotním systémům identifikovat nejúčinnější nástroje.

Za třetí, Evropa by se měla zaměřit na AI specifickou pro zdravotnictví, místo aby se snažila konkurovat USA a Číně v oblasti AI pro všeobecné použití. EHDS může být transformativní, pokud umožní bezpečné a důvěryhodné sdílení údajů přes hranice. Klíčem k tomu jsou silné sítě mezi univerzitami, start-upy a zdravotnickými systémy.

Pokud Evropa splní tyto priority, nejenže urychlí bezpečné a spravedlivé zavádění AI, ale také upevní svou pozici globálního lídra v oblasti inovací ve zdravotnictví.

Graham Armitage je ředitelem pro řízení vztahů se stakeholdery v EIT Health, síti a inovační komunitě financované Evropskou unií, která se zaměřuje na zlepšování výsledků zdravotní péče v celé Evropě. Je součástí Evropského institutu pro inovace a technologie (EIT) a sdružuje podniky, výzkumné instituce, univerzity a nemocnice s cílem urychlit vývoj řešení naléhavých výzev v oblasti zdravotní péče. Armitage je také generálním ředitelem CLC Ireland-UK, regionálního centra EIT Health.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.