Extrémní projevy počasí už nejsou pouze klimatickým problémem, ale ohrožují i veřejné zdraví, varovala Panevropská komise pro klima a zdraví.
V otevřeném dopise zveřejněném 13. srpna Komise vyzvala všech 53 členských států Světové zdravotické organizace (WHO) v Evropě a střední Asii k posílení připravenosti a přizpůsobení se změně klimatu. K podepsání dopisu došlo pod předsednictvím bývalé islandské premiérky Katrín Jakobsdóttir.
Smrtelná a rostoucí hrozba
Komisaři poukazují na rekordní vlny veder, které se s rostoucí frekvencí, intenzitou a smrtelností šíří po celém kontinentu. Úmrtnost související s teplem v tomto regionu vzrostla za poslední dvě desetiletí o 30 %. Jen v letech 2022 a 2023 zaznamenalo 35 evropských zemí více než 100 000 úmrtí souvisejících s teplem.
Vysoké teploty ohružjí zejména starší dospělé, těhotné ženy, děti, zdravotně postižené, osoby pracující venku a nebo lidi s nekvalitním bydlením. Teplo narušuje duševní zdraví, snižuje produktivitu, poškozuje úrodu, zvyšuje náklady na energii a zatěžuje kritickou infrastrukturu.
Změna klimatu také mění epidemiologickou mapu. Počet lokálně přenášených případů dengue v EU/EHP (Evropský hospodářský prostor, pozn. red.) vzrostl mezi lety 2022 a 2024 o 368 %. Nemoci, které byly kdysi považovány za vzácné, se nyní v regionu rychle šíří.
Nemocnice pod tlakem
Zdravotnické systémy se potýkají s velkými problémy. Kvůli vlnám veder jsou pohotovosti zaplaveny pacienty se srdečními, plicními a ledvinovými potížemi. Horka také narušují spánek a zvyšují úroveň úzkosti. Některé léky na předpis rizika ještě zvyšují, protože narušují schopnost těla regulovat teplotu.
Ohrožení se týká i zdravotníků, kteří čelí vyčerpání a syndromu vyhoření. Současně může dojít k výpadku chladicích systémů nebo IT sítí v nemocničních zařízeních. Během vlny veder v roce 2022 ve Velké Británii došlo v londýnských nemocnicích Guy’s a St Thomas k závažným poruchám, což je jasným příkladem systémové zranitelnosti.
Mohlo by vás zajímat
Zdraví, klima a ekonomika
Komise jasně definuje klimatickou krizi jako zdravotní krizi a vyzývá k tomu, aby ekonomické ukazatele odrážely tuto realitu. „Naše ekonomické systémy neodměňují prevenci,“ uvádí se v dopise.
Sandrine Dixson-Declève, čestná předsedkyně Římského klubu, tuto výzvu podpořila v příspěvku na LinkedIn: „Potřebujeme nová měřítka úspěchu, která budou klást důraz na zdraví, spravedlnost a udržitelnost.“
Nutná koordinace na úrovni EU
Na začátku června vydala síť EuroHealthNet Naléhavou výzvu k přijetí strategie EU pro klima a zdraví. „Klimatická krize vyžaduje rychlou akci. Strategie EU pro řešení vznikajících rizik pro veřejné zdraví již není možností, ale nutností,“ stojí v ní.
Ředitelka EuroHealthNet Caroline Costongs zdůraznila: „Vzhledem k tomu, že klimatická krize představuje přeshraniční hrozbu pro veřejné zdraví, je nutná koordinace a politická opatření na úrovni EU. To zahrnuje připravenost na klimatickou krizi, zlepšení životního prostředí, bydlení, dopravy, stravování, ekologizaci zdravotních systémů a klimatickou spravedlnost.“
Teplota v Evropě stoupá dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což má nepříznivé dopady na zdraví například v podobě nemocí a úmrtí souvisejících s vysokými teplotami. „Je naléhavě nutné přijmout účinná opatření!“ uvedl Joacim Rocklöv, spoluredaktor publikace Lancet Countdown in Europe on Climate Change and Health.
Reakce představitelů EU
Do debaty se zapojili také představitelé EU. „Opatření v oblasti klimatu jsou opatřeními v oblasti zdraví,“ uvedl Antonio Parenti, ředitel Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE). Vyzval k okamžité ochraně životů a budování silnějších systémů pro budoucnost.
Šéfka Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) Florika Fink-Hooijer varovala, že „změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti jsou příčinou zdravotních krizí a nemocí a měli bychom zajistit, aby protiopatření držela krok s rostoucími environmentálními hrozbami.“
Od slov k činům
Panevropská komise pro klima a zdraví, kterou svolal regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Henri P. Kluge, sdružuje bývalé premiéry, ministry, komisaře EU a přední vědce.
Kluge zdůraznil naléhavost situace v příspěvku na LinkedIn: „Oceňuji komisaře za jejich odvahu, odborné znalosti a neochvějné odhodlání proměnit důkazy v mimořádná opatření. Velmi se těším na jejich konečná doporučení v roce 2026. Zdraví je k nezaplacení, stejně jako naše planeta. Obojí je neoddělitelně propojeno.“
Chybějící strategie EU
EuroHealthNet pak vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala a přijala strategii EU pro klima a zdraví, jednotný rámec pro koordinaci přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů, začlenění priorit v oblasti klimatu a zdraví do všech politik EU a zajištění vyhrazených finančních prostředků v příštím dlouhodobém rozpočtu EU (VFR 2028–2034).
Otevřený dopis Panevropské komise se ozývá stejně naléhavě s tím, že urychlení přijetí akčních plánů v této oblasti „musí být prioritou, a to ne za několik let, ale hned teď“. Zatímco Evropa zažívá další léto s rekordními vlnami veder, odborníci spojení s WHO i evropské sítě veřejného zdraví se shodují na stejném poselství: bez mimořádných opatření nás bude rozdíl mezi rozpoznáním problému a ochranou i nadále stát životy.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
