Extrémní horka jsou hrozba. Každý stupeň nad limit snižuje produktivitu až o 3 %

Nejen dehydratace, zhoršení funkce ledvin nebo úpal, ale také neurologické poruchy. To jsou zdravotní dopady vysokých teplot. Klimatické změny navíc znamenají, že dnů s extrémně vysokými teplotami během let přibývá. Podle nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové meteorologické organizace (WMO) to představuje jednu z největších hrozeb pro lidské zdraví a zachování zdrojů obživy. Vlny horka jsou totiž stále častější a extrémnější.

Klimatické změny mají prokazatelně negativní dopady na lidské zdraví. V jejich důsledku se častěji objevují extrémně vysoké teploty. Horkých dnů tak výrazně přibývá, což ohrožuje zdraví lidí nejen při práci a to sebou nese nejen zdravotní, ale i ekonomické dopady – rostoucí teploty totiž znamenají také pokles produktivity práce. Podle Světové meteorologické společnosti byl rok 2024 dokonce vůbec nejteplejší v historii měření. Dramaticky přibylo dnů, kdy denní teploty přesahovaly 40, ale i 50 stupňů Celsia.

Více vedra, méně práce

„Stres spojený s horkem, ke kterému dochází při práci, se stal globální společenskou výzvou, která se už neomezuje jen na země poblíž rovníku, jak ukázala nedávná vlna veder v Evropě. Ochrana pracovníků před extrémními horky tak není jen zdravotním imperativem, ale ekonomickou nutností,“ uvedla při uvedení nové zprávy Ko Barrettová, zástupkyně generálního tajemníka Světové meteorologické organizace.

Podle společné zprávy Světové zdravotnické organizace a WMO každý jeden stupeň nad teplotou 20 stupňů Celsia znamená pokles produktivity práce v průměru o 2 až 3 %. Ohrožení jsou přitom nejen lidé, kteří fyzicky pracují venku, ale také ti, kteří pracují uvnitř. Zpráva uvádí, že negativními dopady extrémně horkých dnů trpí více než polovina světové populace. „Tepelný stres už nyní ohrožuje životy a zdroje obživy miliard pracujících, zejména z těch nejzranitelnějších komunit,“ dodal Jeremy Farrar, zástupce generálního sekretáře WHO pro podporu zdraví a prevenci. K nejvíce ohroženým patří senioři, chronicky nemocní a mladí lidé.

V Evropě se otepluje

Extrémně vysoké teploty jsou spojeny s řadou zdravotních rizik. K nim patří nejen dehydratace, zhoršení funkce ledvin, úpal, ale také neurologické poruchy. „Nejde jen o nepohodlí. Horko představuje skutečné zdravotní riziko. Pokud pracujete v horku a vaše tělesná teplota stoupne na více než 38 stupňů Celsia, pak jste vystaveni závažnému stresu spojeného s horkem, selháním ledvin a dehydratací,“ popsal pro britský zpravodajský portál BBC News Rüdiger Krech, ředitel WHO pro životní prostředí, klima a zdraví. Závěry zprávy by podle něj měly být brány jako varovné signály.

Horkých dnů navíc rychle přibývá a vlny veder tak přestávají být výjimečným úkazem. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia se staly častými na řadě míst Evropy. V případě Afriky a Blízkého východu se objevují dokonce teploty vyšší než 50 stupňů Celsia.

Dohoda s odbory stvrdila siestu

Podle švýcarských statistik z oblasti pojišťovnictví během vlny veder v roce 2023 vzrostl počet pracovních úrazů o 7 %. K příčinám patřily únava v důsledku horka, zhoršení koncentrace a nedostatek spánku – opět kvůli extrémním teplotám. Některé evropské země už v důsledku klimatických změn mění legislativu upravující pracovní podmínky. Italská vláda například nedávno podepsala nouzovou dohodu s tamními odbory. Ta by měla zabránit tomu, aby lidé museli pracovat během nejteplejších částí dne.

Také v Německu již existuje tzv. hitzefrei neboli možnost ukončení výuky, pokud teplota přesáhne 30 stupňů Celsia. Jak připomíná britský zpravodajský web BBC News, tento mechanismus byl v minulosti využíván spíše sporadicky, ale i nyní, kdy jsou dny s vysokými teplotami stále častější, se školy mnohdy zdráhají ukončit výuku. Důvod? „Během covidu jsme viděli, že zastavením školní docházky naše děti stále trpí. Může se to zdát jako nejsnazší řešení, ve skutečnosti je ale tím nejdražším,“ dodal Krech z WHO.