Lékařské pohotovostní služby byly dosud legislativně vymezeny jen minimálně. Změnu má přinést návrh vyhlášky, která provoz pohotovostí detailně upravuje. Stanovuje požadavky na personální obsazení, technické vybavení i časový rozsah péče pro dospělé, děti, pro zubaře i lékárny. Nově budou za zajištění pohotovostí zodpovědné zdravotní pojišťovny. Vyhláška má začít platit od ledna 2026.

Důvodem, proč ministerstvo zdravotnictví přišlo s návrhem vyhlášky o pohotovostních službách, je podle resortu dosavadní absence přesnějšího vymezení lékařských pohotovostních služeb (dále LPS) v legislativě.

„Stávající znění zákona o zdravotních službách dosud řeší otázku pohotovostních služeb pouze minimálně… Pouze deklaruje, že lékařskými pohotovostními službami se rozumí ambulantní péče poskytovaná pacientům v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění. O pohotovostní služby nejde v případě poskytnutí ambulantní péče v rámci pravidelné ordinační doby poskytovatele,“ vysvětluje resort v důvodové zprávě.

Navrhovaná vyhláška přímo navazuje na novelu zákona o zdravotních službách, která už byla přijata (17. července ji podepsal prezident Petr Pavel). V ní je lékařským pohotovostem věnovaná podstatná část, která přináší základní změnu. Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se totiž od začátku příštího roku přesune z krajů na zdravotní pojišťovny.

Ministerstvo se jako předkladatel navrhované vyhlášky pustilo do legislativního vymezení lékařských pohotovostí hned v několika oblastech. Stanovuje v ní požadavky na minimální věcné a technické vybavení, minimální personální zabezpečení a minimální časový rozsah poskytování jednotlivých typů pohotovostních služeb. Tedy:

Mohlo by vás zajímat

  • LPS pro dospělé
  • LPS pro děti
  • pohotovostní služby zubního lékařství
  • lékárenské pohotovostní služby.

Částečně flexibilní ordinační doba

Minimálně po dobu tří hodin by v pracovní dny měla podle vyhlášky fungovat LPS pro dospělé, a to kdykoli v časovém okně mezi 16. a 22. hodinou. O víkendových a svátečních by pak měla být provozovaná v přesně vymezeném čase – a to po dobu osmi hodin mezi 10. a 16. hodinou.

„Toto časové rozmezí navazuje na obecný úzus, že pravidelná ordinační doba poskytovatele primární ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství trvá přibližně do 16:00. Lékařská pohotovostní služba pro dospělé má představovat komplement této běžné ordinační doby praktického lékaře a má na něj adekvátně navazovat,“ vysvětluje důvodové zpráva.

Jasně definované je pak v navržené legislativě také minimální personální zabezpečení. Lékař, který musí být v ordinaci přítomen po dobu, kdy je LPS pro dospělé v provozu, by měl mít specializovanou způsobilost navazující na základní kmen všeobecné praktické lékařství, interní, chirurgický nebo anesteziologický. Pokud je pracoviště LPS pro dospělé součástí zdravotnického zařízení akutní lůžkové péče a zároveň je zajištěna fyzická dosažitelnost lékaře do 15 minut od vyžádání, mělo by jít o lékaře s odbornou způsobilostí a certifikátem o absolvování základního kmene výše jmenovaných specializací.

V ordinaci by měla být v pracovní době LPS přítomna i všeobecná sestra – s výjimkou případů, kdy je lékařské pohotovostní služba poskytována v rámci pracoviště urgentního příjmu.

Totožné podmínky časové dostupnosti definuje vyhláška také pro LPS pro děti. Po celou ordinační dobu by v ní měl být přítomen praktický lékař pro děti a dorost, pediatr nebo dětský lékař. V případě, že je LPS pro děti součástí zdravotnického zařízení akutní lůžkové péče a je zajištěna fyzická dosažitelnost lékaře do 15 minut od vyžádání, mělo by jít o lékaře s odbornou způsobilostí a certifikátem o absolvování základního kmene pediatrického. Přítomna by měla být po celou dobu také dětská nebo všeobecná sestra – stejně jako u LPS pro dospělé s výjimkou ordinací v rámci urgentu.

Zubaři jen o víkendu, lékárníci nonstop

Pohotovostní služba v oboru zubní lékařství má být podle vyhlášky poskytována ve víkendových a svátečních dnech po dobu minimálně čtyř hodin denně – a to v čase mezi 7. a 15. hodinou.

Zcela jiná je situace u lékárníků – lékárenská pohotovostní služba totiž musí být poskytována v nepřetržitém provozu.

Co se požadavků na minimální věcné a technické vybavení týče, pohotovosti mimo prostory urgentu musí mít podle vyhlášky v případě LPS pro dospělé minimální věcné a technické vybavení jako ordinace všeobecných praktických lékařů, v případě LPS pro děti jako ordinace praktických lékařů pro děti a dorost. U ty v prostorech urgentů se řídí předepsanými požadavky pro urgenty.

Ve všech zmíněných případech je navíc vyhláškou vyžadováno také vybavení LPS ordinace „pro provádění rychlých antigenních testů na streptokoky skupiny A a pro provádění rychlého kvantitativního stanovení hladiny C-reaktivního proteinu v režimu testování v místě poskytování zdravotní péče“.

U pohotovostní služby v oboru zubní lékařství a lékárenské pohotovostní služby kopírují požadavky na minimální věcné a technické vybavení požadavky pro zubařské ambulance, respektive lékárny. „Lékárenskou pohotovostní službou se v praxi rozumí provoz lékárny v nepřetržitém režimu, a to je respektováno i tímto návrhem,“ vysvětluje důvodová zpráva.

Odpovědnost zdravotních pojišťoven

Zajistit poskytování pohotovostních služeb v předepsaném časovém rozmezí bude povinností zdravotních pojišťoven.

„Navržené řešení, kdy není v pracovních dnech stanoven konkrétní pevný čas poskytování lékařské pohotovostní služby pro dospělé, nýbrž je pouze stanoven minimální počet hodin poskytování této služby ve vymezeném šestihodinovém časovém rozmezí, umožňuje zdravotním pojišťovnám ve spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb přizpůsobit délku a konkrétní čas poskytování této služby podmínkám v regionu, zároveň pacientům vytváří garanci minimálního časového rozsahu poskytování pohotovostní služby v konkrétním časovém intervalu,“ stojí v důvodové zprávě, kde je stejná argumentace použita i pro LPS pro děti a pohotovostní služby v oboru zubní lékařství.

Pokud vyhláška úspěšně projde legislativním procesem, měla by platit od začátku příštího roku, stejně jako novela zákona o zdravotních službách, na níž je navázaná.

Ukončeno bylo už připomínkové řízení, v němž se sešla řada připomínek různého charakteru. O nich se ve Zdravotnickém deníku dočtete v příštích dnech v pokračování tohoto článku.