Záchody v letadlech by se mohly stát pomocníkem v boji proti antimikrobiální rezistenci. Nová studie totiž ukázala, že analýzou splašků v letecké dopravě je možné rychle detekovat superodolné bakterie a hned reagovat na vznikající hrozby – které se dnes vzhledem k celosvětovému cestování velmi snadno šíří.

Australští výzkumníci zjistili, že záchody v letadlech by mohly hrát klíčovou roli v monitoraci šíření rezistentních superbakterií. Studie publikovaná v časopise Microbiology Spectrum tak ukazuje novou a nákladově efektivní metodu, která může pomoci orgánům veřejného zdraví rychleji reagovat na nově vznikající hrozby.

„Protože se předpokládá, že antimikrobiální rezistence do roku 2050 způsobí celosvětově více než 39 milionů úmrtí, je naléhavá potřeba inovativních nástrojů pro její sledování. Monitorování odpadních vod z letadel by mohlo doplnit stávající systémy veřejného zdraví a poskytovat včasná varování před vznikajícími hrozbami superbakterií,“ uvádí spoluautor studie profesor Nicholas Ashbolt.

Vzhledem k nárůstu mezinárodního cestování se přitom očekává, že se globální přenos odolných bakterií zrychlí. „Toto rozšíření přenosu bude představovat velkou zátěž pro moderní medicínu v globálním boji proti bakteriálním infekcím. Ve snaze zvládat antimikrobiální rezistenci představuje sledování odpadních vod z letadel doplňkový přístup k detekci nově vznikajících bakterií rezistentních na antibiotika a genů antibiotické rezistence, sledování původu a monitorování jejich globálního šíření,“ uvádějí autoři studie. „Analýza vzorků odpadních vod z letadel by mohla poskytnout neinvazivní a účinný nástroj na podporu snah o řízení rizik v oblasti veřejného zdraví v porovnání s rozsáhlým klinickým testováním jednotlivých cestujících,“ dodávají.  

Nejvíce superbakterií je z Indie

Studie vedená vědci z australské národní vědecké agentury CSIRO ve spolupráci s Xiamen University, University of South Australia a Michigan Technological University analyzovala odpadní vody z toalet ze 44 mezinárodních letů přilétajících do Austrálie z devíti zemí. Z těchto 44 mezinárodních letů 18 letělo z Indie, 14 ze Spojeného království, šest z Německa a zbytek z Francie, Spojených arabských emirátů, Turecka, Jižní Afriky, Japonska a Indonésie.

Výzkumníci objevili devět ostře sledovaných patogenů a superbakterií, včetně některých, které se dají chytit pouze v nemocnicích nebo jsou rezistentní na více léků. Použili pokročilé molekulární techniky k analýze genetických podpisů superbakterií a genů rezistence na antibiotika.

Mohlo by vás zajímat

Tým zjistil, že pět z devíti identifikovaných superbakterií bylo objeveno ve všech 44 vzorcích z letů a gen způsobující rezistenci na antibiotika poslední volby byl detekován u 17 letů. Právě tento specifický gen přitom ve stejném období chyběl v australských městských odpadních vodách, což naznačuje jeho pravděpodobné zavlečení prostřednictvím mezinárodního cestování.

Vzorky zároveň naznačovaly významné geografické rozdíly. „Lety z Asie, zejména z Indie, vykazovaly vyšší koncentrace genů rezistence na antibiotika ve srovnání s lety z Evropy a Velké Británie,“ načrtává Ashbolt. Tyto rozdíly by mohly odrážet rozdíly v užívání antibiotik, hygieně, čistotě vody, hustotě obyvatelstva a politikách veřejného zdraví v jednotlivých regionech. To naznačuje, že cílené intervence, jako jsou zlepšení hygieny a programy dohledu nad antibiotiky, by mohly pomoci snížit šíření rezistence na antibiotika.

Ani dezinfekce šíření zcela nezabrání

Vědci se také zabývali tím, zda dezinfekční prostředky používané na toaletách letadel bakterie zlikvidují. Zjistili ovšem, že nukleové kyseliny zůstávají stabilní až 24 hodin, a to i za přítomnosti silných dezinfekčních prostředků.

„Mezinárodní cestování je jedním z hlavních faktorů šíření antimikrobiální rezistence. Monitorováním odpadních vod z letadel můžeme potenciálně detekovat a sledovat geny rezistence na antibiotika dříve, než se usadí v místním prostředí,“ podtrhává hlavní autor studie Yawn Liu.

„Nyní máme nástroje, jak proměnit toalety v letadlech v systém včasného varování před nemocemi, abychom lépe řídili veřejné zdraví,“ dodává hlavní vědecký pracovník z CSIRO Warish Ahmed.