Zdravotní pojišťovny budou hrát v realizaci Národního kardiovaskulárního plánu zásadní roli – jako plátci péče i jako hybatelé změn v prevenci, dostupnosti a efektivitě léčby. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je důležité, aby plán podpořili všichni aktéři systému. Odborníci zároveň upozorňují, že bez optimalizace úhrad a lepšího využití zdrojů se kýžených výsledků dosahovat nebude. Shodli se na tom na 3. ročníku Kardiologické konference.
„Národní kardiovaskulární plán vítám, zejména když byl schválen na úrovni vlády, a doufám, že bude podpořen všemi stakeholdery, kteří se na něm podílí, ať už to jsou pacienti, praktičtí lékaři, odborné společnosti, státní instituce a samozřejmě zdravotní pojišťovny,“ říká ředitelka odboru smluvní politiky VZP Helena Sajdlová. Právě pojišťovny vnímají odborníci jako významné aktéry v realizaci plánu – nejen kvůli úloze plátců péče, ale také kvůli možnosti systémového ovlivňování prevence, dostupnosti a kvality léčby.
Optimalizace a efektivní využití zdrojů
„Úhrady v řadě oblastí v současné době nejsou dostatečné, systém by potřeboval optimalizovat a nastavit příznivěji, aby se dostupnost řady léčebných opatření dostala blíže k pacientovi, a samozřejmě to sebou nějaké náklady ponese,“ vysvětluje předseda výboru České kardiologické společnosti a přednosta Kardiologické kliniky 2. lékařské fakulty University Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Petr Ošťádal.
„Rádi bychom, aby došlo k optimalizaci zdrojů tak, aby byly využívány opravdu efektivně. Aby pacienti, kteří jsou po nějaké kardiovaskulární příhodě, kteří trpí nějakým onemocněním, dostali pokud možno moderní léčbu a dostali ji včas,“ dodává místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleš Linhart.
Srdce v ohrožení – a můžeme si za to sami
Závažná kardiovaskulární onemocnění v České republice dlouhodobě stoupají. Může za to nejen demografické stárnutí, ale také nezdravý životní styl výrazné části populace. „Za posledních deset let procentuálně narostly ty nejvážnější kardiovaskulární potíže, kardiovaskulární nemoci, třeba například chronické srdeční selhání o více než 23 %,” podtrhuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Obezita, nadváha, kouření, alkohol a žádný pohyb. To jsou podle Aleše Linharta hlavní faktory. „Chováme se k sobě poměrně macešsky a to se propisuje na našem kardiovaskulárním zdraví,“ poznamenává.
Prevence? Pomalu, ale přece
S vědomím tohoto nelichotivého obrazu se zvyšuje důraz na prevenci. Podle Heleny Sajdlové z VZP v posledních letech narůstá počet pacientů, kteří se účastní preventivních prohlídek a screeningových programů. Pomáhá tomu hlavně osvěta ze strany praktiků.
To potvrzuje i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Upozorňuje však na to, že situace stále není optimální. „Máme v tomhle oboru obrovské rezervy, respektive naši pacienti a i my jako odborníci ve svém působení na pacienty máme obrovské rezervy,“ doplňuje.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu konference Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, Amgen a Bristol Myers Squibb.
Foto: Radek Čepelák
