Jednání mezi britským ministrem zdravotnictví a sociální péče Wesem Streetingem a farmaceutickými firmami o cenách léků skončila neúspěchem. Výrobci léků totiž odmítli přijmout nabídku, kterou jim šéf zdravotnického rezortu předložil letos v červnu. Znamená to, že farmaceutické firmy budou i nadále platit určitou část z příjmů z léků do britského zdravotnického systému, tedy jakousi daň z obratu. A to až do roku 2028, kdy současné schéma vyprší, informoval britský list Financial Times.

Britský ministr zdravotnictví a sociální péče Wes Streeting (labouristé) odešel z ostrých jednání s farmaceutickými firmami o cenách léků. Reagoval tak na skutečnost, že výrobci léků odmítli nabídku, kterou jim šéf zdravotnického rezortu dal letos v červnu.

Krach vyjednávání mezi farmaceutickými společnostmi a vládou znamená, že bude platit stávající schéma upravující cenovou politiku v oblasti léků hrazených ze systému veřejného zdravotního pojištění.

Výrobci léků tedy budou i nadále odvádět Národní zdravotnické službě (NHS – National Health Service) takzvanou zpětnou daň (clawback tax) jako procentní podíl z prodeje léků hrazených z pojištění. Pro farmaceutické společnosti to bude ovšem znamenat navýšení daného odvodu oproti očekávanému vývoji. Současné schéma vyprší až v roce 2028.

Politováníhodné, vzkazuje Streeting

Farmaceutické společnosti ale varují, že by na trh ve Spojeném království mohly dodávat mnohem méně léků. A to zejména kvůli cenové politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se snaží snížit ceny léků v USA.

Streeting v reakci na nikam nevedoucí jednání o cenách již v minulém týdnu zveřejnil jakési neveřejné ultimátum, které výrobcům léků předložil. Tedy buď přijmout nabídku učiněnou v červnu, nebo ministr zdravotnictví veřejně ukončí cenové vyjednávání. Streeting Asociaci britského farmaceutického průmyslu sdělil, že jeho nabídka je velice velkorysá. Zároveň prý ale opakovaně nedostával žádnou odpověď, jak se výrobci léků rozhodli.

Mohlo by vás zajímat

„Je politováníhodné, že po týdnech odkládání není Asociace ochotna předložit naše návrhy k hlasování své správní radě. Proto jsme dospěli k závěru, že zájmům pacientů a Národní zdravotnické službě nejvíce prospěje ukončení jednání a pokračování ve stávajícím systému beze změn,“ cituje list Financial Times ze stanoviska britského ministerstva zdravotnictví a sociální péče.

Švýcarský výrobce léků Novartis uvedl, že rozhodnutí o ukončení jednání, aniž by obě strany dospěly k dohodě, je „vážný neúspěch“ pro pacienty, Národní zdravotnickou službu i celý sektor výroby, výzkumu a vývoje léčiv.

Farmafirmy: V dialogu chceme pokračovat

Výkonný ředitel Asociace britského farmaceutického průmyslu Richard Torbett řekl, že problémy, které mělo jednání vyřešit, zůstávají nevyřešené „a nadále vyžadují naléhavé kroky“. Zároveň vládě vzkázal, že on i další představitelé farmaceutického průmyslu chtějí s vládou v konstruktivním dialogu pokračovat.

„Cílem má být nalezení řešení pro zlepšení přístupu pacientů k inovativním lékům, aniž by se od sektoru vyžadovalo, aby tolik svých příjmů vracel v podobě zpětné daně do zdravotnického systému,“ dodal Torbett.

Vláda a farmaceutické firmy vedou o novém mechanismu tvorby ceny napjatá jednání již mnoho měsíců. Takzvaná zpětná daň se vztahuje na tržby z prodeje léků dodávaných do systému veřejného zdravotnictví a vypočítává se každý rok na základě toho, o kolik výdaje NHS na léky překračují dohodnuté tempo jejich růstu. Daň je navržená tak, aby zamezovala přílišnému růstu výdajů britského veřejného zdravotnictví.

Nepřijatá nabídka vlády

Bez dosažení dohody na novém mechanismu farmaceutické společnosti budou muset platit zpětnou daň ve stávajícím systému, nebo opustit systém, který je dobrovolný. Nicméně kdyby opustily dobrovolný systém, nakonec by podle zákona musely stejně zpět do NHS odvést více.

Nabídka, kterou vláda výrobcům léků předložila, zahrnovala povinnost nižších slev na léky pro všechny příští roky a v průměru dvouciferný růst cen nových léků. Vláda zároveň navrhla zrychlení růstu výdajů na nové léky v rámci desetiletých období. To by vedlo ke zvýšení čistých výdajů veřejného zdravotnictví na léky o miliardu liber během příštích tří let a dalších miliard v horizontu příští dekády. Jenže nabídka nebyla farmaceutickými společnostmi přijata, uzavírá list Financial Times.