Alkohol je v Česku vnímán příliš benevolentně, říká poslankyně Michaela Šebelová (STAN). Cestami, jak jeho rizikovou konzumaci snížit, by podle ní mohly být částečná regulace reklamy, vyšší zdanění i větší ochrana dětí před návykovým chováním. Zákonodárci by se podle Šebelové měli držet principu harm reduction a nebát se i nepopulárních kroků.

Jak se stavíte k regulaci reklamy na alkohol? Měla by být podle vás pravidla pro tuto regulaci zpřísněna?

Jsem pro zpřísnění. Česko patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou na obyvatele, pětina dospělých popíjí rizikově a problém s alkoholem má téměř čtvrt milionu lidí. Kvůli nemocem z alkoholu také spousta lidí zemře nebo skončí v nemocnici. Naším společným cílem by měla být zdravá, prosperující společnost bez návykového chování. Potřebujeme minimalizovat počty jedinců, kteří vstupují do dospělosti s vážnými zdravotními problémy, jako jsou nadváha, obezita, kardiovaskulární onemocnění či cukrovka. Tím snížíme zátěž zdravotního pojištění a omezí se nutnost výrazného navyšování finančních prostředků na zdravotnictví i růstu spoluúčasti pacientů.

Jedním z opatření, které mohou tyto cíle podpořit je i regulace reklamy na alkohol. Konkrétně si to dovedu představit například tak, že by nebyla možná reklama na alkohol v televizi během dne – například od 6 do 22 hodin – a také na sportovních akcích a soutěžích. Bylo by ale nutné zároveň zajistit dodatečný zdroj financování sportu, aby propad příjmů z reklamy nebyl pro český sport likvidační.

Jaký je váš postoj k návrhu na určení výše daně podle výše obsahu alkoholu v nápoji, případně k obecnému zvýšení spotřební daně na alkohol?

Návrh na zvýšení takzvaných daní z neřestí vnímám jako krok, který má své opodstatnění a jde ve směru, který považuji za jeden ze základních pilířů prevence. Cílem je, aby nealkoholické a zdravější varianty nebyly paradoxně dražší než alkoholické či slazené produkty, a abychom chránili zejména děti a mladé lidi.

A jak se stavíte ke zdanění tichého vína?

Osobně jsem pro. Podle mě není důvod, aby některé alkoholické nápoje byly ze zdanění nesystémově vyjmuty. Stát má pro podporu malých vinařů, kterou chápu, hledat jiné nástroje než plošné daňové zvýhodnění, které navíc dopadá i na vína z dovozu.

Jaké další restrikce nebo preventivní opatření mohou podle vás dnešní situaci zlepšit?

V programu se jasně hlásíme k principu harm reduction – tedy ke kombinaci omezení, zákazů a pozitivní motivace. Prosazujeme například zavedení daně na slazené nápoje, jak to funguje ve zhruba padesáti zemích světa. Chceme omezit prodej energetických nápojů dětem a mladistvým, podpořit spotřebitelské organizace a důsledně vymáhat protialkoholové předpisy.

V případě alkoholu zvažujeme i vyšší spotřební daně či omezení reklamy. Podstatné je podle mě taky změnit financování sportu tak, aby podpora směřovala nikoliv primárně velkým sportovním svazům a na monstrakce typu Moto GP, ale přímo sportovním klubům. Cílem je podporovat pohyb lidí, rozvoj mládežnického a amatérského sportu, zároveň je to prevence rizikového chování včetně právě nadměrné konzumace alkoholu.

Jak podle vás ideálně komunikovat tuto oblast směrem k laické veřejnosti?

Alkohol je v České republice všeobecně vnímán velice benevolentně a je celospolečensky tolerován. Velká část dětí se s alkoholem poprvé setká doma a ve velice nízkém věku. Osvětovými kampaněmi a postupnými kroky je potřeba pracovat s laickou veřejností tak, aby akceptovala potřebnost přijímaných opatření s ohledem na vysokou míru společenské a zdravotní škodlivosti alkoholu.

Jedná se o krok, který vyžaduje politickou odvahu – a tu my, Starostové, nejen v této oblasti máme. Jsem přesvědčena, že přestože konkrétní kroky, jako je například regulace reklamy na alkohol, omezení prodejní doby nebo dvoufázové ověření věku při prodeji alkoholu online, jsou sice na první pohled nepopulární opatření, ale když budou přijímána postupně a dostatečně veřejnosti vysvětlována, tak přispějí k tomu, aby se Česko posouvalo směrem dopředu.

Mohlo by vás zajímat

Loni byla poté, co z ní odešel Jindřich Vobořil, zrušena funkce národního protidrogového koordinátora. Měla by podle vás být obnovena – třeba i pod jiným názvem?

Zrušení funkce národního protidrogového koordinátora považuji za chybu. Jedná se o tak zásadní agendu, že by dle mého názoru měla být tato funkce obnovena. Na konkrétním názvu bych nebazírovala, mnohem důležitější je obsah té agendy. A tou je zejména ochrana veřejného zdraví, efektivní tresty, lepší prevence, včetně zajištění jejího adekvátního a efektivního financování.

Za mě osobně má být cílem jak modernizace drogové legislativy, tak vnímání této problematiky směrem od nesmyslných a často nic neřešících zákazů ke smysluplné regulaci a prevenci. Mnohé se nám podařilo, například přijetí novely o zákona o návykových látkách, kde jsme schválili taková opatření, která ochrání především děti a mladistvé. Jedná se například o zákaz prodeje v prodejních automatech, zákaz přidávání těchto látek do potravin a pochutin jako je čokoláda nebo sušenky. Výrobky dále nesmí být lákavé pro děti a nově nebude dovolena reklama. Při prodeji online bude vyžadováno dvojfázové ověření věku. Za významný úspěch považuji přijetí novely trestního zákoníku, který výrazně snížil tresty u méně společensky škodlivých návykových látek jako je například marihuana, a umožnil samopěstování.

Je ještě co zlepšovat a měnit?

Určitě. Harm reduction opatření je daleko více a ne všechna se nám podařila v tomto volebním období realizovat, navíc toto odvětví se dynamicky vyvíjí a proto musíme být schopni adekvátně a včas reagovat.

Osobně například podporuji možnost realizace vědeckých projektů. To by umožnilo zkoumat dopady regulace návykových látek za přísných podmínek, s cílem získat data pro budoucí úpravy protidrogové politiky, s důrazem na ochranu nezletilých a minimalizaci rizik spojených s užíváním těchto látek. Tyto změny vycházejí z již existující legislativy v zemích, jako jsou Švýcarsko, Nizozemí nebo Německo.