Mladí lidé dlouhodobě pečující o někoho blízkého, jsou ve srovnání se svými vrstevníky ve výrazně náročnější situaci. Role pečujících se negativně podepisuje na jejich duševním zdraví i na jejich vyhlídkách do budoucnosti. Více zasaženy jsou přitom dívky a mladé ženy. Ukazuje to nová studie publikovaná v žurnálu The Lancet Public Health.

Podle organizace EURO CARES 80 % dlouhodobé péče v Evropě poskytují právě neformální pečující. A podle studie publikované v žurnálu International Journal of Enviromental Research and Public Health se v roli neformálních pečujících ocitá až 12 % mladých lidí v rozvinutých zemích světa.

Dlouhodobá péče o nejbližší je velmi náročná a má negativní dopady na zdraví pečujících – výrazně se to týká i mladých lidí, kteří se dostanou do této role. Přestože na neformálních pečujících doslova stojí dlouhodobá péče o lidi, kteří nejsou plně soběstační, o dopadech na zdraví pečujících se příliš nemluví a bylo to zkoumáno jen omezeně. Obzvláště, pokud se jedná o mladé lidi. O to důležitější je systematická analýza publikovaná v žurnálu The Lancet Public Health analyzující celkem 17 studií na toto téma. Stále více mladých lidí se totiž dostává do role neformálních pečujících.

Velká zátěž do budoucna

„Vzhledem k tomu, že dospělí pečující jsou jen obtížně schopni uspokojit rostoucí potřeby péče, děti, teenageři a mladí dospělí vstupují do hry. Tito mladí pečující často přebírají domácí, emocionální, praktické a osobní pečovatelské úkoly, které by byly výzvou pro každého dospělého,“ upozorňuje v článku pro magazín The Conversation Aoife Bowmanová Grangelová, vedoucí autorského týmu studie, která působí na irské University of Limerick. Podle ní mladí lidé, kteří pečují o své blízké, sice na jedné straně vykazují značnou odolnost, vyspělost a empatii, ale to, jak tato role dopadá na jejich zdraví a budoucnost není možné ignorovat.

Mladí pečující se totiž kvůli náročnosti této své role a zodpovědnosti, kterou přijali, a to ne vždy zcela dobrovolně, ale jako součást náročné situace rodiny, potýkají s tím, že méně častěji nastupují k vysokoškolskému studiu a častěji tuto studium nedokončí. Negativně se také jejich role podepisuje na jejich profesním uplatnění. „Tyto nevýhody nejsou jen finanční, ale souvisí se zvýšenou úrovní deprese a úzkostí,“ dodává Bowmanová Grangelová.

Více ohroženy jsou mladé ženy

Vysoké jsou i sociální náklady, které tito mladí lidé nesou, častěji totiž čelí šikaně, sociální izolaci a jejich prostor k tomu, aby navazovali přátelské vztahy nebo se věnovali svým zálibám, je omezený. Navíc dlouhodobá péče o blízkou osobu znamená velkou zátěž také pro rodinné vztahy a může vyústit až v to, že se rodina rozpadne, což má na mladé lidi další negativní dopady.

„Náš výzkum ukázal, že mladí pečující v zemích s vysokými příjmy mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že jejich duševní zdraví bude horší než u jejich vrstevníku a setkají se s depresemi, úzkostmi nebo emocionální tísní,“ dodává expertka. Nejvíce ohrožení z hlediska negativních dopadů na duševní zdraví jsou pak ti mladí neformální pečující, kteří pečují denně více než 5 hodin anebo jsou v této roli dlouhodobě.

Mohlo by vás zajímat

„Obzvláště zranitelné jsou dívky a mladé ženy. Mezi mladými neformálními pečujícími jsou nadprůměrně zastoupeny a s větší pravděpodobností přebírají intenzivní i dlouhodobé povinnosti spojené s péčí. Tyto rozdíly navíc nekončí spolu s koncem dětství, ale i ve skupině mladých dospělých neformální pečujících mladé ženy častěji dosahují nižšího vzdělání a nižší participaci na trhu práce než jejich mužští vrstevníci. Všechna tato znevýhodnění pak mají dominový efekt jak na jejich duševní zdraví, tak ekonomickou situaci,“ vysvětluje Bowmanová Grangelová.

„Neviditelní“ a nepodpoření

Analýza publikovaná v žurnálu The Lancet Public Health navíc ukazuje na nepříznivou skutečnost, že mladí neformální pečující jsou v rámci sociálního a zdravotního systému „neviditelní“ – a o to je jejich situace náročnější. Většina evropský zemí jejich situaci nijak specificky neřeší a ani je v rámci systému nějak neidentifikuje, což znamená další zátěž pro tyto mladé lidi do budoucna. Zvlášť pro to, že jejich rozhodnutí stát se neformálním pečujícím není vždy zcela dobrovolné a svobodné, ale spíš se jedná o důsledek náročné situace pro celou rodinu.

Výjimkou je Spojené království, které jejich situaci specificky řeší a má programy, jenž se soustředí právě na mladé neformální pečující. I tak ale zpráva dětského ombudsmana z roku 2016 zaměřená na situaci těchto mladých lidí ukázala, že celé dvě třetiny z nich pečovaly o své blízké, aniž by tito neformální pečující byli jakkoli rozeznáni a podporováni ze strany úřadů. Jinými slovy, mladí lidé pečující o své blízké, což mohou například sourozenci s handicapem či rodiče s vážným onemocněním, tak činí, aniž by se jim dostalo potřebné podpory.

Naopak, pokud se jim dostane podpory, a to třeba i od vyučujících, přátel, vrstevníků či úřadů, je možné jejich duševní zdraví „chránit“ a zároveň zlepšit jejich vyhlídky do budoucna. „Podpora může mít mnoho podob, od respitní péče, úprav studia, finanční podpory, až po mentoring nebo „prostě uznání, že jejich role je důležitá“.

„Bez intervence, jsou osobní a společenské náklady značné: zhoršující se duševní zdraví, ztracené studijní a profesní příležitosti a zvyšující se ekonomická závislost v dospělosti. Pokud nebudeme schopni podporovat tyto mladé lidi, ztratíme celou generaci tichých pečujících a riskujeme, že na další desetiletí podkopeme udržitelnost našich zdravotních a systémů,“ uzavírá Bowmanová Grangelová.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.