Mezi ženami mezi 40 až 45 lety se často objevují velmi agresivní nádory prsu a včasný záchyt je klíčem k záchraně jejich života, říká ve druhé části rozhovoru pro Zdravotnický deník ředitel EUC klinik Jiří Madar. EUC provozuje největší síť mamografických center v Česku a udává směr v organizaci a kvalitě péče o pacientky s podezřením na karcinom prsu.
Jaké výhody přináší jednotný systém řízení sítě vašich mamocenter?
Velkou výhodou je standardizace kvality a postupů – od technického vybavení po protokoly vyšetření a sdílení nálezů. Můžeme tak rychleji řešit složité případy, poskytovat second opinion a využívat zkušenosti napříč republikou. Konzilia, pravidelné audity a mezioborová spolupráce jsou u nás standardem. Zavádíme jedno centrální call centrum pro objednání na mamografii, které klientce nabídne co nejrychlejší termín na jednom z našich nejbližších pracovišť. Současně mamocentra digitalizujeme. Máme připravený dotazník, který může pacientka vyplnit již doma před vyšetřením nebo pak digitálně na pracovišti. Postupně chceme digitalizovat celý proces vyšetření. Tím dojde nejen ke zrychlení vyšetření, ale i předání výsledku.
Zmiňujete mezioborovou spolupráci – to si vyžaduje sehraný tým.
Jednoznačně. Velkou výhodou naší sítě je silný a pestrý tým. Máme v něm zkušené lídry i mladší kolegyně a kolegy, kteří přinášejí nové pohledy. Generační různorodost je v medicíně klíčová – posouvá nás dál a zajišťuje sdílení know-how napříč obory i regiony. V týmu máme například profesora Jana Daneše, zakladatele českého screeningového programu, který jako první u nás zavedl umělou inteligenci do praxe. Takové osobnosti určují směr a inspirují celý tým.
Jak udržujete vysoký standard napříč celou sítí?
Díky jednotným postupům, kontinuálnímu vzdělávání a sdílení zkušeností mezi pracovišti. Kvalitu péče se nám daří udržovat i v menších centrech, což potvrzuje vysoká míra návratnosti pacientek a také to, že k nám ženy přichází na doporučení od svých známých. Což je dobře, protože je vždy lepší, když žena chodí na jedno pracoviště dlouhodobě. Je tam možnost rychle porovnat předešlé snímky. V mamodiagnostice je důležitá nejen odborná úroveň, ale i způsob komunikace.
Jak rychle se žena s podezřením na nález dostane k dalšímu vyšetření a kolika žen ročně se to týká?
V případě podezřelého nálezu jsme v drtivé většině případů schopni zajistit návazné vyšetření nebo biopsii do týdne. Naše centra jsou propojena s onkochirurgií, jednodenní chirurgií i klinickou onkologií, takže péče navazuje plynule a bez zbytečných prodlení. Ročně předáváme cca 2 000 žen s podezřením na patologii do další onkologické nebo chirurgické péče. Výsledky navíc sdílíme elektronicky, takže indikující lékaři mají rychlou a přesnou zpětnou vazbu.
Jak vnímáte nový systém koordinátorů péče v onkologii?
Nedostatečná koordinace péče po stanovení diagnózy je jednou z největších slabin současného systému. Zavedení role koordinátora proto vítáme. I když formálně nejsme součástí krajských onkologických center, jako největší síť screeningových pracovišť jsme jejich přirozeným partnerem. Koordinátor může výrazně zpřehlednit a zrychlit cestu pacientky – pomáhá jí projít systémem co nejefektivněji. Ženy jsou při sdělení špatného nálezu logicky vystrašené, hledají informace a právě koordinátor jim může hodně pomoci.
Jaký přínos může mít koordinátor pro zdravotnický tým?
Oceňujeme, že tuto roli nemusí zastávat zdravotník. Zdravotnické profese dnes zbytečně tráví až třetinu času administrativou, což je neefektivní. Pokud se díky koordinátorovi uvolní kapacita odborníků pro samotnou péči, je to jednoznačně krok správným směrem. Koordinátoři by se měli zaměřit především na tzv. fast track případy, jako jsou nádory plic nebo pankreatu, kde každé zdržení může zásadně ovlivnit výsledek léčby.
Jak se díváte na možnost změny věkové hranice pro mamografický screening?
Naše kapacity jsou dostačující na budoucí rozšíření screeningu na ženy ve věku 40–45 let. Dnes víme, že i v této skupině se objevují nádory, často velmi agresivní. Včasný záchyt je klíčem k záchraně života. Proto má smysl uvažovat o posunu hranice směrem dolů, ideálně i s přihlédnutím k rizikovým faktorům. Je třeba se ale řídit odbornými doporučeními, v současné době probíhá intenzivní diskuze na toto téma i na úrovni EU. Velkým tématem je samozřejmě personalizovaný screening pro ženy s vyšším rizikem – například na základě rodinné anamnézy, typu mamografického obrazu nebo genetické predispozice.
Jaké legislativní nebo systémové změny by pomohly?
Klíčová je vyšší motivace k účasti na screeningu – například prostřednictvím finančních bonusů od pojišťoven, zacílené edukace nebo větší zapojení praktických lékařů jako koordinátorů prevence. Musí se pracovat se skupinou s nízkou účastí v preventivních programech. Uvítali bychom i úhradu AI nástrojů v rámci veřejného systému, a to nad rámec současných úhrad. Jejich přínos je jasně prokázán.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Plánujeme další rozšíření kapacit. Budeme pokračovat v rozvoji technologického zázemí, digitalizaci a návaznosti péče. Priorita je pro nás zavedení AI řešení do všech našich center.
Jaká je podle vás role největšího poskytovatele prevence ve zdravotnictví?
Naším úkolem není jen „provést vyšetření“. Musíme být součástí systému, který se dokáže postarat o zdraví celé populace – dostupně, efektivně a kvalitně. Chceme být nejen páteří screeningu, ale i hybatelem změn. Máme na to zázemí, síť, zkušenosti i motivaci.
