Pět lékárenských profesních sdružení, která působí v Německu, chce prosadit rozšíření očkování v lékárnách. V současné době totiž němečtí lékárníci a lékárnice mohou očkovat jen proti chřipce a viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění Covid-19. Ve hře tak je vakcinace proti dalším onemocněním jako například tetanus, hepatitida nebo pneumokokové infekce, informoval odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.
V Německu dnes nabízí očkování jen asi deset procent lékáren. Tento podíl by se měl zvýšit, stejně jako počet onemocnění, proti kterým by se pacienti mohli v lékárnách nechat očkovat. Vyplývá to jak z postoje spolkového ministerstva zdravotnictví, tak konsensuálního návrhu, který v tomto týdnu předložila pětice lékárenských skupin.
Konkrétně jde o sdružení Abyou (lékárníci a lékárnice organizace ABDA mladší 45 let), Spolkový svaz lékárníků, Spolkový svaz německých lékárenských korporací (BVDAK), Asociaci inovativních lékáren a think tank Apotheke.
Tetanus i klíšťovka
Těm se totiž zdá, že ministerstvo v rozšiřování nabídky očkování v lékárnách postupuje příliš pomalu. Lékárny také namítají, že očkování proti chřipce a covidu je jen sezónní záležitostí, přičemž očkování proti dalším typům onemocnění by mohlo výrazně odlehčit praktickým lékařům nebo pediatrům.
Lékárny navrhují, aby vedle očkování proti chřipce a covidu mohly začít nabízet také vakcinaci proti tetanu, hepatitidě, pneumokokovým infekcím, ale také klíšťové encefalitidě. Iniciativa se zaměřuje na to, aby se výrazně snížily mezery v proočkovanosti populace proti nejrůznějším závažným onemocněním, a zároveň aby došlo k posílení role lékáren coby nízkoprahových kontaktních a očkovacích míst.
Mohlo by vás zajímat
Podle autorů konsensuálního návrhu se Německo vyznačuje velmi malou mírou proočkovanosti, a to zejména v případě chřipky, pneumokokových infekcí nebo právě klíšťové encefalitidy. Autoři odhadují, že mezera v proočkovanosti populace dosahuje přibližně 54 milionů očkování. Vycházejí při tom ze svých odhadů, založených na datech o proočkovanosti a doporučení Stálé komise pro očkování (STIKO) při Institutu Roberta Kocha.
Proočkovanost v Německu zaostává za cíli
Autoři návrhu dokonce uvádějí, že proočkovanost proti uvedeným infekcím, respektive onemocněním, je výrazně nižší, než jsou cíle stanovené Světovou zdravotnickou organizací nebo Evropskou unií.
Jedním z příkladů výrazně nízké proočkovanosti je vakcinace proti chřipce. Cílem je, aby proti chřipce bylo očkováno alespoň 75 procent lidí z rizikových skupin, což jsou především osoby starší 60 let. Proočkovanost těchto lidí je však v Německu necelých 40 procent, jak uvádí Institut Roberta Kocha.
Podle modelu z roku 2021, na který se autoři rovněž odvolávají, by celostátní rozšíření očkování do lékáren mohlo zvýšit počet očkovaných lidí proti chřipce, klíšťové encefalitidě a proti pneumokokovým infekcím asi o 7,5 milionu.
Lékárnám se to musí vyplatit
Autoři návrhu si zároveň uvědomují, že rozšíření portfolia infekcí, proti nimž bude možné se nechat očkovat v lékárnách, není jednoduché a nemusí samo o sobě přinést převratné výsledky. Pokud by totiž lékárny měly očkovat nejen proti chřipce a covidu, znamenalo by to zvýšení nároků na jejich personální kapacity, ale i na podmínky pro skladování příslušných vakcín. Stejně tak by to vyžadovalo posílit odměňování lékáren za očkování, aby vakcinace byla pro lékárny lukrativní a byly motivovány ji vůbec nabízet.
Konsensuální návrh pro rozšíření očkování nyní podle deníku Deutsche Apotheker Zeitung poslouží jako základ pro diskusi mezi asociacemi a politiky. Načasování předložení tohoto návrhu je podle expertů optimální, protože nově zvolení poslanci Spolkového sněmu již pracují na nové reformě lékáren.
