Ministerstvo zdravotnictví čelí ostré kritice návrhu vyhlášky, která má od ledna upravit provoz pohotovostí. Odbory, kraje i další instituce varují před zhoršením dostupnosti péče, krátkou provozní dobou a nedostatečným personálním zajištěním. Výhrady se týkají i nonstop lékárenské pohotovosti.

Návrh vyhlášky o pohotovostních službách odmítá jako celek Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „V rámci novely zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování jsme již odmítli návrh, podle něhož by poskytovatel zřizující urgentní příjem měl rovněž povinnost zřídit v rámci zdravotnického zařízení, kde se nachází urgentní příjem, prostory pro poskytování lékařské pohotovostní služby (LPS). Uvedený návrh včetně prováděcí vyhlášky představuje podstatný zásah do systému pohotovostní služby a dle nás povede ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče oproti stávajícímu stavu, a to u všech druhů pohotovostních služeb,“ píše ČMKOS v připomínkách.

Za zásadní nedostatek odboráři považují i to, že vyhláška o pohotovostních službách nestanovuje optimální počty zaměstnanců na pohotovostech, jen počty minimální. Minimální nastavení personálního zabezpečení vede podle ČMKOS v praxi ke snížení počtu personálu – a v důsledku toho také ke zhoršení kvality zdravotní péče.

Příliš krátká provozní doba, zní z mnoha stran

Problém mají odboráři také s minimálním časovým rozsahem, v němž mají pohotovosti fungovat a který je u LPS ve všední dny jen tříhodinový (podrobněji zde). Ten považují za nedostatečný pro pacienty. „Obáváme se, že se tento navržený minimální rozsah stane do budoucna faktickým standardem a zdravotní pojišťovny nebudou nad rámec minimálního rozsahu ochotny financovat širší provoz pohotovostních služeb, což by mohlo reálně omezit dostupnost zdravotní péče pro pacienty,“ argumentuje ČMKOS, podle něhož by pohotovostní služba měla být nadále zajišťována za stávajících podmínek.

Nad tím, zda je navržený časový rozsah provozu pohotovostí – a to o víkendech a svátcích – dostatečný, se pozastavuje také ministerstvo vnitra. „Dáváme ke zvážení, zda je minimální časový rozsah čtyř hodin v čase mezi 7:00 a 15:00 v sobotu, neděli a v den pracovního klidu, tj. poslední možnost ošetření může být stanovena již v 11:00, dostačující. Navrhujeme minimální časový rozsah a jeho rozmezí upravit tak, aby bylo zajištěno poskytování pohotovostní služby i v odpoledních hodinách, příp. večerních hodinách,“ píše resort v připomínkách.

Zubařské pohotovosti i ve všední dny?

Navrhovaný časový rozsah pohotovostí se nelíbí ani zástupcům Karlovarského kraje. „V Karlovarském kraji je LPS pro dospělé a děti zajištěna 5 hodin ve všední den a 10 hodin o víkendu. Tento časový rozsah požadujeme ponechat. Snížení časového rozsahu povede ke snížení dostupnosti této služby pro pacienty, což je s ohledem na zhoršenou dostupnost zdravotních služeb v Karlovarském kraji chybný krok,“ stojí v připomínkách kraje, podle něhož nebudou mít tamní lékaři o služby na LPS zájem, pokud by měli sloužit jen minimální stanovené časové rozsahy – a to kvůli nižšímu výdělku.

Stanovit dobu fungování LPS pro dospělé i děti v pracovní dny místo navrhovaných minimálních tří hodin na pevně daných 6 hodin (od 16:00 do 22:00) navrhuje v připomínkách Plzeňský kraj. O víkendu a svátcích by podle něj měly být pohotovosti k dispozici také v pevně stanovenou osmihodinovou dobu (od 7:00 do 15:00).

Mohlo by vás zajímat

V připomínkách Karlovarského kraje se objevil také požadavek na to stanovit rozsah poskytování pohotovostní služby v oboru zubní lékařství nejen o víkendu, ale i v týdnu, „s ohledem na zhoršující se situaci v kraji, kdy odchází registrující lékaři do důchodu bez náhrady a pacienti tak přichází o svého lékaře s nemožností najít nového registrujícího lékaře“. Rozšíření minimálního rozsahu poskytování stomatologických pohotovostních služeb i na pracovní dny by uvítali i zástupci Moravskoslezského kraje.

Lékárny nonstop? Finanční zátěž pro nemocnice

Některé námitky směřovaly také proti navrhovanému legislativnímu vymezení lékárenské pohotovostní služby, která by podle vyhlášky musela být poskytována v nepřetržitém provozu. „Spíše než zabezpečování lékárenské pohotovosti jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb lékárenské péče po vzoru pohotovostí v oboru zubní lékařství, se logicky nabízí navázání lékárenské pohotovosti na pohotovost lékařskou, tedy zabezpečení poskytovateli lůžkové péče,“ navrhují například zástupci Zlínského kraje, podle nichž by o víkendu stačila osmihodinová pohotovost lékáren. „Upozorňujeme, že zajištění lékárenské pohotovostní služby v nepřetržitém provozu by si v krajských nemocnicích Zlínského kraje vyžádalo dodatečné roční náklady ve výši cca 13 až 14 milionů korun,“ argumentuje kraj.

S tím, že jako jeden ze čtyř typů pohotovostní služby vyhláška definuje lékárenskou pohotovostní službu, pak vůbec nesouhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, která pro to nenachází dostatečnou oporu v legislativě. Stejně se vyjádřili také Unie zaměstnavatelských svazů a Liberecký kraj.

Kolik a za kolik?

Ministerstvo práce a sociálních věcí zase upozorňuje na některé formulační nepřesnosti v návrhu týkající se personálního zabezpečení pohotovostí, respektive se ptá, zda skutečně jde jen o formulační nepřesnosti.

„Lékařská pohotovostní služba pro děti musí být personálně zabezpečena po celou dobu poskytování. Tento požadavek však chybí u lékařské pohotovostní služby pro dospělé. Vzhledem k výkladové metodě a contrario by se tudíž mohlo jevit jako záměr předkladatele, že lékařská pohotovostní služba nemusí být personálně vybavena stanoveným způsobem po celou dobu poskytování,“ stojí například v připomínkách resortu. Pokud to není záměrem předkladatele, požaduje ministerstvo doplnění. A pokud to ale záměrem je, je podle ministerstva práce a sociálních věcí „nutné doplnit důvodovou zprávu a též vyřešit, kdo bude na pracovišti přítomen v době nepřítomnosti lékaře se stanovenou odbornou způsobilostí a všeobecné sestry“.

Doplnění fakt požaduje v připomínkách ministerstvo financí. To chce doplnit informaci o tom, kolik vznikne nových poskytovatelů pohotovostních služeb – a to zvlášť pro děti a zvlášť pro dospělé. Resort financí žádá i o odhad dopadů navržených změn. „Chápeme, že nové pohotovostní služby zvýší komfort pacientů, ale určitě dojde ke zvýšenému čerpání prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ vysvětluje ministerstvo v připomínkách. Doplnění alespoň rámcového odhadu nákladů souvisejících s legislativní změnou žádá v připomínkách krom resortu financí také Národní rozpočtová rada.