K novele vyhlášky, která ošetřuje poskytování pracovnělékařských prohlídek v době krizového stavu, se sešla široká škála připomínek. Ministerstvo při jejich vypořádání dalo zelenou například vyšetření na záchyt TBC u cizinců, odmítlo ale znovu zařadit mezi profesní rizika činnosti epidemiologicky závažné související se stravováním a zpracováním potravin.

Novela, kterou v květnu poslalo ministerstvo do vnějšího připomínkového řízení (psali jsme zde), má v první řadě vyjasnit pravidla pro poskytování pracovnělékařských služeb v době krizového stavu. V původním návrhu se počítalo s tím, že u nerizikových prací bude v této době stačit místo prohlídky čestné prohlášení, od toho ale nakonec ministerstvo ustoupilo.

Novela také ukotvuje vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a zjednodušuje přílohu týkající se profesních rizik, která jsou podle ministerstva v současnosti těžko uchopitelná. Znovu také umožní morbidně obézním lidem vykonávat fyzicky zatěžující práce.

Obrana chce řešit prohlídky při pracovní povinnosti

K návrhu se sešla celá řada připomínek. Ministerstvo obrany požadovalo, aby vyhláška řešila také zajišťování pracovnělékařských služeb při vzniku a při nařízení pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany ČR a podle krizového zákona. Zdravotnictví ovšem tento požadavek neakceptovalo s tím, že se vyhláška týká jen pracovních/služebních poměrů a dohod, ne situací, kdy je nařízena pracovní povinnost. Navíc novela omezuje provádění pracovnělékařských služeb jen pro tzv. nerizikové kategorie; pro rizikové práce toto neplatí.

„Domníváme se, že je nutné řešit všechny situace za stavu ohrožení státu a válečného stavu, tzn. včetně zdravotních prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu pracovní povinnosti.  Ministerstvo obrany nebude blokovat projednání vyhlášky, ale navrhujeme pracovní jednání k řešení tohoto problému ve vhodném termínu, nejpozději do konce září 2025,“ uvedla k tomu obrana.

Záchyt TBC u cizinců

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP zase navrhla, aby se u žadatelů o zaměstnání pocházejících ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel provádělo vyšetření na tuberkulózu skiagramem hrudníku.

„Vzhledem k epidemiologické situaci a k nárůstu počtu pacientů s tuberkulózou včetně nárůstu počtu nemocných s multirezistentní formou tuberkulózy došlo k povinnosti poskytovatele zdravotních služeb při vstupní lékařské prohlídce u uchazečů o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel provádět potřebná odborná vyšetření směřující k zamezení vzniku a šíření tuberkulózy, a to metodou skiagram hrudníku. Navrhovaná změna zlevní a zefektivní přístup k vyšetření a je dostatečná v tom, abychom dokázali identifikovat aktivní tuberkulózní onemocnění v této rizikové populaci,“ zdůvodňuje odborná společnost, kterou ministerstvo zdravotnictví vyslyšelo.

Mohlo by vás zajímat

Neshoda se Společností pracovního lékařství

Společnost pracovního lékařství ČLS JEP zase chtěla mezi profesní rizika znovu zařadit položku „Činnosti epidemiologicky závažné: provozování stravovacích služeb, výroba potravin, zpracování potravin, uvádění potravin na trh“. „Po zrušení tzv. zdravotních průkazů nad osobami vykonávajícími činnosti epidemiologicky závažné není naprosto žádný zdravotní dohled. To je vnímáno zejména u osob zapojených v oblasti výroby, zpracování a distribuce potravin za riziko, které řada potravinářských podniků minimalizuje vlastním systémem preventivních cílených vyšetření,“ zdůvodnila odborná společnost.

Ministerstvo zdravotnictví ovšem připomínku neakceptovalo mimo jiné s tím, že zrušení potravinářských průkazů není relevantní, neboť se průkaz vydával na dobu neomezenou a ve výsledku tak nezajišťoval, že je zaměstnanec bezinfekční. Společnost pracovního lékařství ovšem s vypořádáním nesouhlasí, což z tohoto bodu dělá jediný, který nebyl připomínkovým místem akceptován.

Otazníky kolem evropského práva

Rozsáhlá diskuze, tentokrát o souladu s evropským právem, proběhla také s odborem kompatibility na Úřadu vlády. „S ohledem na skutečnost, že neexistuje jednotná evropská úprava, která by problematiku postupů při jmenovaných mimořádných stavech předjímala a upravovala, a to ve vztahu k poskytovaným pracovnělékařským službám, považujeme za nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví, resp. ochrany zdraví zaměstnanců a dalších osob, tuto problematiku explicitně upravit,“ uvádí ve vypořádání připomínek ministerstvo.

„Dále je třeba uvést, že obecně platí zásada, že role EU je v případě nejen zdravotních krizí především koordinační, přičemž konkrétní opatření v oblasti veřejného zdraví jsou dále v pravomoci vlád členských zemí, které zohledňují místní faktory, jako je vnitrostátní situace, sociální struktura a kapacita vnitrostátního zdravotnictví,“ dodává úřad s odkazem na to, že obdobnou právní úpravu mají i jiné členské státy, například Slovensko.

Odbor kompatibility nakonec souhlasil se zasláním vyhlášky do další fáze legislativního procesu s tím, že se k ní ještě finálně vyjádří.

Prohlídky u rizikových prací i pro dohodáře

Za pravdu pak dalo ministerstvo připomínce odborů, které požadovaly rozšířit povinnost periodických prohlídek i na práce konané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nekývlo ale na návrh ponechat ve vstupní prohlídce u osob nad 50 let věku zátěžové EKG.

„Uvedená úprava vychází z praxe posuzujících lékařů. Zároveň to, že již vstupní prohlídka nebude obsahovat uvedená vyšetření (striktně u všech, kdy jejich provedení není účelné), může posuzující lékař vyšetření indikovat,“ píše ve vypořádání ministerstvo.