Neúplné a plné nejasností. Tak lze zhodnotit postoj spolku Mladí lékárníci k návrhu Ministerstva zdravotnictví, který by umožnil zásilkový výdej léčiv na lékařský předpis (více zde či zde). Vyplývá to z rozsáhlého seznamu připomínek, který k návrhu zaslali. V nich upozorňují na odborná, legislativní i praktická úskalí nového modelu. Zdravotnický deník vám přináší přehled 8 nejzásadnějších připomínek k návrhu ze strany spolku.
Podle Mladých lékárníků by měl být zásilkový výdej léků na předpis zaváděn opatrně, s jasně stanovenými standardy a s ohledem na bezpečnost a dostupnost léčiv. Pouze tak lze podle nich zabránit jevům jako závislost na sedativech, antibiotická rezistence nebo nežádoucí lékové interakce.
1) Jednotné technické řešení
Zásilkový výdej by podle návrhu mohl probíhat přes blíže nespecifikované webové stránky či aplikace. Mladí lékárníci to odmítají. Vzhledem k ochraně osobních údajů, návaznosti na lékový záznam a nutnosti zaznamenat poznámky farmaceuta by podle nich měl vzniknout centrální modul v systému eRecept, spravovaný SÚKL a dostupný všem lékárnám za stejných podmínek.
2) Výdej jen u chronické medikace
„V případě prvního seznámení s novým léčivem je role pohovoru s farmaceutem pro bezpečnost a účinnost terapie naprosto zásadní – řeší se správný způsob užívání, lékové interakce, režimová opatření i uchovávání léčivého přípravku,“ upozorňují Mladí lékárníci.
Zásilkový výdej by měl být podle nich omezen pouze na chronicky užívané léky. Navrhují také, aby lékař mohl na receptu označit zákaz zásilkového výdeje, obdobně jako dnes příkaz „Nezaměňovat“.
3) Transparentní seznam vyloučených léků
Spolek požaduje, aby seznam přípravků, u nichž bude zásilkový výdej zakázán, měl formu vyhlášky a byl znám před schválením novely. Dále vcelku logicky požaduje, aby „léčivé přípravky v omezené dostupnosti nebo s přerušenými dodávkami byly vyloučeny ze zásilkového výdeje“.
4) Kompenzace nákladů
Mladí lékárníci poukazují na to, že návrh neřeší, kdo uhradí náklady spojené s vracením reklamovaných léčiv a dalšími povinnými procesy při zásilkovém výdeji. Podle nich by tyto výdaje měly nést zdravotní pojišťovny, protože vznikají v souvislosti se zdravotní péčí. „Byl s nimi tento fakt konzultován?“ ptají se v připomínkovém dokumentu.
5) Právo odmítnout výdej
Návrh podle spolku rovněž neurčuje, jak má farmaceut prakticky zjistit klinicky relevantní interakci, kdo bude tuto povinnost kontrolovat a jak bude jeho práce dokumentována. Stejně tak není specifikováno, zda má farmaceut právo odmítnout výdej při nalezení rizikové interakce či jiného lékového problému. „Při podezření na výskyt interakce je potřeba výdej zastavit. Zároveň pochybení farmaceuta musí být reálně postihnutelné,“ nevymaňují se lékárníci z odpovědnosti.
6) Logistika a nezastižení pacienta
„Není definováno, jakým způsobem bude řešena situace, kdy nebude objednatel zastižen,“ varují Mladí lékárníci. Poukazují na nutnost jasného postupu, odpovědnosti a zajištění skladovacích podmínek při opakovaném doručování.
7) Komunikace s pacientem
Mladí lékárníci v připomínkách zdůrazňují, že telefonická konzultace mezi farmaceutem a pacientem by měla být nahrávána a uchovávána jako součást zdravotnické dokumentace – a to v zájmu pacienta i farmaceuta, například pro případ řešení nežádoucích účinků nebo stížností.
8) Ekonomické a provozní limity
„Ideální by bylo zavést limit na množství léčivých přípravků určených k zásilkovému výdeji, a to například ve výši maximálně 30 % celkových skladových zásob lékárny,“ uvádí spolek. Tento limit má zabránit tomu, aby zásilkový výdej neomezil dostupnost léků pro pacienty, kteří přijdou osobně, a to zejména v akutních a urgentních případech.
