Tváří v tvář nedostatku lékařů a lékařek, ale i dalšího zdravotnického personálu, jemuž Německo čelí nebo bude čelit v blízké budoucnosti, řeší naši západní sousedé související problém. Nedostatek míst pro studenty medicínských oborů. Dostupnost studia medicíny se navíc výrazně liší mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Vyplývá to z analýzy Centra pro rozvoj vysokého školství (CHE), kterou má k dispozici odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Nedostatek lékařů, lékařek a dalších pracovníků ve zdravotnictví představuje hrozbu, které čelí nejen Německo. Jedním z řešení, byť dlouhodobějšího charakteru, je zvětšovat počet míst pro studium medicínských oborů. Přestože si toho němečtí politici jsou již řadu let vědomi a v některých spolkových zemích se k tomuto kroku odhodlali, problém není vyřešen ani zdaleka.

Počty mediků se téměř nezvyšují

Studium medicíny přitom v Německu patří mezi nejoblíbenější obory mezi uchazeči o vysokoškolské studium. Dostat se na medicínu je ale dodnes u našich západních sousedů velice obtížné, ukazuje analýza Centra pro rozvoj vysokého školství (CHE – Centrum für Hochschulentwicklung).

V zimním semestru akademického roku 2024/25 si místo ke studiu medicíny na univerzitě zajistilo přibližně 10 000 studentů prvního ročníku. Zároveň ale bylo přibližně 20 tisícům uchazečů o studium tohoto vysokoškolského oboru přijetí zamítnuto. Počty mediků se za posledních deset let zvýšil jen mírně, a to o necelou tisícovku.

Premiantem Sársko

Kapacita pro studium medicíny na vysoké škole se navíc napříč Německem, tedy mezi jednotlivými spolkovými zeměmi, značně liší. Tak například v Braniborsku a Brémách v současné době neexistují žádné státem garantované studijní programy pro budoucí lékaře, cituje deník Deutsches Ärzteblatt z analýzy CHE Medizinstudienplätze in den deutschen Bundesländern (Medicínská studijní místa v německých spolkových zemích). V Braniborsku by však měla nově založená Lékařská univerzita Lužice v Chotěbuzi nabízet medicínské obory od zimního semestru akademického roku 2026/2027.

V akademickém roce 2024/2025 měla nejvíce studentů zapsaných na medicínu spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, a to 2334. Ta je zároveň nejlidnatější, takže v přepočtu na 100 tisíc obyvatel se tato spolková s počtem 13 studentů medicíny zařadila na 13. místo, zhruba do středu žebříčku spolkových zemí spolu s Bádenskem-Württemberskem a Durynskem.

Žebříčku vévodí Sársko s 29 studenty medicíny na 100 tisíc obyvatel, následuje Meklenbursko-Přední Pomořansko (26). Solidní je situace také v Sasku-Anhaltsku (19), Hamburku (19), Hesensku (18) a Berlíně (17). Nejhůře jsou na tom (kromě již zmíněného Braniborska a Brém) spolkové země Dolní Sasko (10) a Porýní-Falc (11).

Mohlo by vás zajímat

Příčina nízkých počtů mediků? Vysoké náklady

Podle CHE jsou hlavním důvodem takových rozdílů v počtu studentů medicíny mezi jednotlivými spolkovými zeměmi vysoké úrovně nákladů na lékařské fakulty. Jen provozní výdaje u medicínských oborů dosahují přibližně 25 tisíc eur (asi 612 tisíc korun v přepočtu) na studenta a rok.

Jenže místa pro studium medicíny jsou naprosto klíčová pro dlouhodobou personální udržitelnost zdravotní péče. Ukazuje se totiž, že v místech, kde je studium medicíny dostupnější, se prosazuje jakýsi „gravitační efekt“. To znamená, že absolventi se poblíž místa svého studia častěji usazují jako lékaři. To se ostatně potvrzuje na datech, jelikož v regionech s lékařskými fakultami existuje poměrně vysoká hustota lékařů. Vedle velkých měst, jako je Hamburk, Berlín, Kolín nad Rýnem nebo Mnichov, z přílivu mladých absolventů medicínských oborů vysokých škol těží také okolí univerzit v Heidelbergu, Freiburgu nebo Lübecku, vysvětlil deníku Deutsches Ärzteblatt Cortn-Denis Hachmeister, jeden z autorů zmíněné analýzy.