Terčem ruských útoků se stávají i porodnice. Ženy se v nich proto bojí rodit a mnohé raději zůstávají doma nebo odjíždějí do zahraničí. A to není vše, v důsledku války klesla porodnost na Ukrajině na nejnižší úroveň na světě a lékaři varují před hlubokou demografickou krizí, která válkou poničenou zemi čeká. O situaci píše britský The Guardian.

Od prvních dní ruské invaze se ukrajinské porodnice proměnily v místa, kde se každodenně bojuje o život nejen novorozenců, ale i matek a zdravotníků. Podle statistik bylo za poslední tři roky zasaženo více než 2000 zdravotnických zařízení, z toho v 81 případech šlo přímo o porodnice nebo oddělení mateřské péče. Útoky přinášejí hrůzu, strach i praktické důsledky – ženy odkládají těhotenství, bojí se chodit do nemocnic a počet narozených dětí dramaticky klesá.

V roce 2024 zaznamenala Ukrajina podle CIA World Factbook vůbec nejnižší porodnost na světě a zároveň nejvyšší úmrtnost. Smutnou statistiku rámuje výsledný poměr, kdy zde na každé jedno narozené dítě připadají tři úmrtí.

Sály pod palbou

Charkov, město na severovýchodě země, se stal symbolem této tragické reality. Před válkou se zde v jedné porodnici rodilo ročně kolem tisícovky dětí. Loni to bylo méně než 440. „Bála jsem se, že nemocnice bude cílem útoku, ale neměla jsem na výběr a musela rodit,“ popisuje třicetiletá Olga Ševelová, která porodila syna Zahara uprostřed náletů. Jen několik hodin po porodu musela i s dítětem do krytu, protože město zasáhlo téměř dvacet explozí.

Lékaři v Charkově novinářům z Guardianu dokonce popsali, jak prováděli císařské řezy při výpadcích elektřiny jen s pomocí baterek. Operace probíhaly i během otřesů od dopadajících střel. Oknům nemocnice dominují pytle s pískem, skla jsou přelepená páskou, aby se při výbuších nerozletěla.

Poslední porodnice v Donbasu

Ve Slovjansku, kde počet obyvatel klesl z více než 100 tisíc na přibližně 53 tisíc, spadl počet porodů z tisícovky ročně na polovinu. Tamní nemocnice je přitom poslední funkční porodnicí v ukrajinské části Donbasu – všechny ostatní buď zavřely, byly zničeny, nebo se nacházejí na okupovaném území.

„Ženy dýchají částice z každodenních výbuchů. A když se objeví zdravotní problémy, čeká příliš dlouho, než si řeknou o pomoc,“ popsala Valentyna Hluščenková, šéfka místního oddělení gynekologie a porodnictví. Podle ní přibylo předčasných porodů i rakovinových onemocnění dělohy.

Mohlo by vás zajímat

Podzemní úkryt

Ještě dramatičtější situace panuje v Chersonu, městě, které se ocitlo na samém frontovém okraji a dnes zde žije méně než čtvrtina obyvatel oproti začátku ruské invaze. Porodnice zde byla opakovaně bombardována a dnes funguje v podzemí – v nově vybudovaném krytu, kde je operační sál i místnosti pro porod a zotavení.

„Jsme si stoprocentně jistí, že nás Rusko bombarduje úmyslně,“ říká přednosta oddělení Petro Marenkovskyj. Poukazuje na to, že drony a letecké pumy dopadají až s děsivou přesností, často přímo na civilní budovy.

Třiatřicetiletá Kateryna Osetsymská byla do této podzemní nemocnice přijata v osmém měsíci rizikového těhotenství. „Jsem si jistá, že mé komplikace způsobuje stres,“ říká žena se slzami v očích, zatímco nad hlavami pacientek duní exploze.

Demografická hrozba

Miliony žen a dětí uprchly ze země, statisíce lidí byly zabity a ty, které zůstaly, se bojí přivést dítě do takového světa. Ukrajina tak čelí bezprecedentnímu demografickému propadu. Lékaři mluví o rostoucím počtu potratů, krvácení a nutnosti častějších chirurgických zásahů. Psychologická pomoc se stala nedílnou součástí péče v porodnicích – mnohé ženy totiž trpí úzkostmi a odmítají přivést dítě do prostředí, které se může velmi snadno stát dalším cílem ruského ostřelování.

„Nemůžete vymazat hrůzy, které jsme během války zažili,“ říká Kateryna Osetsymská. „Ale moje největší naděje je, že moje dítě přežije a bude mít šanci prožít dětství.“