Libovolné doplatky na receptové léky, údajné zvýhodňování řetězců či absence ochrany malých provozoven. Peticí nezávislých lékárníků s tímto obsahem se včera zabývala horní komora Parlamentu. Senátoři ji označili za částečně důvodnou a v souladu s usnesením petičního výboru vyzvali vládu, aby se zajištěním rovné dostupnosti léčiv v Česku zabývala.

„Jsme poslední součást kontrolního mechanismu, než se lék dostane k pacientovi a nemůžeme udělat chybu… Dobře fungující lékárna neoddiskutovatelně patří k zachování primární péče,“ apelovala na senátory lékárnice a zástupkyně petičního výboru Lucie Nedopilová ve snaze je přesvědčit, aby dokument podpořili.

Její manžel, rovněž lékárník a člen petičního výboru Aleš Nedopil více rozvedl problémy, které je coby lékárníky tíží. Kritizoval praxi doplatků na léčiva na předpis, kdy si každá lékárna může stanovit jejich libovolnou výši a tím konkurovat ostatním. „Doplatky zde nefungují jako regulace spotřeby a efektivní nástroj pro hospodaření s léčivy, ale jako konkurenční nástroj likvidace v podobě přetransformování zpětných bonusů,“ vadí Nedopilovi. Jako další přetrvávající problémy jmenoval vertikální vlastnické propojení distribuce a některých lékáren, což má podle něj za následek jejich zvýhodňování, podfinancování péče, nadměrnou administrativu a neexistující „ochranu malých lékáren“, čímž narážel na neregulovanou lékárenskou síť.

Pacienti se diví cenovkám

Lékárníci kritizují údajné nerovné podmínky v distribuci léčiv mezi velkými řetězci a menšími soukromými lékárnami. Podle jejich tvrzení dochází k tomu, že některé přípravky dostávají jen vybrané lékárny, zatímco jiné je obtížně shánějí. Pokud se jim podaří léky získat, pak obvykle za méně výhodných podmínek, což se promítá i do výše doplatků pro pacienty. Ti pak nechápou, proč musí v jedné lékárně platit, když jinde dostanou stejný přípravek bez doplatku. Signatáři petice argumentují, že tím trpí nejen menší lékárny, ale i pacienti, kterým se tímto způsobem zhoršuje dostupnost léčby.

Petenti se proto snaží mimo jiné zajistit, aby distributoři plnili zákonnou povinnost dodávat přípravky hrazené z veřejného pojištění bez diskriminace. Podpis k petici připojilo již přes 12 500 lidí, včetně provozovatelů lékáren, což podle autorů dokládá, že jde o téma s výrazným společenským přesahem.

Fiala: Nelze přenášet podnikatelská rizika na stát

Proti části obsahu petice se během rozpravy v Senátu vymezil senátor a předseda senátního Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala. „Není možné, aby stát zachraňoval každého podnikatele, kterému se nedaří, ať už jde o lékárnu, obchod nebo restauraci“. Ani srovnání doplatků podle něj ničemu nepomůže. „To, že se lékárny mohou lišit ve výši doplatků, vytváří tlak na jejich snižování a pacientům dává možnost volby. A pokud bychom je administrativně sjednotili, výsledkem by nebylo jejich snížení, ale zřejmě plošné zvyšování, a to by poškodilo pacienty,“ dodal s tím, že petice tak nepřináší reálná řešení problémů, pouze je snahou přenést podnikatelská rizika na stát.

Podobně se vyslovil i náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Lékárny fungují na základě marže. Jde o jednotky, které obchodují, tudíž pokud někde dochází k porušení hospodářské soutěže, tak je tu pro ně Úřad pro hospodářskou soutěž. Toto není agenda Ministerstva zdravotnictví. Nejsme tu od toho, abychom řešili, zdali je na tom lékárna byznysově dobře, nebo není. Nás zajímá dostupnost léčiv pro pacienty,“ řekl a dodal, že kromě zmíněné marže mají lékárníci příjem také ve formě signálního výkonu (pevné částky za každé vydané balení na recept) od zdravotních pojišťoven.

Mohlo by vás zajímat

SÚKL: Podněty se zabýváme

Pokud jde o údajné zvýhodňování majetkově spřízněných lékáren ze strany distributorů – obvykle v případech léčiv s omezenou dostupností – tam má distributor podle Dvořáčka ze zákona závazky jasně dané. „Distributor má povinnost léčivo lékárně dodat. Tím bych se chtěl vymezit vůči tomu, co zaznělo od petentů. Státní ústav pro kontrolu léčiv vymáhá veškerá nahlášení porušení zákona. Pokud distributor zvýhodní nebo nedodá léčivo, lékárník okamžitě podá stížnost a Státní ústav pro kontrolu léčiv koná,“ řekl. Že jsou pracovníci regulatorního úřadu v kontrolní činnosti aktivní, deklaroval i ředitel SÚKL Tomáš Boráň. „Jedná se o izolované nálezy, nikoli o systémové pochybení,“ sdělil k šetřením podnětů na nedodávání léčiv.

Senátoři následně 58 hlasy z 71 přítomných podpořili usnesení, které uvádí, že petice je částečně důvodná. Senát zároveň požádal vládu, aby se zabývala problematikou zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách bez zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců, a požádal Ministerstvo zdravotnictví, aby podniklo kroky k nápravě.

„Distributoři a výrobci by měli mít zákonnou povinnost zajistit dostupnost léčivých přípravků pro každou licencovanou lékárnu bez jakékoliv diskriminace… V případě výpadku nebo nedostatku by měl být výdej podřízen transparentním a rovnoměrným kritériím,“ stojí v usnesení. V neposlední řadě senátoři vybízejí k zavedení kontrolního mechanismu, například prostřednictví SÚKL nebo ÚOHS, který by monitoroval a vyhodnocoval případné porušení zásad rovného přístupu.