Od jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou neuplynul ještě ani měsíc a už přicházejí první ústupky. Přestože Trump původně hrozil, že plošná 15procentní cla se nebudou vztahovat na dovoz léků z Evropy do USA, a tarify tedy budou výrazně vyšší, nyní je situace jiná. Namísto původně zmíněných 250 procent se evropští výrobci léků budou pravděpodobně muset vypořádat jen s řádově nižším clem na dovoz na americký trh. „Je to první krok v celém procesu,“ cituje britský zpravodajský portál BBC.com ze společného stanoviska zástupců Spojených států a Evropské unie.

Původně to mělo být 200, či dokonce až 250 procent. O tak vysokých clech na dovoz léků z Evropské unie do USA hovořil americký prezident v červenci a následně ještě počátkem srpna. A to i přesto, že mezitím se s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou dohodl na rámcovém obchodním ujednání, v jehož rámci měla být základem plošná 15pocentí celní sazba.

Šestnáctina původního návrhu

Ovšem nikoli symetrická, nýbrž pouze jednosměrná na zboží putující z Evropské unie do Spojených států. A léky měly být z této rámcové obchodní dohody vyloučeny, jelikož záměrem celní politiky Donalda Trumpa je motivovat (nejen) farmaceutické společnosti k přesunu své výroby do státu hvězd a pruhů.

Neuplynul ani měsíc a všechno je opět trochu jinak. Ze společného stanoviska a Evropské unie, které bylo vydáno minulý týden, a z něhož BBC cituje, totiž vyplývá, že na dovoz léků do USA z Evropské unie se bude rovněž vztahovat pouze 15procentní clo. Tedy zhruba jen jedna šestnáctina původně avizovaného tarifu.

„Je to výsledek intenzivní a velmi důležité práce. A není to konec, je to začátek. Je to první krok v celém procesu,“ uvedl na tiskové konferenci eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Portál Politico.eu uvedl, že Evropská komise bude hledat další možnosti, jak ve vztahu ke Spojeným státům uplatňovat uhlíkové dovozní clo, které má být plně implementováno od ledna 2026.

Trumpův boj za levnější léky

Výsledek v podobě 15procentních cel na dovoz léků z EU do USA lze do jisté míry chápat jako ústupek Donalda Trumpa. Zároveň ale platí, že to je dobrá zpráva pro americké pacienty, respektive systém amerického zdravotního pojištění. Bude to totiž znamenat, že evropské léky na americkém trhu nezdraží tak, jak by v případě mnohem vyšších cel hrozilo.

Trump si možná tuto věc uvědomil (možná si jí byl vědom od samotného začátku) v souvislosti s tím, že to byl právě on, kdo téma „drahých léků“ vtáhl do své prezidentské kampaně jak loni, tak v roce 2016 před svým prvním prezidentským mandátem.

Mohlo by vás zajímat

Reálné kroky v oblasti určité kontroly růstu cen léků v USA ale byly podniknuty již administrativou Joea Bidena, která prosadila takzvaný zákon pro redukci inflace (IRA – Inflation Reduction Act), který nutí největší výrobce a dodavatele léků na americký trh zasednout s vládou k vyjednávacímu stolu a dohodnout se na tom, jak se bude cena vybraných léků v příštích letech vyvíjet.

Novo Nordisk zlevňuje další lék na hubnutí

Administrativa Donalda Trumpa na výrobce léků zvýšila tlak, což v řadě případů nese ovoce. Posledním případem je oznámení dánské farmaceutické skupiny Novo Nordisk, která na globální trh dodává inzulín, ale také (a v posledních letech především) léky proti obezitě. Novo Nordisk nyní oznámila, že sníží cenu léčivého přípravku Ozempic na americkém trhu o polovinu. A to z dosavadních 1000 na 499 dolarů za měsíční terapii.

Zlevnění se však podle britského listu Financial Times dotkne jen malé skupiny uživatelů tohoto léku ve Spojených státech. Bude se totiž jednat jen o pacienty, kteří si lék hradí sami. Společnost Novo Nordisk již dříve oznámila, že 98 procent uživatelů léků Ozempic v USA jej má hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a ze svého na něj doplácí jen 25 dolarů (nebo méně) měsíčně.

Skupina Novo Nordisk už v březnu zlevnila další lék proti obezitě, Wegovy. A to rovněž na 499 dolarů za měsíční terapii. Zatímco Wegovy je určen přímo pro terapie na snížení tělesné hmotnosti, Ozempic je primárně určen k léčbě diabetu. Je však také účinný jako přípravek na hubnutí, upozorňuje Financial Times.

Rozhodnutí Novo Nordisku přichází přibližně týden poté, co jeho hlavní konkurent na globálním trhu s obezitologickými léky, americká společnost Eli Lilly, oznámil dramatické zdražení léku Mounjaro na trhu ve Velké Británii, a to o 170 procent. I v tomto případě jde o dopad politiky Donalda Trumpa, který farmaceutické firmy viní z toho, že zatímco se léky na americkém trhu prodávají draho, jinde ve světě, a zejména v Evropě, je nabízejí mnohem laciněji.