Pro SPD je případná účast Adama Vojtěcha (ANO) ve vládě problém. Strana by ráda přešetřila postup státu při pandemii. Zřízení zmocněnce pro takové vyšetřování přitom označil v diskusi Otázek Václava Moravce na ČT za nesmysl i stávající ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Diskuse se stočila také ke slučování zdravotních pojišťoven nebo k úsporám, které mají vzniknout zavedením povinných elektronických žádanek.

Adam Vojtěch jako navržený ministr zdravotnictví může být pro SPD a Stačilo překážkou pro utvoření koalice s Babišovou vládou, nebo pro její podporu, potvrdila v Otázkách Iveta Štefanová z SPD. „Pokud budeme součástí spolku, který se bude bavit o budoucí vládě, a budeme řešit, kdo bude sedět v jakém ministerském křesle, tak budeme trvat na tom, aby to byli odborníci,“ řekla s tím, že v případě Adama Vojtěcha mají mnoho kritických výhrad. Dodala ale, že neúčast Vojtěcha ve vládě SPD (zatím) nedeklaruje jako svou absolutní podmínku spolupráce na budoucí vládě.

Strůjce covidového teroru?

V minulých dnech se k Adamu Vojtěchovi jako případnému ministru zdravotnictví vyjádřili krom některých představitelů SPD (Zuzana Majerová a Libor Vondráček) i někteří představitelé hnutí Stačilo! Obě politická uskupení Vojtěchovi vyčítají kroky, které podnikal při pandemii covidu, označují ho dokonce za „strůjce covidového teroru“.

Exministra zdravotnictví kritika překvapuje. „Překvapilo mě, že by má účast ve vládě mohla být překážkou, protože za své působení ve vládě v době covidu mám naprosto čisté svědomí. Neříkám, že se nestaly chyby, protože taková situace se řešila poprvé za posledních sto let a nebyly tu žádné guidelines, žádné příručky, jak postupovat. A když děláte něco poprvé, tak se chyby stát mohou,“ řekl Vojtěch.

A dodal, že za základním principem svých tehdejších kroků pevně stojí. „Dělali jsme všechna opatření potřebná k tomu, abychom ochránili zdravotnictví a nemocnice před kolapsem a ochránili zdraví a životy obyvatel – to byl náš hlavní cíl. Nějaké debaty o covid-teroru jsou naprostý nesmysl,“ řekl.

Zmocněnec prošetřující pandemii? Blbost, říká Válek

Štefanová v diskusi také připustila, že by SPD po volbách chtělo navrhnout jmenovat zmocněnce pro prověření postupu vlády za covidu, podobně jako se tomu stalo na Slovensku. „Pokud za covidu došlo k něčemu, co by se dalo označit jako zločin, někdo za to musí nést odpovědnost. Vyšetřit to přece není samo o sobě nic špatného,“ řekla.

Proti tomu se exministr Vojtěch silně vymezil. „Už tehdy postup státu vyšetřovala policie, veškeré nákupy a podobně. Je z toho obsáhlý spis a policie to odložila s tím, že nedošlo ke spáchání žádného trestného činu,“ upozornil.

Mohlo by vás zajímat

Vojtěcha v tomto podpořil i současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který takové prošetřování odmítá. „Je to blbost, na tom se všichni odborníci shodnou – a to i na Slovensku,“ řekl Válek. A situaci na Slovensku také dále okomentoval. „Pokud se člověk, který věří absolutním nesmyslům, stane poradcem ve vládě, je to pak složité,“ poznamenal Válek.

Generálové po bitvě

„Za velké chyby během covidu považuju ale stávající ministr dvě věci. „Jednak to podle mne až infantilně nesmyslné střídání ministrů, kdy se během jednoho roku vystřídali čtyři ministři s různými názory na postupy při pandemii, aby se poté vrátil Adam Vojtěch. Velkou chybou bylo i povinné očkování. Nebyl to dobrý nápad, který by podporovali odborníci a Světová zdravotnická organizace. Medicínsky je povinné očkování proti chřipce, covidu a podobným nemocem nonsens,“ uvedl Válek.

Stejného názoru je i poslankyně Michaela Šebelová (STAN). „Povinné očkování bylo nešťastné, protože zažehlo nedůvěru lidí v očkování. V České republice máme geniálně propracovaný systém očkování, díky kterému se podařilo vymýtit řadu nemocí – a to, že bylo nařízeno povinné očkování proti covidu, u spousty lidí vytvořilo nedůvěru k systému, která je velice nebezpečná do budoucna“ řekla Šebelová.

Vojtěch takovou kritiku odmítl. „U covidu nešlo o plošné povinné očkování, ale o vakcinaci specifických skupin, které jsou v kontaktu s pacienty,“ upozornil. „Především jsme ale tehdy řešili nějakou situaci z hlediska bezpečnosti pacientů v nemocnicích… Zpětně můžeme revidovat, jestli to byl dobrý krok, nebo ne. Ale byl to krok v dané chvíli,“ upozornil Vojtěch, který kritiku označil za vyjadřování„generálů po bitvě“, kteří tehdy žádnou odpovědnost neměli.

VoZP sloučení nechce

V diskusi politici probírali i možné slučování zdravotních pojišťoven, konkrétně finančními problémy silně zatížené Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra (ZP MV). „Opakovaně to navrhuji a doporučuji. Uskutečnit to ale musí správní rady a stát nemá ve správních radách oborových pojišťoven většinu. Tam mají většinu zaměstnanci, respektive zaměstnavatelé,“ vysvětlil ministr Válek, proč se ministerstvu i přes jeho snahu nedaří tyto pojišťovny sloučit. A dodal, že sloučena by měla být i jedna další zdravotní pojišťovna, „nebo dokonce dvě“.

Na jasnou bariéru slučování v diskusi upozornil Adam Vojtěch. „Správní rada ZP MV to samozřejmě nechce udělat, protože nechce převzít pojišťovnu, která má dluhy. Někdo totiž ty dluhy bude muset zasanovat,“ řekl exministr. A současnému vedení ministerstva zdravotnictví vyčetl, že nemá žádný konkrétní plán, jak situaci řešit.

„Jednání probíhají přes dva roky. Se správní radou VoZP jsme opakovaně jednali, za přítomnosti ministryně obrany i expertů ministerstva financí. Ale správní rada VoZP prostě tu situaci nevidí tak černě,“ odpověděl mu Válek a dodal, že ke sloučení pojišťoven nadále bude dělat „vše, co je v jeho silách“.

Zvýšit platby za státní pojištěnce

Diskuse se stočila také k tématu úspor, které může systému přinést zavedení elektronických žádanek, které budou na lékařská vyšetření pro všechna zdravotnická zařízení povinné od července příštího roku. Na opakovaných vyšetřeních může díky nim systém podle Vlastimila Válka ušetřit 30 až 35 miliard korun za rok. Letos hospodaří systém veřejného zdravotního pojištění s 504,6 miliardy korun. Pojišťovny plánovaly desetimiliardový schodek mezi náklady a příjmy, podle Válka bude ale zřejmě tři až šest miliard korun.

Peníze navíc by se systému veřejného zdravotního pojištění hodily, protože už tři roky vydá na výdajích víc, než vybere na pojistném a platbách za státní pojištěnce. Pojišťovny tak čerpají z předchozích rezerv. „Reálně systém spěje k vyčerpání rezerv a platební neschopnosti,“ dodal Vojtěch, který označil Válkem zmíněných 30 až 35 miliard úspor za nerealisticky vysoký.

Podle Vojtěcha i Štefanové bude nutné zvýšit platby za státní pojištěnce. „Protože náklady ve finále porostou. Zvyšuje se počet těch, kteří péči potřebují, a méně je aktivních plátců zdravotního pojištění,“ řekla Štefanová. V současné době se částka stanovuje automaticky podle vývoje ekonomiky, příští rok by k letošním 155 miliardám korun, které stát do systému platí za děti, seniory či nezaměstnané, mělo automatickou valorizací přibýt asi 4,4 miliardy korun.