Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v posledních dvou a půl letech přispěla na vznik více než stovky ordinací. Svého praktika či zubaře díky tomu našly desítky tisíc pojištěnců. Celkem největší tuzemská zdravotní pojišťovna v rámci bonifikačního programu VZP PLUS rozdělila téměř 48 milionů korun.

„Bonifikační program VZP PLUS běží 2,5 roku a zaměřuje se na zvýšení dostupnosti péče. Je určen pro praktické lékaře, praktické lékaře pro děti a dorost a zubaře. Finanční bonus může být až 800 tisíc korun na jednu novou ordinaci,“ přibližuje předseda správní rady VZP Tom Philipp.

VZP takto podporuje ordinace v takzvaných preferovaných oblastech, kde zaznamenává menší dostupnost péče. Praktik pro dospělé nebo děti tam může dostat částku 800 tisíc korun krát podíl pojištěnců VZP v dané oblasti – tedy třeba v okrese Jihlava, kde má VZP podíl 80 %, dostane nová ordinace od VZP 640 tisíc korun. V případě zubařů je maximální částka o něco nižší – jde o 600 tisíc korun.

„O program je poměrně velký zájem, což by se dalo demonstrovat na tom, že v třetím roce průběhu programu, tedy v první polovině roku 2025, bylo nově otevřeno 26 podpořených ordinací, které zaregistrovaly už 10 tisíc klientů VZP,“ poukazuje Tom Philipp s tím, že tyto ordinace dostaly 10 milionů korun.

Nejvíce ordinací se otevřelo na severu

Po dobu trvání programu VZP podpořila 119 ordinací, které již zaregistrovaly 61 tisíc klientů. V případě praktiků pro dospělé šlo o 35 ordinací s 25 tisíci registrovanými pojištěnci VZP, u dětských praktiků to bylo 24 ordinací registrujících 12 tisíc dětí a dospívajících pojištěných u VZP a zubních ordinací bylo podpořeno 60, díky čemuž je registrováno 24 tisíc pojištěnců největší české zdravotní pojišťovny.

Co se týče nákladů, ty se vyšplhaly na téměř 48 milionů korun. U praktiků pro dospělé byla celková výše bonifikace 18 milionů s průměrnou částkou 521 tisíc na ordinaci, u praktiků pro děti šlo dohromady o 12 milionů s průměrem 488 tisíc na ordinaci. Zubní ordinace si rozdělily 18 milionů s průměrnou sumou 295 tisíc na ordinaci.

Nejvíce zaregistrovaných v podpořených ordinacích bylo v případě praktiků v Ústeckém kraji (8 052) a Libereckém kraji (4 231). V případě zubařů byl na prvním místě Liberecký kraj (5 071 registrovaných).

Nejen pro praktiky a zubaře

VZP hodlá v programu pokračovat i do budoucna, protože některé oblasti se stále nedaří sanovat lékaři dostatečně. Zároveň se situace proměňuje s tím, jak někteří odcházejí do důchodu. Problematické tak zůstávají některé regiony Vysočiny, příhraniční oblasti Severních Čech i některé okrajové části Prahy i místa ve Středních Čechách. Tam bude moci pojišťovna zkusit přilákat některé absolventy, kterých letos bude poprvé o 200 více díky vládnímu programu na podporu kapacit lékařských fakult. „Mezi mladými lékaři je o obor praktické lékařství velký zájem,“ poznamenává Philipp.

Nástrojem k tomu, jak mladé lékaře dostat do preferovaných oblastí, může být novinka v podobě fondu veřejně prospěšných činností, který budou pojišťovny zřizovat od ledna příštího roku. Z něj bude možné hradit stipendia v místech, kde plátci pociťují největší rezervy.

Mohlo by vás zajímat

„Zatím ještě nemáme vnitřní ani externí prováděcí předpis, ale je to jedna z oblastí, která bude beze sporu z fondu veřejně prospěšných činností podpořena. Teď probíhá debata na ministerstvu zdravotnictví, jak budou synergicky fungovat rezidenční místa a dotace z fondu,“ načrtává ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

A protože problémy s dostupností nejsou jen u praktiků a zubařů, uvažuje VZP také o tom, že by bonifikace pro posílení kapacit rozšířila i na další obory, jako je alergologie, dětská psychiatrie a psychologie či některé části oftalmologie.

12 miliard na centrovou péči

A jak je na tom největší česká zdravotní pojišťovna ekonomicky? V tuto chvíli se drží zdravotně pojistného plánu. Na běžném účtu základního fondu má 10 miliard korun, na rezervním fondu 4,2 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až červenec je minus jedna miliarda korun, na konci roku se pak počítá se záporným saldem minus 7,5 miliardy. „V druhé části roku bývají náklady oproti první části o něco vyšší,“ zdůvodňuje Tom Philipp. Příjmy za prvních sedm měsíců dosáhly 182 miliard, což je 58 % zdravotně pojistného plánu, výdaje pak 183 miliard, tedy 57 % plánu. Náklady na zdravotní služby z toho tvořily 174,7 miliardy korun.

Nemalou částku z budgetu na péči přitom i letos spolkne centrová léčba. Ošetřeno již bylo 71 tisíc unikátních pacientů, což je meziroční nárůst o 14 % čili o 10 tisíc pojištěnců VZP. Náklady na tuto péči se pohybují kolem 12 miliard s meziročním nárůstem o 8 % (o 890 milionů). Průměrná roční úhrada na jednoho pacienta ovšem poklesla o 5 %.

„Pojišťovna má proaktivní politiku, takže v momentě, kdy léky jsou na trhu a není u nich žádný problém, snaží se o vylepšení finančních dopadů,“ poznamenává místopředsedkyně správní rady Věra Adámková.

K růstu nákladů v centrové léčbě naopak nejvíce přispěla hematoonkologie, kde šlo o navýšení o 16 % (254 milionů), dále léčba nádorů prsu, těžké psoriázy, roztroušené sklerózy a zhoubných nádorů prostaty. Ve druhém čtvrtletí zároveň vstoupilo 6 nových léčiv a došlo k rozšíření indikačních pravidel u pěti léčiv.

Grafy: VZP