Z nové souhrnné zprávy o závislostech v České republice za rok 2024 vyplývá, že závislosti se stále týkají milionů lidí a každoročně si vyžádají tisíce životů. Zatímco dospělá populace setrvává u kouření a alkoholu, mladí častěji sahají po e-cigaretách, nikotinových sáčcích a digitálních hrách.
Nejnovější souhrnná zpráva vypracovaná Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti (NMS) ukazuje, že závislosti zůstávají v Česku jedním z hlavních problémů veřejného zdraví. Vedle tradičních hrozeb, jako jsou kouření a alkohol, roste význam digitálních závislostí a spotřeby nových nikotinových výrobků.
Alkohol a cigarety dál drtí dospělé
Česká republika dlouhodobě zaujímá první místa v Evropě v konzumaci alkoholu. V roce 2024 denně pilo 7–11 % dospělých, a rizikově tak alkohol konzumovalo až 1,6 milionu lidí. Přesto je v kontaktu se zdravotnickými a adiktologickými službami jen asi 25–35 tisíc pacientů ročně. Lidé se závislostí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než zbytek populace. Každý rok si pití alkoholu vyžádá 6–7 tisíc úmrtí.
Denní kouření zůstává stabilní, týká se zhruba pětiny dospělých. V důsledku kouření ročně přijde o život okolo 16 až 18 tisíc lidí, nejčastějšími důvody jsou zhoubné novotvary průdušnice, průdušek a plic a chronické obstrukční plicní nemoci. Lidé, kteří kouří pravidelně, mají v průměru o 10 až 14 let kratší život než nekuřáci.
Nejmladší populaci ohrožují nové závislosti
Zpráva také upozorňuje na rychlý nástup alternativních nikotinových produktů. Zatímco u dospělých není tak výrazný, například e-cigarety užívá 8-11 % z nich, mezi dětmi a dospívajícími dosahuje aktuální užívání vyšších hodnot. U e-cigaret 10–22 %, u zahřívaného tabáku 5–11 % a u nikotinových sáčků 5–8 %.
U mladých lidí do 25 let je kromě přechodu k novým formám nikotinových výrobků patrná změna v přístupu i k dalším návykovým látkám. Kouření klasických cigaret i riziková konzumace alkoholu u nich sice ubývají, uvádějí také nižší zkušenosti s užíváním nelegálních drog. Ohrožují je však jiné závislosti: „Vyhledávají častěji alternativní nikotinové výrobky, nové, neregulované návykové látky či nadužívají digitální hry, sociální sítě nebo online hazardní hry,“ upozorňuje vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
Online prostředí přitvrzuje
Hazardní hry hraje 32–50 % dospělých, problémové hraní se týká 180–275 tisíc osob. Zatímco loterie a automaty stagnují, rychle roste on-line kurzové sázení. Novinkou v prevenci je tzv. panic button – možnost okamžitého sebevyloučení ze hry na 48 hodin, dostupná od července 2024.
Digitální závislosti se stávají samostatnou kapitolou. Do rizika spadá 4–6 % dospělých, tedy až 450 tisíc osob. U mladší generace je situace ještě závažnější. Riziko závislosti na hraní her se týká odhadem 5–13 % dětí a 12–17 % dospívajících, riziko trávení času na sociálních sítích pak zhruba 7–13 % dětí a 29–34 % dospívajících. Specializované služby pro tento typ závislostí přitom prakticky neexistují.
Legislativní změny u psychoaktivních látek
V riziku problémového užívání nelegálních drog je 45–47 tisíc lidí, z toho největší část užívá pervitin (35–38 tisíc) a opioidy (9–10 tisíc). Počet injekčních uživatelů se pohybuje kolem 41–43 tisíc a oproti situaci před deseti lety stoupl o čtvrtinu.
Od začátku roku 2025 začala platit novela zákona s novou kategorií „psychomodulačních látek“, které lze za přísných podmínek prodávat dospělým. Další skupinu tvoří „zařazené psychoaktivní látky“ se statusem blízkým nelegálním drogám. V květnu pak poslanci schválili částečnou dekriminalizaci pěstování a držení konopí pro vlastní potřebu – až tři rostliny a 100 g sušiny pro domácí užití.
Síť služeb: poptávka převyšuje kapacity
Ročně vyhledá odbornou pomoc 90–100 tisíc lidí, často s kombinovanými problémy. V ČR funguje 300–350 programů adiktologických služeb, z toho 120 nízkoprahových, 100 ambulantních, 50 rezidenčních a podobný počet následné péče.
Problém představuje nedostatečná kapacita služeb, která ve spojení s rostoucí poptávkou po odborné pomoci vede k dlouhým čekacím dobám na vstup do léčby.
„Síť adiktologických služeb se v posledních letech posiluje o nové typy služeb a práci se specifickými cílovými skupinami. Více se rozvíjí privátní segment adiktologických služeb, což potvrzuje vysokou poptávku po adiktologických službách, a roste i nabídka léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a s využitím nových technologií,“ uvádí ředitelka odboru protidrogové politiky Lucia Kiššová.
Do kontaktu se službami se však dostává pouze zlomek těch, kteří je potřebují: 4 % osob rizikově užívajících alkohol, 3 % lidí ohrožených hazardním hraním a méně než 0,5 % lidí nadužívajících psychoaktivní léky nebo osob nadužívajících digitální technologie. „Problém představuje nedostatečná kapacita služeb, která ve spojení s rostoucí poptávkou po odborné pomoci vede k dlouhým čekacím dobám na vstup do léčby,“ varuje dále Kiššová.
Česko v evropském srovnání
Česká republika je v rámci EU na špičce v konzumaci alkoholu a konopí. Kouření a hazardní hraní odpovídají průměru. Podle školní studie ESPAD 2024 mají čeští dospívající nadprůměrné zkušenosti s e-cigaretami a psychoaktivními léky.
„Výskyt některých forem závislostního chování neumíme porovnat s ostatními zeměmi, protože jsme jedinou zemí Evropy, kde národní monitorovací středisko pravidelně shromažďuje informace o situaci a trendech v oblasti užívání legálních i nelegálních látek a behaviorálních závislostí, monitoruje komplexně jeho dopady a představuje je veřejnosti v souhrnné zprávě o závislostech,“ upozorňuje Pavla Chomynová.
