Na ministerstvu zdravotnictví vrcholí v těchto dnech příprava úhradové vyhlášky – a ruku v ruce s tím se sypou i požadavky, jak by měla vypadat. Svaz zdravotních pojišťoven minulý týden poslal sadu návrhů, jako je přímý nákup komplementu ambulantními lékaři či přísnější regulace na léky. Z toho ovšem rozhodně nejsou nadšeni ambulantní specialisté, podle kterých by bylo jediným výsledkem další zhoršení dostupnosti jejich péče.

Mezi návrhy, které by bylo podle Svazu zdravotních pojišťoven vhodné zakotvit do úhradové vyhlášky, je umožnění nakupovat komplementární služby, jako jsou laboratorní vyšetření a zobrazovací metody, přímo poskytovateli zdravotních služeb u vybraných segmentů. Mezi ty by měli spadat praktičtí lékaři, gynekologové a část ambulantních specialistů.  

„O tom jsme s nimi poměrně dlouho a podrobně diskutovali již před několika lety. A také jsme to rezolutně odmítli. Nešlo by totiž o nic jiného než o přenos finančních rizik s tímto spojených z pojišťoven na poskytovatele, což je ale mimo finanční možnosti naprosté většiny ambulantních specialistů. Zcela jistě by to vedlo k nežádoucí redukci předpisů léků a ostatní péče na úkor kvality, tedy na úkor pacientů,“ reaguje na návrh předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

Ne ryze matematickým regulacím

Svazové pojišťovny by také chtěly zpřísnit regulace na vyžádanou péči, předepsané léky a zdravotnické prostředky.  

„Na dohodovacím řízení na rok 2026 jsme od zástupců zdravotních pojišťoven opakovaně slyšeli, že již mají k dispozici velmi sofistikované metody, jak poznat, zda předpis léků či indukované péče byl indikován/nezbytný, nebo šlo o zbytečný výdaj. Nikdy nám ale nic nepopsali konkrétně. Na konci dohodovacího řízení jen navrhli uplatňovat regulace čistě matematicky, bez možnosti bránit se ze strany ambulantních specialistů medicínskými důvody,“ popisuje Jojko.

Zpřísnění regulací proto ambulantní specialisté jednoznačně odmítají s tím, že už nyní jsou beztak přísné. A stavějí se i proti zrušení možnosti medicínského zdůvodnění navýšení nákladů na regulované položky.

Mohlo by vás zajímat

„Mají-li zdravotní pojišťovny důkazy, že někde dochází k plýtvání, ať neobtěžují de facto strachem všechny ambulantní specialisty, ale cílenými revizemi chrání prostředky veřejného zdravotního pojištění,“ dodává předseda Sdružení ambulantních specialistů.

Bonifikace nemají ukrajovat peníze ze základního balíku

Třetí návrh, který by se dotkl ambulantních specialistů, je zrevidování bonifikací. Místo těch „administrativních“, které splní v podstatě každý, jako je celoživotní vzdělávání, ordinační hodiny či certifikace ISO, by pojišťovny chtěly odměňovat za dostupnost, kvalitu a efektivitu. Jednalo by se například o ošetření pacienta v odpoledních hodinách, případně ve dnech volna, účast na lékařské pohotovostní službě, plnění preventivních prohlídek, péče o chronicky nemocné či provoz akreditovaného pracoviště s rezidentem/školencem.

„Rozumíme tomu, že pojišťovny nechtějí evidovat některé bonifikace, které plní vlastně všichni ambulantní specialisté. Proto jsme také navrhli možnost jejich zrušení, pokud ale dojde ke spolehlivému přesunu příslušných finančních prostředků do základní hodnoty bodu a koeficientu. Opakovaně deklarujeme, a bylo tomu tak i během letošního dohodovacího řízení, že jsme připraveni diskutovat o bonifikaci kvality, ale musí jít opravdu o peníze navíc, nikoli že se ukrojí z bazálních úhradových hodnot. Nesmí to také vést k nepřiměřenému nárůstu administrativy například tím, že by kritérií bylo moc nebo že by různé zdravotní pojišťovny prosazovaly různé postupy a zdokumentování,“ říká k tomu Jojko.

42 % specialistů je v důchodovém věku

Ambulantní specialisté přitom opakovaně upozorňují, že se dostupnost jejich péče zhoršuje. Podle posledního průzkumu dostane jen zhruba každý 5. pacient termín do jednoho měsíce, naopak skoro 1/3 čeká více než čtvrt roku.

„Máme za to, že je jednoznačně zdokumentováno, že péče ambulantních specialistů začíná být pro pacienty plošně obtížně dostupná. Za logickou bychom tedy brali snahu tento negativní trend zvrátit plošnými opatřeními. Žádný z výše uvedených návrhů zdravotních pojišťoven by ale k žádoucí nápravě jistě nevedl. Spíše se dá očekávat, že by otrávil ty ambulantní specialisty, kteří jsou v důchodovém věku (a je jich cca 42 %), což by znamenalo další – a skokové – zhoršení dostupnosti péče,“ podtrhává Jojko.

O tom, jak nakonec budou úhrady vypadat, nyní rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Specialisté už s ním jednali 12. srpna, konkrétní podobu, jak v jejich segmentu chce úřad úhrady nastavit, se ale nedozvěděli. Proto 18. srpna poslali ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi dopis, ve kterém žádají o informace o nastavení úhrad do začátku září. Problematice se věnovalo i poslední zasedání rady Sdružení ambulantních specialistů, které proběhlo ve čtvrtek 28. srpna.

„Přes naléhavost problému i netrpělivost a nervozitu našich členů, kteří nás již dnes tlačí k protestním akcím (s argumentem nutnosti hlasité obrany proti návrhům pojišťoven, které jsme dostali během dohodovacího řízení a které by znamenaly meziroční pokles našich úhrad až o 7 %), nám nezbývá, než několik dnů počkat na podobu případné reakce ze strany vedení ministerstva zdravotnictví. Teprve pokud reakce nepřijde nebo nebude vůči našemu segmentu pozitivní, oznámíme další kroky,“ dodává Jojko.