České zdravotnictví čelí dramatickému nárůstu nákladů, které příjmy systému dlouhodobě nepokryjí. Podle Aleše Roda z Národní ekonomické rady vlády (NERV) by bez zásadních opatření vznikl do poloviny století deficit odpovídající několikanásobku konsolidačního balíčku. Ekonomové proto přicházejí s 5 kroky, které mají alarmující situaci zvrátit.
Podle projekce Institutu ekonomických studií UK se v příštích desetiletích dramaticky zvýší výdaje na české zdravotnictví. A aktuálně nastavený systém příjmů je v budoucnu nedokáže vykrýt. Bez zásahů se pak bude mezera mezi příjmy a výdaji neustále zvětšovat.
„V roce 2030 to jenom pro zdravotnictví představuje půl konsolidačního balíčku (soubor novel zákonů pro snížení deficitu státního rozpočtu, pozn. red.). V roce 2040 už bychom potřebovali do systému naimplementovat opatření ve výši 1,5násobku takového balíčku,“ vysvětlil výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a člen NERV Rod na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví. Dlouhodobá predikce na rok 2060 hovoří o potřebě 3,5 konsolidačního balíčku, za dalších 10 let by jich bylo třeba hned 5.
Proč se propast prohlubuje a co s tím?
Důvodů rozevírání nůžek ve financování zdravotnictví je podle ekonomů několik. Zásadní je závislost českého systému na veřejných zdrojích, což podporuje politizaci rozhodování a preferenci krátkodobých parametrických úprav před dlouhodobými reformami. Opomenout nelze ani demografickou změnu. Kvůli ní přijde nejen vyšší poptávka po zdravotní péči, ale i tlak na pracovní sílu.
Mezi další důvody patří rostoucí náklady na inovativní léčbu, která by však měla být vnímána spíše jako investice do zdraví a produktivity, vysoká hustota zařízení, často s výkonem nedostatečným pro standardní péči, a klesající produktivita práce vlivem nemocnosti a péče o blízké.
NERV tak pro řešení financování zdravotnictví doporučuje 5 zásadních kroků:
1. Investice do prevence
Podle ekonomické rady vlády lze náklady na chronická onemocnění ovlivnit prevencí až o desítky procent. „V České republice se ročně ztratí 3,5 milionu let života v plné kvalitě. Třetinu z toho umíme ovlivnit a 70 % z té třetiny právě prevencí,“ uvedl Rod. Největší dopad má u kardiovaskulárních onemocnění a diabetu, kde jsou rizikové faktory dobře známé a řešitelné.
Inspirace ze zahraničí ukazuje konkrétní efekty prevence:
- Japonsko: Výdaje na zdravotnictví rostou jen o 1,4 % HDP ročně (u členských států Organizace pro ekonomickou a sociální spolupráci a rozvoj – OECD – to je 2,5 %).
- Kanada: Snižuje počet chronických onemocnění o 1 % ročně, což představuje úsporu 7,3 miliardy kanadských dolarů za 10 let.
- Švédsko: Zdravější populace přináší růst HDP o 3,3 % na obyvatele.
2. Efektivnější využití stávajících zdrojů
Zvýšení efektivity stávajících strojů a procesů je nezbytné, ale deficit samo o sobě vyřešit nedokáže. NERV doporučuje tři hlavní oblasti:
- Hodnocení nákladové efektivity zdravotní péče – nejen u inovativních léčiv, ale i běžných výkonů, zahrnující přímé, nepřímé a společenské dopady.
- Restrukturalizaci péče – posun od lůžkové péče k ambulantní, domácí a stacionární formě; koordinace zdravotních a sociálních služeb; rozvoj telemedicíny a digitálních nástrojů; úprava pracovní doby podle reálných potřeb.
- Lepší správu systému (governance) – zákonné limity výdajů pojišťoven, reforma řízení pojišťoven a transformace příspěvkových organizací na samosprávné subjekty.
3. Navýšení přívodu soukromých financí
České zdravotnictví je extrémně veřejně orientované, což omezuje flexibilitu systému. Rod navrhuje „dostat soukromé zdroje do zdravotnictví oficiální cestou“, aby nedocházelo k dvojúrovňovému systému. Pacient by měl mít možnost volby doplatku mezi garantovanou a zvolenou péčí, což umožní formální a efektivní přísun soukromých peněz.
„Soukromé výdaje jdou dnes v drtivé většině za dvěma položkami: na léčivé prostředky a na stomatologickou péči. V našem zájmu je, aby se neformální platby, které určitě nejsou nulové, staly formálními a dokázaly systém činit bohatším a efektivnějším. Nikoliv tak, aby erodoval v dvouúrovňové zdravotnictví pro ty, kdo mají peníze a umí si to zařídit, a pro ty ostatní,“ podtrhl Rod.
Mohlo by vás zajímat
4. Parametrické navýšení veřejných zdrojů
Česká republika patří mezi země OECD s nejvyšším zatížením práce daněmi a pojištěním. Prostor pro zvyšování daní tedy není. Zvýšit přísun veřejných zdrojů do zdravotnictví lze podle ekonomů NERV jinými způsoby, které zahrnují:
- zvýšení procenta odvodů na zdravotní pojištění,
- uzavření výjimek (OSVČ, DPP),
- přísun jiných finančních zdrojů (například spotřebních daní),
- zvýšení platby státu za státní pojištěnce.
5. Nový a motivující způsob výběru veřejných zdrojů
NERV dále navrhuje dvousložkové pojistné, tedy převedení části pojistného z procentního vyjádření na nominální částku. To podle ekonomů umožní lepší efektivitu pojišťovnám i jiným stakeholderům ve zdravotnictví.
Kombinace prevence, efektivity, rozumného zapojení soukromých zdrojů a reformy správy systému je podle NERV pro budoucí zdravotnictví nezbytná. „Současný stav je skutečně neudržitelný. Čím déle ho budeme přehlížet, tím větší problém to bude,“ varoval Rod.
Foto: Radek Čepelák
