Lidé se závažnými duševními nemocemi přibírají víc a rychleji než zdravá populace. Přesto se jim dostává jen varování „zhubněte“. Konkrétní pomoc, jak váhu zvládnout, často chybí. Přitom s kily navíc roste i riziko cukrovky, infarktu či předčasného úmrtí.
Na zjištění upozorňuje rozsáhlá studie publikovaná v žurnálu The Lancet Psychiatry. Ta analyzovala zdravotní záznamy z ordinací praktických lékařů u více než 113 tisíc osob mezi lety 1998 až 2020.
„39letý nově diagnostikovaný pacient se schizofrenií nebo bipolární poruchou může očekávat, že přibere 2 kg během prvního roku a zhruba 5 kg během pěti let. Po 15 letech je průměrný nárůst hmotnosti asi 5,5 kg. Pro srovnání, lidé stejného věku a pohlaví bez závažného duševního onemocnění za stejné období přiberou v průměru ani ne 1,5 kg,“ vysvětluje ve svém článku pro magazín The Conversation Charlotte Lee, psycholožka působící na University of Oxford a vedoucí výzkumného týmu.
Tloustnutí jako efekt zotavení je mýtus
Nová studie je doposud největší a nejdéle trvající studií na toto téma. Ukázala, že nárůst tělesné hmotnosti v souvislosti se závažným duševním onemocněním je nejen běžný, ale také předvídatelný. Nejde přitom o „efekt zotavení“, tedy dřívější předpoklad, že pacienti, kteří zahájili léčbu, se začínají cítit lépe, a proto mají znovu větší chuť k jídlu.
„Většina lidí sledovaných v rámci naší studie už v době určení diagnózy trpěla nadváhou, a následně přibrali natolik, že se stali obézními. To ukazuje, že nárůst hmotnosti je trvalý, dlouhodobý, a nikoliv změna související s uzdravením,“ objasňuje Charlotte Lee.
Mohlo by vás zajímat
Vliv léků i nedostatek pohybu
Dnes víme, že závažné duševní onemocnění zvyšuje riziko rozvoje metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Adekvátní léčba těchto problémů u psychiatrických pacientů ovšem často schází. Přesto žádná z doposud provedených studií nesledovala, jak se dlouhodobě mění tělesná hmotnost s ohledem na diagnostiku.
Doposud provedené práce se obvykle zaměřily pouze na vliv antipsychotik a sledovaly pacienty po dobu kratší než dva roky. Nová studie se zásadně liší. Nejenže sleduje vývoj tělesné hmotnosti u pacientů se závažným duševním onemocněním po dobu 15 let. Také se zaměřuje na to, zda se pacientům dostává potřebné podpory, aby svou váhu měli pod kontrolou.
Antipsychotika mohou vyvolat metabolické změny i změny chuti k jídlu. Tito pacienti tak během 15 sledovaných let přibrali v průměru o 5,9 kg. Nicméně i psychiatričtí pacienti, kterým nebyly tyto léky předepsány, přibrali v průměru o 2,5 kg. Svou roli v tom podle autorského týmu sehrály sociální faktory, jako jsou sociální izolace, chudoba, nedostatek zdravého jídla, cvičení i chybějící pravidelná rutina. Jinými slovy, užívání antipsychotik není jediným důvodem, proč pacienti se závažným duševním onemocněním přibývají na váze.
Doporučení zhubnout ano, konkrétní rady ne
Studie také zkoumala, zda pacienti se závažným duševním onemocněním dostávají podporu při hubnutí. Zdravotnický personál jim sice o 10 % častěji ve srovnání se zdravou populací doporučil, aby zhubli, pouze 4,5 % lidí dostalo konkrétní rady, jak toho dosáhnout.
„Běžný předpoklad, že lidé se závažným duševním onemocněním nemohou zhubnout, je přitom nesprávný,“ zdůrazňuje autorský tým. Podle něj předchozí studie prokázaly, že i pacienti užívající antipsychotika mohou zhubnout, pokud k tomu mají odpovídající podporu v podobě vhodných behaviorálních programů. Tu ovšem často nedostanou kvůli příliš krátkým konzultacím u praktiků či představě, že se pomoci ujme specializovaný tým v oblasti duševního zdraví.
„Pacienti nejvíce ohrožení chronickými onemocněními, jako jsou cukrovka a choroby srdce, dostávají varování, že mají zhubnout. Už ale nedostávají potřebnou pomoc,“ shrnuje Charlotte Lee. Pokud by se přitom těmto pacientům dostalo vhodné pomoci, nejenže by u nich klesla kardiovaskulární rizika a rizika spojená s diabetem, ale také by to znamenalo kvalitnější a delší život.
Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Pracuje na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.
