Zatímco v některých krajích je vznik center duševního zdraví dětí a dospívajících na spadnutí, jiné regiony o těchto zařízeních neuvažují. Nejsou lidé, chybějí akutní lůžka a stávající služby nestíhají, zní důvody z odpovědí pro Zdravotnický deník. Místo plánů na nová centra se oslovené kraje snaží hlavně udržet stávající péči.
Třeba Plzeňský kraj centrum duševního zdraví (CDZ) pro děti neplánuje. „Kraj není zřizovatelem zdravotnických zařízení, vyjma akutních nemocnic v Klatovech, Rokycanech, Domažlicích, Stodu a nemocnic následné péče v Horažďovicích a Plané a též zdravotnické záchranné služby,“ odpověděla Zdravotnickému deníku mluvčí kraje Eva Mertlová.
Dostupnost péče o duševní zdraví dětí ale na Plzeňsku ideální není. Jako hlavní důvod uvádí Mertlová nedostatek dětských psychiatrů. „To v praxi znamená dlouhé čekací doby a omezenou péči pro rodiny, které pomoc potřebují,“ doplňuje.
Z Vysočiny posílají děti do Brna
CDZ měla podle radního Vysočiny Jiřího Běhounka vznikat při reformě psychiatrické péče a jsou vesměs zřizována privátními subjekty. „Není nám známo, zda někdo z privátních nebo státních subjektů, například psychiatrická nemocnice, uvažuje o zřízení CDZ pro děti v našem kraji. Oficiální žádost o oprávnění k poskytování zdravotních služeb nemáme k dispozici, nikdo ji nepodal,“ říká.
Dostupnost a kapacitu péče o dětské duševní zdraví v kraji označuje za špatné. Kvůli úplné absenci lůžkové psychiatrické péče jsou děti převáženy do jiných regionů, hlavně do Brna. Dobrá není ani dostupnost ambulantní péče – podobně jako na Plzeňsku kvůli nedostatku psychiatrů a psychologů.
„Zcela určitě bychom potřebovali tento typ péče posunout, zlepšit, pokud možno co nejdříve,“ podtrhuje Běhounek.
Mohlo by vás zajímat
Olomoucký kraj chce, ale také nemá lidi
Olomoucký kraj o vzniku dětského CDZ intenzivně jedná, naráží ale na stejný problém jako další regiony.
„Přestože panuje shoda na potřebnosti takového zařízení, zásadní překážkou je aktuální nedostatek odborného personálu – zejména dětských psychologů, psychiatrů a dalších specializovaných pracovníků. Jejich kapacity jsou už nyní plně vytíženy poskytováním péče ve stávajících ambulancích a zařízeních, což vznik centra zatím neumožňuje,“ vysvětluje mluvčí Eva Knajblová.
Kraj se proto snaží posilovat kompetence a koordinaci existujících služeb. Projekt Podpora zvyšování kvality a dalšího rozvoje sociálních služeb se snaží posilovat odborné kompetence pracovníků sociálních služeb i spolupracujících organizací zapojených do reformy psychiatrické péče. Snaha o vznik CDZ ale podle Knajblové zůstává prioritou.
Moravskoslezský kraj: Raději neoslabit existující služby
Kvůli personální krizi neplánuje vznik nového centra ani Moravskoslezský kraj. „Vytvoření nového centra by mohlo vést k přetížení stávajících kapacit nebo oslabení již fungujících pracovišť,“ vysvětluje jeho mluvčí Nikola Birklenová.
Kraj proto podporuje stávající zařízení, jako je Psychiatrická nemocnice v Opavě nebo CDZ ve Fakultní nemocnici Ostrava. Ani to ale nestačí – čekací lhůty jsou dlouhé a krizová intervence pro děti není dostupná plošně.
Podle Birklenové vyžaduje situace koordinované úsilí na úrovni kraje i státu, zejména v oblasti podpory vzdělávání a motivace odborníků k práci v dětské psychiatrii a psychologii. „Potřebujeme posílit ambulantní i krizové služby, zlepšit mezioborovou spolupráci například mezi školami, zdravotníky a sociálními službami a zajistit kontinuitu péče,“ dodává.
