Digitální závislost dětí už není jen strašákem, ale realitou. Deprese, poruchy spánku či kyberšikana se stávají každodenní zkušeností. Evropská unie nyní hledá cesty, jak chránit duševní zdraví dětí – a zároveň neomezit jejich právo na on-line život.
Počet dětí s problematickým užíváním sociálních sítí v Evropě i v Česku narůstá. Podle projektu Zdravá generace z roku 2023 se každý dvanáctý dospívající ve věku 11 až 15 let řadí mezi problémové uživatele. Nejde přitom jen o množství času stráveného on-line, ale o hlubší problémy – zanedbávání zájmů, konflikty s rodinou a přáteli nebo lhaní o aktivitách na sítích. Tyto vzorce chování pak vedou k vyššímu riziku depresí, úzkostí, poruch spánku či (kyber)šikany.
Duševní zdraví jako priorita EU
Evropská rada letos v červnu vyzvala členské státy i Evropskou komisi, aby podpořily bezpečné a zdravé používání digitálních nástrojů. Cílem je vytvořit prostředí, které ochrání děti před manipulativními algoritmy, nevhodným obsahem či kyberšikanou. Výzva zdůrazňuje i potřebu kampaní zvyšujících mediální gramotnost, která dětem pomáhá zvládat tlak sociálních sítí a rozpoznávat dezinformace.
Rada přitom varuje, že nadměrné užívání obrazovek omezuje sociální interakce off-line a může vést k izolaci či osamělosti. Už dříve Evropská komise identifikovala jako hrozby také on-line hazard, dostupnost drog nebo poruchy spánku související s digitální závislostí.
Ověřování věku: ochrana nebo sociální vyloučení?
Rostoucí obavy o duševní zdraví dětí přiměly některé členské státy EU prosazovat zavedení celoevropského věku „digitální dospělosti“. Podle řeckého návrhu, podporovaného Francií a Španělskem, by děti neměly mít automatický přístup k aplikacím, jako jsou TikTok, Instagram či Snapchat. „Algoritmické mechanismy digitálních platforem vytvářejí prostředí, které upoutává pozornost uživatelů a zvyšuje jejich vystavení návykovým designům a často škodlivým obsahům a kontaktům,“ konstatuje návrh.
Základním nástrojem ochrany má být povinné ověřování věku. Evropská komise letos v létě představila pilotní aplikaci, která kontroluje, zda jsou uživatelé starší 18 let. Kromě věku neukládá žádné další osobní údaje. Model budou všechny členské státy EU moci přizpůsobit vlastním zákonům. Prototyp aplikace, jejíž testování nyní probíhá v Dánsku, Francii, Řecku, Itálii a Španělsku, se má v roce 2026 integrovat do evropské digitální peněženky. Fungovat ale může i samostatně.
Kritici však už dříve varovali například před sociálním vyloučením. „Mladí lidé mají také právo vyjadřovat se on-line a hledat informace. Sociální média jim nabízejí výhody, jako je inkluze, sociální propojení a pocit sounáležitosti, které mohou podporovat jejich duševní zdraví,“ domnívá se lidskoprávní organizace Amnesty International.
Francouzský tlak na plošný zákaz
Debaty v Bruselu o regulaci se ještě vyostřily poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k zákazu sociálních sítí dětem mladším 15 let. Pokud se EU rychle nedohodne, je Francie podle své hlavy státu připravena postupovat samostatně. Návrh vyvolal silné reakce ze strany odborníků i občanských skupin.
Ella Jakubowská z organizace European Digital Rights v rozhovoru pro EU Perspectives označila Macronův záměr za „nesprávný, nepraktický a potenciálně více škodlivý než prospěšný“. Vyjádřila také obavy z rizika vyloučení osob bez formálních dokladů totožnosti nebo moderních digitálních zařízení. Namísto zákazů by se podle ní politici měli soustředit na systémové změny obchodních modelů sociálních sítí, které profitují z návykových mechanismů a manipulace.
Mohlo by vás zajímat
Další zásadní jednání se blíží
Navzdory roztříštěnosti v této oblasti přistoupila Evropská komise k praktickým krokům. V červenci 2025 představila nové pokyny k ochraně nezletilých v on-line prostředí, které doporučují například vypínání push notifikací v nočních hodinách, omezení sdílení polohy nebo zamezení nevyžádaných zpráv od cizích uživatelů. Komise také zahájila veřejnou konzultaci k akčnímu plánu proti kyberšikaně, který má od roku 2026 posílit ochranu duševního zdraví dětí v digitálním prostředí.
„Děti si zaslouží bezpečné digitální dětství. To je pro mě jedna z hlavních priorit během předsednictví,“ uvedla dánská ministryně Caroline Stage Olsenová. Dánské předsednictví v Radě EU potrvá do konce letošního roku. Ve dnech 9. a 10. října navíc proběhne neformální zasedání ministrů EU pro digitální záležitosti, na kterém bude ochrana dětí na internetu výhradním tématem. Výsledek jednání může mít zásadní vliv na budoucnost regulace sociálních médií v celé Evropě a digitální život milionů mladých uživatelů.
