Evropská unie nesmí být závislá na dodávkách léků ze třetích zemí. Na tom se v pondělí shodli členové výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) na své první schůzi po letní přestávce. Chorvatský europoslanec Tomislav Sokol (EPP) zde představil návrh připomínek k připravovanému Aktu o kritických léčivech, který má omezit riziko výpadků a zajistit rovný přístup pacientů k léčivým přípravkům v celé Evropské unii.
„Je důležité, aby EU posílila svou strategickou autonomii. Není příliš dobré být na někom závislý, včetně našich partnerů a spojenců,“ uvedl Sokol hned v úvodu, přičemž několikrát zmínil současnou nevyzpytatelnost tradičního evropského spojence, Spojených států amerických.
Podle Sokola je nutné, aby pacienti ve všech členských státech měli rovné šance získat potřebné inovativní léky a aby se zabránilo jejich nedostatku. Narážel tím na fakt, že moderní léky se dostávají do evropských zemí různě rychle. Zatímco země jako Německo, Rakousko či Itálie jsou při vstupu inovativních léků na evropský trh v pomyslné „první vlně“, do europoslancova rodného Chorvatska připutují až s „posledními vlnkami“.
Evropská komise neví, u kterých léků není náhrada
Návrh připomínek, zformulovaných ve zpravodajském návrhu, zahrnuje řadu konkrétních kroků. Počítá například s rozšířením působnosti na takzvané hodnocené léčivé přípravky – tedy ty, které procházejí klinickými testy. Upřesnit by se měla i definice „přípravku všeobecného zájmu“, do níž by nově spadaly také léky na vzácná onemocnění či inovativní antibiotika.
Velkou pozornost vyvolala i otázka dovozů z třetích zemí. „Nedávno jsem se zeptal Evropské komise, pro které přípravky nemáme náhradu. Odpověď byla, že o tom nemají informace. To je neomluvitelné. Musíme přesně vědět, o které léčivé přípravky jde,“ kritizoval Sokol.
Podle chorvatského europoslance je také klíčové nastavit jasná pravidla pro takzvané strategické projekty. „Musí být dána priorita evropskému trhu. Pokud někdo chce využívat status strategického projektu a investovat v Evropě, musí přispívat ke zvyšování bezpečnosti dodávek v Evropě,“ zdůraznil.
Veřejná výběrová řízení by podle něj měla upřednostňovat podniky vyrábějící kritické léčivé přípravky v EU. Lepší přehled nad řízeními má rovněž zredukovat počet duplicit a posílit tak celkovou odolnost evropského farmaceutického průmyslu.
Mohlo by vás zajímat
Digitální dohled nad zásobami
Významným bodem diskuze byly také zásoby léčiv. „Zatím nevíme, kolik léčiv je uskladněno v zásobách pro mimořádné situace,“ upozornil Sokol. Navrhl proto vytvořit evropský koordinační mechanismus s povinným digitálním výkaznictvím, který by měl zabránit, aby se léky hromadily v jedné zemi, zatímco jinde budou chybět. „Víme, že to některým zemím přinese problémy, ale jde o solidaritu, transparentnost a bezpečnost pacientů,“ dodal europoslanec s tím, že se má rozlišovat mezi zásobami pro mimořádné situace a národními zásobami.
Jeho návrh podpořila místopředsedkyně výboru Tilly Metzová (Zelení). „Musí to být dobře monitorováno a spravováno jednotným způsobem,“ zdůraznila. Druhá místopředsedkyně Stine Bosse (Renew Europe) podotkla, že společný systém je „naprosto nezbytný a mnohem důležitější než zakládání zásob v jednotlivých členských státech“.
Odolnost není zadarmo
Do diskuze se zapojili také další europoslanci. Podle Viktórie Ferencové (Patrioti pro Evropu) z Maďarska je zásadní, aby Akt o kritických léčivech nabídl přesné definice a reálnou finanční podporu. „Bez jasných definic budeme mít právní nejistotu,“ varovala. A dodala, že skutečné odolnosti nelze dosáhnout s „pouze symbolickým rozpočtem“.
Německý europoslanec Oliver Schenk (EPP) připomněl souvislosti se širšími otázkami konkurenceschopnosti. „Potřebujeme posílit celý farmaceutický průmysl v Evropě,“ řekl s odkazem na Draghiho zprávu, strategický dokument mapující opatření pro posílení konkurenceschopnosti EU. Zpráva apeluje na masivní investice, rychlejší rozhodování a koordinovanější průmyslovou politiku EU, aby dohnala růst USA a Číny.
Schenk také zdůraznil potřebu investic do výzkumu, využití umělé inteligence při vývoji léčiv a koordinace s další legislativou, například se směrnicí o odpovědnosti za čištění odpadních vod. Právě ta podle farmaceutických výrobců – zejména generických – ohrožuje dostupnost léků v Evropě, neboť hrozí, že jejich výrobu mimořádně zatíží.
Po pondělním projednání návrhu připomínek k Aktu o kritických léčivech budou mít europoslanci přes dva týdny na předložení svých pozměňovacích návrhů. Lhůta jim byla prodloužena až do 19. září. Očekává se, že samotný Akt o kritických léčivech mohl být přijat někdy ke konci roku.
