Národní ústav duševního zdraví má za sebou bouřlivé období. Otevřené dopisy zaměstnanců, obvinění z bossingu, finanční nestabilita a nakonec rezignace ředitele. Do čela instituce nově usedl Jiří Horáček, který v podcastu Perspektivy zdraví otevřeně popisuje, proč rozkol vůbec vznikl a jak se podepsal na dění a atmosféře v ústavu.

„Problémů je mnohem více, než jsem si představoval,“ říká po svém nástupu do funkce ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiří Horáček, který dosud v ústavu působil jako vedoucí Centra pokročilých studií mozku a vědomí.

Jmenování Horáčka do čela NUDZ následovalo po bouřlivém období, kdy přes 130 zaměstnanců podepsalo dva otevřené dopisy s vážnými výhradami k předchozímu řediteli Petru Winklerovi. Objevila se obvinění z bossingu, neodborných zásahů do zdravotní péče i porušování publikační etiky. Přestože Winkler veškerá obvinění odmítl, v červenci na funkci rezignoval.

Reforma versus poslání NUDZ

Podle Horáčka se problémy v ústavu hromadily několik let. Souvisely s celkovým směřováním psychiatrické péče v Česku a její probíhající reformou. Priority reformy se totiž neslučovaly s úkolem NUDZ.

„Primárně měl sloužit jako národní referenční centrum pro celou oblast psychiatrie a jako centrum biomedicínského výzkumu. Během předchozího pana ředitele byl akcent kladen spíše na veřejné duševní zdraví a projekty podporující reformu, což bylo v nesouladu s tím, kvůli čemu byla většina zaměstnanců přijata,“ popisuje.

Rozpory podle Horáčka vznikaly také vůči příslibu Evropské komisi, která na vznik NUDZ poskytla prostředky. „Ústav byl relativně levný, stál jednu miliardu, ale máme zodpovědnost pokračovat ve špičkovém biomedicínském výzkumu,“ míní.

Už to nešlo dál

Napětí podle Horáčka nakonec vyústilo v otevřenou stížnost samotných zaměstnanců. „Gradovalo to a už to opravdu vyžadovalo řešení. Kolegové nakonec napsali dopisy, protože už to nešlo dál, necítili se dobře a ve zdejší atmosféře se de facto nedalo pracovat,“ podtrhuje.

V té době zaznívalo, že by ústav duševního zdraví potřeboval pro své zaměstnance ústav duševního zdraví. Podle Horáčka to nebylo daleko od pravdy, situace se na zaměstnancích skutečně podepisovala. „Bizarní bylo, že se v našem ústavu řeší různé projekty podpory duševního zdraví na pracovišti, ale kolegové se necítili dobře, chodili do práce zelení,“ říká.

Mohlo by vás zajímat

Finanční výzvy před ústavem

Kromě uklidnění atmosféry čeká nového ředitele také úkol stabilizovat finance. NUDZ čelí deficitu, jeho konkrétní výše prý zatím není finální. Situace ústavu je navíc poměrně unikátní. Zatímco běžně bývá podíl grantového financování a institucionálních peněz rozdělen zhruba půl na půl nebo mírně ve prospěch grantů, v případě NUDZ činí granty až 75 procent.

To má své plusy i minusy. „Říká to, že kolegové jsou šikovní a jsme schopni dostat kvalitní granty, které nás takto vysoce procentuálně můžou zafinancovat. Ale také to je negativní, protože týmu se může stát, že mu grant nevyjde a najednou ztratí 75 procent svého financování,“ poznamenává Horáček, který je připraven se situací razantně pohnout. „Není možné, aby instituce generovala dluh,“ dodává.