Opatření v oblasti klimatu se jeví jako dlouhodobá výzva, když se ale týkají zdraví, jsou výsledky vidět okamžitě. Akční plány v této oblasti zachraňují životy, přesto je v evropském regionu WHO přijalo pouze 21 z 53 zemí.

„Urychlení vývoje a implementace těchto plánů není jen chytrou politikou. Je nutností, která zachraňuje životy,“ padlo na slyšení Panevropské komise pro klima a zdraví 1. září. Portál EU Perspectives v srpnu informoval, že počet úmrtí souvisejících s horkem vzrostl za dvě desetiletí o 30 procent. Jen v letech 2022 a 2023 jich 35 zemí zaznamenalo více než 100 tisíc.

Klimatická změna zatěžuje zdravotnické systémy

I proto se zdraví stává stále důležitějším tématem mezinárodní klimatické agendy. Červencová globální konference o klimatu a zdraví v Brazílii položila základy pro Belém Health Action Plan, který OSN představí na konferenci COP30 v listopadu.

„Opatření v oblasti klimatu přinášejí obrovské měřitelné přínosy pro zdraví. Zlepšují životy během několika měsíců až let. Tyto přínosy nevznikají pouze díky snížení emisí oxidu uhličitého, ale i emisí metanu, oxidů dusíku, prekurzorů ozonu, PM2.5 a černého uhlíku,“ uvedla Lorna Benton, výzkumná pracovnice v oblasti planetárního zdraví na London School of Hygiene and Tropical Medicine.

Naléhavost situace zdůraznil i regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge, který klimatickou krizi přímo spojil s tlakem na zdravotnický systém. „Zažili jsme rekordní vlny veder. Vedly k výraznému nárůstu úmrtí souvisejících s horkem, katastrofickým lesním požárům a zvýšeným problémům s duševním zdravím,“ řekl Panevropské komisi. „Vzácné vektorové nemoci se stále šíří a zdravotnické a záchranné systémy se potýkají s obtížemi,“ doplnil.

Silný motor pro zdraví obyvatelstva

Úkolem Katrín Jakobsdóttir, premiérky Islandu a předsedkyně Panevropské komise, je přesvědčit politiky, že opatření v oblasti klimatu jsou zároveň zásahy do oblasti veřejného zdraví. „Dosáhli jsme bodu, kdy mohou být silným motorem zdraví obyvatelstva,“ uvedla. Opatření ke snížení emisí mohou přinést okamžité zlepšení zdraví a zároveň omezit znečištění.

Pokrok je už nyní patrný. „V celé evropské oblasti WHO se stále častěji přijímají opatření k integraci zdraví do národních opatření v oblasti klimatu,“ poznamenala islandská premiérka. „Osvědčené postupy přinášejí měřitelné přínosy. To, co musíme udělat a co doufám, že tato Panevropská komise splní, je shromáždit osvědčené postupy, více sdílet znalosti a rozšířit jejich uplatnění. Protože je to velmi naléhavé,“ podtrhla.

Mohlo by vás zajímat

Nedostatek důkazů

Navzdory rozsahu příležitostí poukázala Benton na zásadní slabinu: „Přibližně 90 % důkazů, na které se spoléháme, je modelových, nikoli pozorovaných. Nemohou nám říci, co se skutečně stane, když se implementují v reálných podmínkách.“

Právě zde může podle ní Evropská komise něco změnit. Pomoci by mohlo zavedení kultury hodnocení, začlenění rutinních měřítek zdraví a rovnosti do všech klimatických opatření a podávání zpráv o výsledcích týkajících se znečišťujících látek a přínosů.

Možným rizikem je iluze pokroku. Benton v této souvislosti poukázala na průlomovou studii 1 500 klimatických politik za dvě desetiletí: „Pouze asi 10 % z nich se ukázalo jako účinných, ale vysvětlují většinu reálného snížení emisí.“

Příklady úspěšné praxe

Evropa však z minulosti zná případy, které fungovaly. Zpoplatnění městských komunikací v Londýně, Stockholmu a Miláně snížilo množství znečišťujících látek i počet dopravních nehod. Jakmile byly tyto přínosy vidět, počáteční odpor veřejnosti se změnil v podporu.

Další příklad pochází ze Severní Makedonie, kde akční plán v oblasti klimatu a zdraví poprvé přijali v roce 2011 a je prodloužen do roku 2030. Integruje zdraví, vzdělávání, sociální péči a urbanistické plánování se zaměřením na zranitelné skupiny, jako jsou lidé pracující venku a senioři.

Ve Španělsku pak madridská nemocnice La Paz snížila emise oxidu dusného z 2 500 tun v roce 2022 na pouhé dvě tuny v roce 2025.

Evropa se navíc může inspirovat i ve světě. Například v australské Victorii vedla modernizace 1 000 domácností s nízkými příjmy ke snížení emisí ekvivalentu CO₂ o téměř 6 000 tun za jednu zimu a zároveň ke zlepšení kvality vnitřního ovzduší a well-beingu domácností.

Uhlíková stopa zdravotnictví

Zdravotnické systémy nejsou jen oběťmi klimatických změn, také k nim přispívají. Zdravotní péče je totiž zodpovědná za přibližně 4,4 % globálních emisí. „Mělo by být legální používat každý den miliony kusů jednorázové chirurgické oceli, když nemůžeme používat jednorázová plastová brčka?“ poznamenala Maria Gaden, vedoucí vývoje v Centru pro udržitelnost nemocnic v Dánsku.

Vyzvala k zavedení povinných národních strategií odolnosti, reformám veřejných zakázek s cílem řešit emise v dodavatelském řetězci a vzdělávání zdravotnických pracovníků.

Pro bývalou švédskou ministryni zahraničních věcí a komisařku EU Margot Wallström je chybějícím prvkem komunikace. „Příliš dlouho to nebylo pro Evropskou unii ani Komisi hlavní prioritou,“ uvedla.

To se ale změnilo. Díky Green Dealu, akčnímu plánu pro nulové znečištění, akčnímu programu pro životní prostředí a strategii pro chemické látky má nyní EU silný normativní rámec. „Všechny tyto prvky, pokud je použijeme správně, mohou skutečně změnit situaci. Potřebujeme však, aby je členské státy implementovaly,“ dodala Wallström.

Evropa na rozcestí?

S blížící se konferencí COP30 v Belému stojí Evropa před volbou: Přijet s výsledky roztříštěných národních snah, nebo s uceleným programem? Rozšíření osvědčených postupů, začlenění rutinních zdravotních ukazatelů do politiky v oblasti klimatu a překlenutí propasti mezi závazky a jejich prováděním budou pro důvěryhodnost Evropy na globální scéně klíčové.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.