Centralizace specializované péče i měření její kvality stojí a padá s daty. Jak s jejich pomocí zlepšit cestu pacienta systémem, bylo jedním z ústředních témat 3. ročníku konference Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ).
Pokrok, který NIKEZ za necelé 3 roky své existence učinil, pochválil ve svém úvodním vystoupení na konferenci Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), pod který NIKEZ patří. „Bez jakéhokoli přehánění mohu říct, že se nám podařilo naplnit většinu cílů, které jsme si na začátku roku 2023 vytyčili. Přitom jsme na startu neměli úplně akční metodiku, jak akreditovat centra vysoce specializované péče, neměli jsme ani připravenu legislativu, jak do toho procesu zanést indikátory. Dnes je metodika vydaná, legislativa připravená,“ řekl Dušek.
Mezi úspěchy, kterých NIKEZ dosáhl, jmenoval také nový systém založený na kvalitních doporučených postupech, dobudování centrální datové základny nebo nastavení systému benchmarkingu poskytovatelů. K velkému posunu podle něj došlo i v oblasti datového hodnocení dostupnosti a kvality zdravotních a zdravotně sociálních služeb.
Fungující datový trojúhelník
„Celá agenda centralizace musí být podpořena daty,“ řekl také Dušek. V této souvislosti pochválil spolupráci „trojúhelníku“ NIKEZ, ÚZIS a Kancelář zdravotního pojištění (KZP). „Našli jsme k sobě cestu, a to i lidskou, ne že by nám to někdo nařídil. Mám velkou radost ze spolupráce s KZP, která by ideálně mohla být personálně ještě trochu posílenější. Vzájemně si kontrolujeme výpočty, neboť bychom principiálně měli mít přístup k relativně stejným administrativním datům,“ popsal Dušek. Kladně hodnotí i spolupráci s odbornými společnostmi a akademickými institucemi, konkrétně s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT.
Spolupráce v datové oblasti se podle Duška ukazuje jako zcela klíčová kvůli jejich enormnímu množství. „Úplně irelevantní je představa, že by jeden slovutný tým, třeba ÚZIS, mohl zvládnout analyzovat všechny indikátory – od nádoru mozku až po perinatologii,“ upozornil.
Dostatečně robustní a kvalitní datová základna je přitom podle něj nezbytná pro definování národně závazných doporučených postupů. Tím i následnou kontrolou jejich dodržování se NIKEZ také zabývá.
Více koordinace
Ředitel ÚZIS ale upozornil i na to, že data nejsou sama o sobě „důvodem, příčinou ani nástrojem“, které kvalitu ve zdravotnictví vymohou. „Maximálně ukážou, že někde něco je, nebo něco není. Základ ale tkví v koordinaci péče. A to je v Česku stále ještě jedna ze zásadních nevýhod, kterou v organizaci systému máme. Než se pacienti dostanou k pro ně skutečně vhodné péči na správném místě, procházejí systémem hodně složitě. V některých případech to nevadí, u jiných je to ale bez přehánění otázkou života a smrti,“ upozornil.
Proto vítá novinku, která je již zahrnuta v aktuálně končící výzvě pro onkologická centra. „Ministerstvem zdravotnictví bude určena primární spádová oblast jednotlivých komplexních onkologických center, a to exaktně na základě dat. A v této oblasti bude mít centrum svoji koordinační úlohu a bude muset zaměstnávat dostatečnou úvazkovou kapacitu koordinátorů onkologické péče, kteří by měli pracovat hlavně v předdiagnostické a diagnostické nemocniční fázi,“ vysvětlil Dušek.
Mohlo by vás zajímat
Srovnání center ano, ale zatím zaslepené
Jak se snadno podívat na konkrétní indikátory kvality, které ve spolupráci s ÚZIS a KZP připravila Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, ukázal na konferenci vedoucí projektu CzechHTA na této fakultě Aleš Tichopád. „Na portálu indiko.cz chceme zpřístupnit komplexní indikátory kvality cest pacientů, u nichž je vyšší komplexita zpracování dat než u běžných epidemiologických prevalenčních indikátorů,“ uvedl.
Na portálu přístupném odborné i široké veřejnosti se v současné chvíli nacházejí indikátory kvality péče o pacienty s karcinomem plic, v přípravě je několik dalších – převážně onkologických – diagnóz.
Ukazují, jakým způsobem se v péči projevují jednotlivá centra, zatím ale se zaslepením jejich názvů. Po zalogování za konkrétní centrum můžete porovnávat jeho výsledky s výsledky ostatních, ty ale zůstanou zaslepeny. „Zatím jdeme touto relativně citlivou a jemnou cestou, ale do budoucna počítáme i s možností otevření všech informací,“ vysvětlil Tichopád.
Patero zachraňující životy
Na základě indikátorů kvality vznikalo i „onkologické patero“, o něž se opírá nová koncepce onkologické péče, která vyšla věstníku ministerstva zdravotnictví. Její body představil na konferenci Marian Rybář z Oddělení národních agend Kanceláře zdravotního pojištění. Zde jsou jednotlivé body i s Rybářovým komentářem k nim:
- Dobrý start. „Když pacientovu cestu dobře uchopíme hned po jeho diagnostikování, rozdíl v nákladech na léčbu i šancích na jeho úplné vyléčení je dramatický.“
- Koordinátor péče. „Člověk, který sedí v komplexním onkologickém centru (KOC) a koriguje rychlejší cestu pacienta systémem, je-li to třeba. Nově musí mít každé KOC povinně aspoň jednoho koordinátora.“
- Zkrácené čekací lhůty. „Pokud v regionu existuje zařízení s výrazně rychlejší diagnostikou či léčbou a srovnatelnou kvalitou, musí u něj KOC objednat péči.“
- Racionální decentralizace. „Nemůžeme dělat všechno v KOC. Například delegovanou preskripci musíme přesunout dál.“
- Indikátory kvality. „Měly by následně být přesunovány do algoritmických plánů, které budou sloužit lékařům orientovat se v cestě pacienta.“
