Zvyšování spoluúčasti pacientů je pro většinu společnosti špatně přijatelné, ale především nikdy nemůže zajistit zdravotnictví potřebný objem peněz. V textu zveřejněném na webu České lékařské komory to napsal její prezident Milan Kubek. Připustil ovšem možnost dobrovolného připojištění a především zdůraznil, že by se měly zvýšit odvody na zdravotní pojištění a zavést zdravotní daň.

Přímé platby podle Kubka nespravedlivě zatěžují část populace, a to především lidi staré a nemocné, kteří většinou nemají peněz nazbyt. Jako smysluplné nevidí ani diskuse o připojištění. „Nikdo není schopen definovat standard zdravotní péče a vyčlenit tedy dostatečné množství výkonů mimo pokrytí veřejným zdravotním pojištěním,“ zdůraznil Kubek na webu České lékařské komory. Nadstandardní ubytování či stravování v nemocnicích si zájemci mohou podle něj zaplatit v hotovosti.

Na zdravotní pojištění je třeba platit více

Jako východisko ke zvýšení příjmu systému navrhuje prezident komory růst zdravotního pojištění ze současných 13,5 % na 15 %. Nově by zaměstnanec měl odvádět místo 4,5 % celých 5 % a zaměstnavatel by platil 10 % (dnes je to 9 %). „Zvýšení zdravotního pojištění je občanům dobře vysvětlitelné opatření, které se spravedlivě dotkne všech, a přitom nikoho příliš nezatíží,“ myslí si Kubek.

„Odvod na zdravotní pojištění byl na 13,5 % v podstatě náhodně nastaven před více než třiceti lety a zůstal beze změny, bez ohledu na proměny naší společnosti a vývoj lékařské vědy,“ argumentuje prezident komory.

Musí se srovnat platby zaměstnanců a OSVČ

Obdobně by vzrostla platba za takzvané státní pojištěnce – i za ně by stát platil 15 % z příslušného vyměřovacího základu. Kubek by přitom zrušil či pozměnil současný valorizační systém. „Valorizační automat zavedený současnou vládou není nic jiného než ‚poukázka na trvalou chudobu českého zdravotnictví‘,“ tvrdí. Jednou z možností podle něj je, aby platba státu rostla rychleji než míra inflace.

Prezident lékařské komory také horuje pro zvýšení plateb od osob samostatně výdělečně činných. „V ČR je rozdíl mezi tím, co platí zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, a tím, co odvádí OSVČ, jeden z největších v EU,“ uvedl Kubek. Zdůraznil, že je proto třeba narovnat vyměřovací základy pro pojistné.

Zdravotní daň na tabák, alkohol či sladké nápoje

Zajímavým zdrojem příjmů pro zdravotnický systém by podle Kubka mohla být zdravotní daň na tabák, alkohol či sladké nápoje. „Takzvaná daň z neřestí sice sama o sobě nemůže přinést dostatečné finanční prostředky, ale je společnosti dobře vysvětlitelná,“ napsal.

„Ten, kdo si své zdraví dobrovolně poškozuje, si touto daní předplácí svoji vyšší nemocnost a drahou léčbu,“ zdůraznil prezident komory. Dodal, že vyšší zdanění a následné zdražení vybraných výrobků navíc vede k nižší spotřebě, a tedy i ke zlepšení zdravotního stavu populace.

Mohlo by vás zajímat

Dobrovolné připojištění na péči v nemoci a ve stáří

Jediný schůdný a smysluplný způsob, jak zavést nějakou formu připojištění, je podle Kubka dobrovolná alokace určitého procenta daní na úhradu doplatků za péči v budoucnosti. „Lidé v produktivním věku by si dopředu platili proto, aby v době nemoci a stáří nemuseli platit doplatky za léky, za zdravotní pomůcky, případně měli nárok na vyšší standard zdravotně-sociálních služeb,“ navrhl šéf komory.

Výhodou je podle něj fakt, že peníze získá systém nyní, ale výdaje jsou odkládány do budoucna. „Rizikem je důvěryhodnost takového systému. Občané se možná budou bát, že o své peníze přijdou kvůli budoucím politickým rozhodnutím. Je třeba ale připomenout, že připojištění nikdy nemůže být rozhodujícím zdrojem peněz pro zajištění ekonomické udržitelnosti našeho zdravotnictví,“ dodal Kubek.