Ministerstvo zdravotnictví zatopilo návrhem úhradové vyhlášky vedle nemocnic také laboratořím. Ty se nyní bouří, že úřad sice počítá s úsporami díky eŽádance, zatím k ní ovšem nikdo nemá žádné podklady. A i když ministerstvo rozšiřuje preventivní prohlídky, reguluje laboratoře tak tvrdě, že více vyšetření neprovedou.
„Ministerstvo zdravotnictví se vydalo cestou tvrdého regulátora. Na jedné straně hlásá rozšíření zdravotních služeb o prevence a efektivní péči, ovšem zcela v protimluvu náš segment (jehož příspěvek k prevencím a efektivní péči je vůbec největší) tvrdě reguluje. A reguluje ho dokonce více, než by od něj požadovaly zdravotní pojišťovny,“ uvádí koordinátor segmentu v dohodovacím řízení a místopředseda spolku privátních diagnostických laboratoří PRIVALAB David Hepnar.
Návrh, který v dohodovacím řízení o úhradách pro příští rok nabídla Všeobecná zdravotní pojišťovna, je totiž podle něj vyváženější než předložená vyhláška. Ta ve výsledku snižuje úhrady laboratořím o 5,5 %. „V žádném jiném segmentu nebyla hodnota péče takto ponížena. Každá skupina laboratorních odborností je navíc snižována jinak,“ stojí v připomínkách, které PRIVALAB poslal k návrhu vyhlášky.
I ministerstvo počítá s tím, že úhrady poklesnou, byť ne o tolik. „Výsledkem úprav je snížení neuhrazené produkce ze 14 na 12 % a meziroční pokles úhrady zhruba o 3 %. Vyplývá ze snížení hodnoty bodu a částečně i z poklesu jeho minimální hodnoty a přísnější regulace navyšování objemu péče. U výkonově hrazených služeb souvisejících s prevencí a screeningy je úhrada na úrovni roku 2025,“ konstatuje odůvodnění úhradové vyhlášky.
400 milionů navíc?
Podle Hepnara ale ministerstvo reguluje péči tak, aby jakékoliv vyšetření nad rámec referenčního období roku 2024 pojišťovny neuhradily. A to i přes rozšiřování preventivních prohlídek, které s sebou ponesou vyšší náklady na každého pacienta.
„Realizace kvalitní a dostupné péče v oblasti primární péče včetně prevence je bez laboratorních vyšetření nemožná. Vážou se na ně téměř všechny preventivní programy a související vyšetření,“ podtrhávají laboratoře v připomínkách.
I v důvodové zprávě k návrhu úhradové vyhlášky přitom stojí, že „úprava vyhlášky o preventivních prohlídkách očekává navýšení objemu laboratorních služeb ve vztahu k prevencím o zhruba 400 milionů Kč.“
Mohlo by vás zajímat
„Takovéto nastavení úhrady si zcela protiřečí s podporou prevencí, kterou ministerstvo zdravotnictví propaguje a prosazuje,“ reagují laboratoře v připomínkách.
Ministerstvo: Jsou to velké subjekty, zvládnou to
Ministerstvo regulace zdůvodňuje tím, že segment v posledních letech dynamicky roste. Proto sjednocuje úhrady směrem dolů a zpřísňuje regulace s tím, že se mechanismus PURO (průměrná úhrada na rodné číslo) vyčerpal. Nahrazuje ho degresivní úhradou podobnou té, která platí v nemocničních laboratořích.
„Nový mechanismus je na poměry ambulantní péče relativně komplexní, nicméně laboratorní poskytovatelé jsou typicky velké subjekty, u kterých je možné využít složitější regulaci bez dopadu na srozumitelnost úhradového systému,“ domnívá se ministerstvo.
Indikace dělají lékaři, brání se laboratoře
Podle laboratoří ovšem ministerstvo dále mechanismus regulace přes PURO užívá, navíc péči zastropovává.
„Regulaci nelze takto brutálním způsobem přenášet na poskytovatele vyžádané péče. Ta koresponduje s definicemi vyšetřování ze strany odborných společností, indikaci provádějí kvalifikovaní lékaři. Navíc podle dat nejsou některé některá vyšetření u definovaných skupin (například diabetiků) využívána v potřebném rozsahu,“ poukazují laboratoře.
Celá situace podle nich znemožní nárůst mezd. Může to vyústit ve odchod kvalifikovaných zaměstnanců z oboru, jako se to stalo v letech 2006-2008.
Úspora v řádu miliard?
Ministerstvo si zároveň slibuje úspory od zavedení elektronické žádanky a sdílení laboratorních výsledků. To podle něj povede ke konci duplicitních vyšetření, což se „napříč systémem projeví v řádu miliard Kč a velká část těchto úspor se realizuje právě v laboratorním segmentu“.
„Jako jeden z důvodů uvádí ministerstvo úspory spojené se zavedením elektronické žádanky. Nikdo z poskytovatelů ani autorů informačních systémů ale k dnešnímu dni nemá k elektronické dokumentaci žádnou informaci. Implementace zcela jistě zabere více než rok a náklady na ni odhadujeme v řádech nižších jednotek milionů korun u každého poskytovatele,“ konstatuje Hepnar.
Nové náklady pro laboratoře
Zavádění systému elektronické žádanky poběží podle laboratoří celý příští rok, takže během něj nepřinese žádné úspory. Pro poskytovatele ovšem bude znamenat náklady, podle jejich odhadů ve výši 0,65 % objemu hrazené péče.
Laboratoře navíc musí počítat i s dalšími mandatorními náklady. K těm patří například plnění nových, náročnějších pravidel podle evropského nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR) či sběr dat ukládaný Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Celkově mohou tyto výdaje dosáhnout až 4,1 %.
Regulace pojištěnců z EU
Bizarní třešinkou na regulačním dortu je podle Hepnara nová regulace pojištěnců EU. Dříve žádným nepodléhali, protože přeúčtování mezi systémy zdravotního pojištění probíhá bez lokálních regulačních mechanismů. Přesto se to nyní ministerstvo rozhodlo změnit.
„Souhlasit s tímto návrhem je pro nás nereálné. Souhrnem to znamená, že ministerstvo zdravotnictví touto úhradovou vyhláškou zavírá pacientům cestu k prevencím a vyžádané péči, která je klíčovou informací pro další léčbu. Plus v návrhu nemůžeme najít žádný,“ dodává Hepnar.
