Rok od představení zprávy Maria Draghiho o konkurenceschopnosti Evropy nedošlo u léčivých přípravků k žádnému pokroku. EU totiž žádné z doporučených opatření plně nerealizovala. Před polovičatými reformami varuje poslankyně Evropského parlamentu Stine Bosseová (Renew Europe). „Odkládání Draghiho návrhů je nebezpečné,“ konstatuje její kolega João Cotrim de Figueiredo ze stejné frakce.

Výsledky takzvaného Indexu Draghiho observatoře, což je systém nástrojů pro hodnocení pokroku implementace reforem navržených v Draghiho zprávě, jsou znepokojivé.

„Podle předběžného odhadu, který máme v tuto chvíli k dispozici, se realizovalo 383, tedy 11 % navržených opatření. Částečně pak 20 %, 46 % je v procesu a 22 % realizováno nebylo,“ uvedl Konstantinos Saravakos, vedoucí výzkumu v Centru pro liberální studia.

U farmaceutického průmyslu se neudělalo nic

Výsledky u farmaceutického průmyslu jsou obzvláště zdrcující: zcela realizováno nebylo nic, částečně pouze 27,8 % věcí. Draghi přitom vyzval EU, aby urychlila schvalování léčiv, využila zdravotní data pro umělou inteligenci a rozšířila investice do genové terapie.

O dvanáct měsíců později většina těchto naléhavých úkolů zůstává v kolonce „v procesu“. Potrženo, sečteno: Brusel vytváří plány, ale nedokáže je realizovat, přičemž u farmaceutického průmyslu zaostává nejvíce.

Mohlo by vás zajímat

„S touto situací nejsem spokojena. Ale musíme se smířit s realitou. Místo toho, abychom se báli toho, co děláme, zkusme udělat co nejvíce,“ uvedla Bosseová pro EU Perspectives. Pro europoslankyni není nebezpečím zpoždění, ale spokojenost s nedotaženou reformou.

„Pokud to můžeme udělat úplně správně, tak do toho jděme,“ řekla. Změny je podle ní potřeba provést skutečně pečlivě, jinak hrozí, že se k nim zákonodárci budou muset do roka či dvou znovu vrátit a řešit je znovu.

Poučení z oblasti digitálních technologií

Luis Garicano, profesor veřejné politiky na London School of Economics, varoval, že Evropa nemůže u farmaceutického průmyslu opakovat chyby, které udělala u digitálních technologií a umělé inteligence. U nich se podlehlo iluzi, že Evropa vybuduje „suverénní AI“.

Garicano místo toho vyzval, aby Evropa zvolila strategii „chytrého druhého hráče“. Jde o obchodní strategii, při které společnost vstupuje na trh po původním průkopníkovi s cílem získat podíl na trhu tím, že se poučí z jeho chyb a úspěchů. „Máme průmyslovou sílu – farmaceutické firmy, automobilky. Můžeme uplatnit chytrou strategii druhého hráče. Rychle. Jen musíme odstranit překážky,“ dodal.

Bosseová: Nesmí jít o další neúspěch Evropy

De Figueiredo varoval před důsledky pasivity, pokud jde o přijímání řešení k nápravě konkurenceschopnosti evropského průmyslu. „Mario Draghi hovořil v předmluvě své zprávy o ‚existenciální hrozbě‘. Rok po jejím přijetí stále postrádáme pocit naléhavosti. Odkládání Draghiho návrhů je nebezpečné,“ řekl.

Podle Bosseové se farmaceutický průmysl nesmí stát dalším neúspěchem Evropy. „Jako zákonodárci musíme zajistit, aby nás realita neustále nepředbíhala,“ řekla. „Velmi dobře si uvědomuji, že na to musíme myslet, když projednáváme různé právní předpisy. Musíme si skutečně říci: ‚Pojďme do toho možná trochu odvážněji, než jsme považovali za nutné.‘“

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.