Migréna patří k nejčastějším a zároveň nejvíce podceňovaným neurologickým onemocněním. Týká se každého sedmého člověka, přesto ji mnozí stále vnímají jako „obyčejnou bolest hlavy“. Evropská aliance pro migrénu a bolesti hlavy (EMHA) proto přichází s dokumentem, který volá po zásadních změnách. Cílem je lepší diagnostika, dostupnější léčba i konec stigmatizace pacientů.
EMHA vyzývá, aby se migréna plně začlenila do připravované Strategie EU pro neurologické zdraví nastíněné v návrhu pracovního programu výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) na rok 2025. Připravila proto takzvanou Bílou knihu (White Paper) vycházející z výsledků kulatého stolu na Evropském kongresu o bolestech hlavy 2024.
Epidemie neviditelné bolesti
„Migréna je komplexní a často invalidizující bio-neurologické onemocnění, které postihuje významnou část světové populace, přesto však zůstává společností i zdravotnickými systémy nedostatečně rozpoznáváno a léčeno,“ uvádí dokument. Odkazuje na studii o globální zátěži nemocí z roku 2019, podle níž jde o druhou nejčastější příčinu let prožitých s postižením.
Celosvětově migrénou trpí přibližně 1 ze 7 lidí. V Evropě je prevalence u dospělých údajně až 15 %, přičemž nejvyšší zátěž se pozoruje u osob ve věku 25–55 let, tedy v nejproduktivnějším věku. Navzdory těmto alarmujícím datům zůstává migréna oproti jiným neurologickým nemocem výrazně podfinancovaná.
Tři klíčové priority
Zmíněná diskuze na loňském Evropském kongresu o bolestech hlavy ukázala, že je třeba zaměřit se na 3 klíčové oblasti:
- zlepšení včasného screeningu a diagnostiky,
- rozšíření přístupu k terapeutickým inovacím,
- politický závazek k uznání migrény jako neurologického onemocnění.
Problém začíná u diagnózy
Zásadní překážkou je podle EMHA opožděná diagnostika. Mnoho lidí trpí příznaky roky, aniž by tušili, že jde o migrénu. Lékaři v primární péči často nemají dostatečné vzdělání k jejímu rozpoznání a postupy pro odesílání pacientů ke specialistům jsou nejasné.
„Bez lepšího školení a strukturované podpory nejsou praktičtí lékaři dostatečně vybaveni k rozpoznání a léčbě migrény, což vede ke zpoždění v péči,“ stojí v dokumentu. EMHA proto doporučuje rozšířit výuku migrény na lékařských fakultách, posílit roli praktických lékařů a využít i lékárníky a komunitní péči – například zařazením migrény do zdravotních dotazníků používaných ve veřejných zdravotních programech či zahájením vzdělávacích iniciativ a kampaní na zvýšení povědomí veřejnosti.
Migréna jako ekonomická otázka
Další problém představuje dostupnost moderní léčby – například anti-CGRP terapií (léčba blokující působení proteinu CGRP, který hraje klíčovou roli při vzniku migrény, pozn. red.). Zdlouhavé schvalovací procesy a omezené úhrady vedou k tomu, že se inovace dostávají k pacientům s velkým zpožděním.
Přitom, jak dokument připomíná, „náklady na nečinnost zahrnují ušlé pracovní dny, sníženou produktivitu a dlouhodobé invalidní dávky“. Včasná léčba podle autorského týmu dokumentu není jen zdravotním, ale i ekonomickým přínosem – může ušetřit miliardy, které dnes společnosti ztrácejí.
Přetrvávající stigma: Je to jen bolest hlavy
Lidé trpící migrénou se však stále musejí vypořádávat se stigmatizací, a to i ze strany politiků. „Mylná představa, že migréna je ‚jen bolest hlavy‘, přetrvává i na nejvyšších úrovních rozhodování,“ konstatuje dokument. Proto se do evropských strategií často dostávají jiné nemoci, které mají vyšší úmrtnost nebo jsou mediálně viditelnější. „Tendence tvůrců politik zaměřovat se na nemoci s vysokou úmrtností nebo nákladnější nemoci, protože ‚lidé na migrénu neumírají‘, často přehlíží významný dopad migrény na kvalitu života a ekonomiku,“ stojí dále v materiálu.
S ohledem na výše uvedené je podle EMHA nezbytné, aby se tvůrci politik zasadili o zvyšování povědomí prostřednictvím pacientských organizací i veřejně známých osobností, které mohou svým hlasem prosazovat změny a bořit stigma. Stejně důležité je strategické využívání dat o ekonomické a sociální zátěži migrény, která dokládají, že investice do prevence a léčby se vyplatí. Dokument také vyzývá k revizi zastaralých politik nebo zřízení státem podporovaných znalostních center pro migrénu. Klíčové je zejména formální uznání migrény jako bio-neurologického onemocnění.
Mohlo by vás zajímat
Plán pro Evropu i jednotlivé státy
Dokument není určen jen pro evropské instituce, ale i pro jednotlivé státy. Má sloužit jako podpora diskusí na národní úrovni a posílit roli pacientských organizací, které společně se zdravotníky a politiky usilují o to, aby se migréna brala vážně a začlenila se do strategií zdravotní péče. Právě jejich spolupráce je klíčem k prosazení systémových změn – od praktických kroků v praxi států až po legislativní reformy na úrovni celé EU.
Soubor doporučení v dokumentu tvoří jasný plán: od zlepšení diagnostiky a péče, přes dostupnost inovativní léčby až po podporu na pracovišti a uznání migrény jako politické priority. Pokud se tyto návrhy podaří začlenit do připravované evropské strategie, může to znamenat zásadní posun – snížení zátěže spojené s migrénou, větší rovnost v přístupu k neurologickému zdraví a kvalitnější život pro miliony Evropanů.
