Počet pacientů s psoriázou, atopickou dermatitidou či akné se dlouhodobě zvyšuje – a s tím také rostou náklady na léčbu i invalidní důchody. Ukazují to nejnovější data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Podle dat Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) žilo v roce 2024 s diagnózou jedné ze sledovaných dermatologických nemocí přes 490 tisíc pacientů. Nejpočetnější skupinu tvoří lidé s atopickou dermatitidou (231 tisíc). Akné vulgaris bylo diagnostikováno téměř 133 tisícům pacientů, psoriáza 121 tisícům a hidradenitis suppurativa, někdy známé také jako inverzní akné, tíží více než 4,6 tisíce lidí.
Finanční zátěž roste
ÚZIS zmapoval i detailní přehled ekonomických dopadů. Podstatnou část finanční zátěže tvoří centrová péče. Pro srovnání: minulý rok se v Česku s dermatitidou léčilo v centrech 8 629 pacientů, přičemž v roce 2010 jich bylo pouze 501. Náklady na tuto péči loni dosáhly téměř 2 miliard korun, zatímco před dvaceti lety to bylo kolem 160 milionů. Celkové výdaje na léčbu kožních onemocnění v Česku narostly v uplynulém roce na téměř 40 miliard.
„Pokud by tento exponenciální trend, který je částečně dán úspěchem léčby a částečně nástupem nových léků, nadále pokračoval, nebude to jednoduše ufinancovatelné při stávajícím nastavení veřejného zdravotního pojištění,“ okomentoval růst výdajů ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Současný stav není způsoben pouze dražšími terapiemi, ale také o rostoucím počtem pacientů a širšími indikačními možnostmi.
Pozitivní zprávou je, že se v dermatologii daří snižovat jednotkovou cenu léčby – v přepočtu na pacienta se stává ekonomičtější. Celkové náklady však meziročně rostou o více než 20 procent.
Nezanedbatelné sociální dopady
Data ukazují, že dermatologická onemocnění nelze podceňovat ani z hlediska pracovní schopnosti pacientů. Tisíce z nich totiž právě kvůli těmto diagnózám pobírají invalidní důchod. To znamená, že nejde jen o růst výdajů na zdravotní péči, ale i na sociální dávky.
Náklady na invalidní důchody, nemocenské a příspěvky na péči u pacientů s psoriázou dosáhly v roce 2023 téměř 2,1 miliardy korun, což je o 28 % více než v roce 2019. Podobné je to u atopické dermatitidy, kde se za čtyři roky vyšplhaly z 1,6 na 2 miliardy korun, přesně o 27 %. Nejstrmější růst byl zaznamenán u onemocnění hidradenitis suppurativa, kde se náklady mezi lety 2019 a 2023 více než zdvojnásobily na 154 milionů korun.
Kvůli akné vulgaris pobíralo v loňském roce invalidní důchod 26 lidí, kvůli hidradenitis suppurativa 121 lidí, kvůli atopické dermatitidě 955 lidí a kvůli psoriáze dokonce 2 210 lidí. „Psoriáza invalidizuje především pacienty ve starším věku,“ vysvětlil Dušek. Počet lidí se zmíněnými diagnózami (kromě akne vulgaris) v invalidním důchodu přitom stále roste. Například u hidradenitis suppurativa se od roku 2015 zvýšil z 25 na 121.
Klíčem jsou kvalitní data
Podle Duška bude nutné hledat udržitelný model financování moderní léčby. „Vývoj paciento-měsíců na centrové léčbě jasně ukazuje vzestupný trend,“ uvedl. Zároveň připomněl, že kvalitní data jsou klíčem k plánování. ÚZIS přitom může pracovat pouze s údaji, které má k dispozici. „Pokud někdo není léčen nebo jeho léčba není hrazená z veřejného zdravotního pojištění, tak o něm nevíme,“ zdůraznil. Skutečná prevalence v populaci tak může být ještě vyšší.
Chronická kožní onemocnění tak patrně s ohledem na jejich zdánlivě „kosmetickou“ povahu zůstávají podceňovanou kapitolou českého zdravotnictví. Statistiky však ukazují, že jde o diagnózy s vysokým populačním i ekonomickým významem. Ať už jde o psoriázu, atopickou dermatitidu, akné či hidradenitis suppurativu, lze očekávat, že jejich léčba i sociální dopady budou v příštích letech klást na systém stále vyšší nároky.
