Ekonomická situace německých nemocnic se stále zhoršuje. Tři ze čtyř loni hospodařily se ztrátou. O pět let dříve se přitom s červenými čísly potýkala jen necelá třetina. Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti Roland Berger, kterou má k dispozici odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Německé nemocnice se stále nemohou vymanit z hospodářských potíží. Podle aktuální studie z dílny poradenské společnosti Roland Berger se za posledních pět let výrazně zvýšil počet zařízení, jež hospodaří se ztrátou. V loňském roce se tři čtvrtiny z nich nacházely takzvaně v červených číslech.

Logicky tím pádem výrazně klesl počet nemocnic, které dokážou hospodařit s přebytkovým, nebo alespoň s vyrovnaným rozpočtem. Přebytek hospodaření v roce 2019 (tedy v posledním předcovidovém období) vykázalo 48 procent nemocnic, loni už jen 18 procent. S vyrovnaným rozpočtem tehdy hospodařila pětina nemocnic, loni už jen 7 procent.

Veřejné nemocnice mají puštěno žilou

Velmi se také liší podíly nemocnic hospodařících se ziskem, ztrátou nebo vyrovnaným rozpočtem podle toho, zda jde o zařízení soukromá zisková, veřejná nebo nezisková. Ze soukromých nemocnic jich loni vykázalo zisk 83 procent. Podíl neziskových nemocnic s kladným výsledkem hospodaření dosáhl 21 procent, u veřejných to bylo jen 9 procent. Naopak deficitních bylo 89 procent veřejných nemocnic, 68 procent neziskových a jen 17 procent soukromých.

„Počet nemocnic, které hlásí deficitní hospodaření, se neustále zvyšuje, zatímco počet nemocnic v zisku klesá,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Peter Magunia, hlavní expert společnosti Roland Berger na oblast zdravotnictví.

Podle něj také panuje poměrně velká variabilita v tom, jak velké deficity nemocnice vykazují. „Někde jde o skutečně velmi vysoké schodky. V případě některých nemocnic dokonce přesahují 100 milionů eur,“ dodal Magunia.

Mohlo by vás zajímat

Fúze a zavírání nemocnic

A zdaleka neplatí, že problémy s hospodařením mají jen menší zařízení. „I silní veřejní poskytovatelé nemocniční péče jsou na hranici svých možností,“ upozornil Magunia. Podle něj je ale určitým pozitivem, že počet insolvencí vyhlášených na nemocnice se zvýšil méně, než se očekávalo.

Neutěšený stav zejména veřejných nemocnic má ale v řadě případů své negativní efekty, které nespočívají pouze v tom, že zařízení hospodaří se ztrátou. „Mnoho obcí, které jsou jejich zřizovateli, jim musí přispívat na provoz stále větším objemem prostředků. To ale vede k odkladu jiných projektů daných obcí, jelikož už jim na ně v rozpočtech nezbývají peníze,“ upozornil Magunia.

Autoři studie se domnívají, že nejpravděpodobnějšími důsledky přetrvávající krize ve financování nemocnic budou další fúze nebo uzavírání nemocničních zařízení. „V současné době stále častěji vidíme, že se zvažují fúze nemocnic, a to i napříč zřizovateli a okresy. Některé jsou spojovány a je vytvářena nemocniční síť, což ale často vede k uzavření několika konkrétních zařízení v rámci konkrétní sítě,“ vysvětlil Magunia.

Transformační fond je nedostatečný

Poradenská společnost Roland Berger proto očekává zásadní transformaci. Jinak totiž prý není možné nemocniční péči ve stávající podobě nadále ufinancovat. Podle autorů studie se bude měnit portfolio nemocničních služeb, snižovat počet nemocnic a bude nutné investovat do rozšiřování ambulantní nemocniční péče.

„Odhadujeme, že investice potřebné v nadcházejících letech se budou týkat zejména stavebních projektů, IT a digitalizace. Na to bude potřeba asi 130 miliard eur. Stávající financování pomocí transformačního fondu v objemu 50 miliard eur je nedostatečné,“ uzavřeli autoři studie.

Právě transformační fond a jeho financování byl jedním z kamenů úrazů při přípravě a schvalování reformy nemocniční sítě, kterou prosadila předchozí spolková vláda pod vedením Olafa Scholze (SPD).