Od roku 2026 čekají pacienty zásadní změny v preventivních prohlídkách u praktických lékařů. Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu vyhlášky, která rozšiřuje jejich obsah, zavádí nové laboratorní testy a posiluje kontrolu účasti na screeningových programech. Cílem je, aby lékaři odhalili vážná onemocnění včas a pomohli tak předejít nákladné léčbě.

„Navržené změny v právním předpise významně zlepší kvalitu a výtěžnost preventivních prohlídek, přispějí k postupnému zlepšování zdravotního stavu české populace a prodloužení délky života ve zdraví,“ píše se v důvodové zprávě k novele vyhlášky o preventivních prohlídkách.

Podchycení mladých

U lidí mezi 18 a 25 lety zůstává hlavním cílem vyhledávání rizikových faktorů životního stylu. Novinkou bude možnost provést při vstupní všeobecné preventivní prohlídce, tedy první návštěvě u praktického lékaře po přechodu od dětského, rozsáhlé laboratorní testy: krevní obraz, jaterní testy, glykémii, funkci ledvin nebo lipidogram, což je test zjišťující hladinu cholesterolu v krvi.

První lipidogram a krevní obraz nově pacient podstoupí už ve 25 letech. Následně ve 30 letech, dále ve čtyřletých intervalech a od jeho čtyřicátin se intervaly zkrátí na 2 roky. „Cílem je stanovit individuální míru rizika, zejména zvýšeného rizika diabetu, poruch metabolismu tuků, aterosklerózy, kardiovaskulárních onemocnění, chronického onemocnění ledvin a anémie,“ vysvětluje ministerstvo.

Na EKG ve třiceti

Třicátníci se dočkají podobně výrazné změny. U lidí s rizikovými faktory (například vysokým krevním tlakem, obezitou, cukrovkou nebo pozitivní rodinnou anamnézou) vyhláška nově zavádí EKG už ve 30 letech, a to v intervalu jednou za čtyři roky. Od čtyřicítky pak u rizikových pacientů každé dva roky, tedy se shodnou intenzitou jako u lipidogramů.

U zdravých lidí bez rizik zůstává EKG až od 40 let, avšak i zde se frekvence zvyšuje. Praktici tak získají možnost zachytit poruchy srdečního rytmu nebo ischemickou chorobu srdce v úplném začátku.

Věk 40–50 let: častější testy krve

Jak bylo popsáno výše, ve čtyřiceti letech se zkrátí intervaly vyšetření lipidogramu a krevního obrazu na dva roky. Nově lze i u asymptomatických osob od 45 let provést vyšetření jaterních funkcí (ALT, AST, GMT, bilirubin) každé dva roky.

„Testování je doporučeno především u osob s přítomností rizikových faktorů pro chronická jaterní onemocnění,“ uvádí vyhláška. Jde například o pacienty s nadváhou, diabetem či nadměrnou konzumací alkoholu.

Mohlo by vás zajímat

Praktičtí lékaři musí zároveň kontrolovat, zda se jejich pacienti účastní onkologických screeningových programů, tedy mamografu (ženy od 45 let), kolonoskopie nebo testu na okultní krvácení (muži od 50 let) či programu záchytu karcinomu prostaty či plic. Pokud vyšetření odmítnou, musí je lékař poučit o rizicích.

Po padesátce: ledviny, srdce i opakované testy

Změny přicházejí také od padesátého roku života. Každé dva roky mají lidé absolvovat vyšetření funkce ledvin (sérový kreatinin a odhad glomerulární filtrace). Dosud je podstupovali jen jednou za čtyři roky.

Nově vyhláška přidává rizikovým padesátníkům test NT-proBNP, což je látka v krvi sloužící jako indikátor srdečního selhání. Podstoupí jej ve dvouletých intervalech.

„NT-proBNP je zařazeno jako screeningové vyšetření od 50 let věku u rizikových osob (například s hypertenzí, diabetem, obezitou, pozitivní rodinnou anamnézou srdečního selhání). Toto vyšetření umožňuje včasný záchyt asymptomatického srdečního selhání nebo subklinické dysfunkce levé komory, což je klíčové pro zahájení časné léčby,“ uvádí novela.

Ženy po menopauze navíc podstoupí opakované vyšetření lipoproteinu(a), protože jeho hladiny se v tomto období zvyšují a představují významné riziko pro rozvoj aterosklerózy.

Senioři 65+ pod drobnohledem

S věkem se mění i cíl preventivní péče. U mladších seniorů (65–74 let) se zaměří na hodnocení funkčního stavu a stabilizaci chronických nemocí. „Preventivní prohlídka může pomoci oddálit ztrátu soběstačnosti a potřebu sociální nebo ošetřovatelské podpory,“ zdůrazňuje ministerstvo.

U lidí ve věku 75–85 let budou prohlídky zaměřené na takzvané geriatrické syndromy – tedy riziko pádů, poruchy paměti, podvýživu nebo nežádoucí kombinace léků. „Cílem je udržení soběstačnosti, včasné zachycení reverzibilních změn a zabránění rozvoje invalidizace,“ konstatuje dále dokument.

U starších 85 let má hrát klíčovou roli individuální přístup. Lékaři mají zohlednit kvalitu života, reálné cíle péče a rovněž preference pacienta a jeho rodiny. Preventivní prohlídka se případně může změnit v možnost plánování paliativní péče.

Změny u dětí

Novela se dotýká také nejmladších. V šesti až dvanácti měsících věku podstoupí děti screening zraku, který má včas odhalit závažné oční vady. Pokud bude výsledek nejasný, kontrola proběhne do půl roku, maximálně do 18 měsíců věku. U dětí s pozitivní rodinnou anamnézou se vyšetření zopakuje ve dvou a třech letech.

Součástí změn je i větší důraz na očkování. Praktičtí lékaři mají nejen zkontrolovat povinná očkování, ale také aktivně nabízet očkování doporučená, včetně těch nehrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Vyšší náklady dnes, úspory zítra

Podle propočtů ministerstva zdravotnictví navýší nová laboratorní vyšetření náklady zdravotních pojišťoven asi o 435 milionů korun ročně. Očekává se, že největší položkou bude vyšetření na látku NT-proBNP a lipoproteinu(a). Resort však tvrdí, že jde o investici, která se vrátí.

„Včasně diagnostikovaná onemocnění lze obvykle léčit méně agresivními, méně nákladnými a kratšími postupy. To zahrnuje například ambulantní léčbu namísto hospitalizace, méně komplikované chirurgické zákroky a nižší spotřebu léků,“ zdůrazňuje důvodová zpráva.

Novela vyhlášky má vstoupit v platnost 1. ledna 2026 a přinese nejen nové povinnosti lékařům, ale i větší zodpovědnost pacientům. Zda se však podaří zvednout účast na preventivních prohlídkách, která dnes u dospělých nepřesahuje 50 %, ukáže až praxe.