Jednání zdravotnických odborů a zástupců ministerstva zdravotnictví o platech na příští rok a úhradové vyhlášce skončila v úterý předčasně. Odborům vadilo, že se schůzky neúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V definitivním znění musí ministerstvo vyhlášku, která stanoví platby od zdravotních pojišťoven na příští rok, publikovat do konce října. Její první zveřejněný návrh pro příští rok počítá s výdaji 562,8 miliardy korun. Odhadované příjmy veřejného zdravotního pojištění převýší o 6,5 miliardy korun. Pro nemocnice akutní péče počítá s meziročním poklesem plateb, kromě odborů to kritizuje i Asociace krajů ČR.

„Myslíme si, že by se jednání měli účastnit ti, kteří mají politickou odpovědnost,“ řekl předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel. Podle vyjádření mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba byli s odbory připraveni jednat vrchní ředitel pro legislativu a právo Radek Policar a ředitel odboru cen a úhrad MZd Tomáš Troch.

Žitníková: Jednání s úředníky jsou bezpředmětná

„Žádné informace jsme neobdrželi a nevím, jestli budou nějaká další jednání, když za tři dny jsou volby,“ dodala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Jednání s úředníky podle ní jsou bezpředmětná, rozhodování o penězích do zdravotnictví jsou politická. Sociální dialog se současným ministrem označila jako „ne zrovna příkladný, spíše špatný“. Další kroky odborů nechtěla komentovat. „Možné je cokoliv,“ dodala.

Policar novinářům odpoledne řekl, že hlavním zástupcem resortu pro jednání pracovního týmu tripartity je on, nikoliv ministr. S účastí na jednání podle mluvčího Válek počítal, premiér si ale žádal jeho účast na jiné akci. Podle záběrů na sociálních sítích byl ministr, který kandiduje na třetím místě kandidátky Spolu v Jihomoravském kraji, odpoledne na setkání s voliči v Brně.

Podle Jakoba očekávaly odbory sdělení, jaký bude nárůst platů zdravotnických pracovníků a jaká bude finální podoba úhradové vyhlášky. „Růst platů ve veřejné sféře včetně zdravotnictví totiž vyjednávají odbory na úrovni vlády, kde k dohodě dosud nedošlo,“ uvedl ve vyjádření pro média.

Mohlo by vás zajímat

O úhradové vyhlášce ministerstvo nerozhodlo

Definitivní není ani znění úhradové vyhlášky, k níž ministerstvo do pátku 26. září sbíralo připomínky. „Jelikož se jako každý rok sešlo velké množství připomínek, které ministerstvo aktuálně vyhodnocuje, muselo být odborům jasné, že o jeden a půl pracovního dne po konci připomínkového řízení jim nikdo finální verzi úhradové vyhlášky prezentovat nemůže,“ dodal Jakob.

V důvodové zprávě k publikovanému návrhu vyhlášky ministerstvo označilo jako prioritu podporu prevence, péči praktických lékařů, jednodenní péči a péči následnou, kterou čerpají zejména senioři. Do stomatologie půjde navíc pět až sedm miliard korun na novou úhradu základních bílých zubních plomb pro dospělé. O pět miliard porostou platby pro praktické lékaře. Centrové léky budou stát meziročně zhruba o čtyři miliardy víc, léky na recept o 3,7 miliardy. Čtyři miliardy navíc budou směřovat také do následné, dlouhodobé, domácí a sociálně-zdravotní péče.

Z čeho chce ministerstvo financovat deficit

Deficit bude financován ze zůstatků na účtech pojišťoven, očekává se také vyšší výběr pojistného při lepším vývoji ekonomiky. Úspory může podle ministerstva přinést i elektronizace, zejména elektronické žádanky na vyšetření, nebo snížení spotřeby lůžkové péče či péče ambulantních specialistů.

Podle návrhu by nemocnice měly mít příští rok náklady asi 260,3 miliardy korun, což je zhruba o 0,6 % víc než letos. V tomto roce je to 258,8 miliardy korun. Z toho výrazně víc peněz než letos má putovat do specializované léčby v centrech. Naopak na akutní péči má být o 1,9 miliardy méně než letos, tedy asi 216,5 miliardy korun. Je to meziročně o 0,9 % méně.