Žen, které si vyslechnou diagnózu rakovina prsu, rok od roku přibývá. Každý den, o který se protáhne zahájení léčby, pro ně může znamenat rozdíl mezi vyléčením a další náročnou terapií. Přesto nyní hrozí, že pracoviště jednodenní péče, která mají s operacemi prsu dlouholeté zkušenosti, skončí. Návrh úhradové vyhlášky upřednostňuje výkony v nemocnicích, včetně těch, které s nimi nemají zkušenosti. Zdravotnickému deníku to řekli zástupci poskytovatelů jednodenní péče.
Rychlé odoperování, zajištění návazné péče ve spolupráci s komplexním onkologickým centrem (KOC) i další sledování pacientek. To je servis, který zajišťuje 6 zařízení jednodenní péče provádějících dnes onkologické zákroky prsou. Podle návrhu úhradové vyhlášky by ale s touto praxí měla skončit. Připomínkové řízení k této vyhlášce končí dnes. O její konečné podobě rozhodne ministr, pořád tedy ještě existuje možnost, že původní návhr přehodnotí a vyslyší hlas poskytovatelů.
Ministerstvo ve reakci na článek Zdravotnického deníku o ukončení jednodenních operací rakoviny prsu zdůraznilo, že máme 3 různé zdravotní služby:
- operace prsu u poskytovatelů jednodenní péče pro onkologické diagnózy,
- operace prsu u poskytovatelů jednodenní péče pro neonkologické diagnózy,
- operace prsu u poskytovatelů akutní lůžkové péče, prováděná v režimu jednodenní hospitalizace (pro všechny diagnózy).
„Změna pro rok 2026 se týká pouze první skupiny zdravotních služeb – ostatní nejsou nijak dotčeny. Je třeba zopakovat, že nemocnice (poskytovatelé akutní lůžkové péče) mohou dále tuto péče provádět v režimu jednodenních hospitalizací,“ podtrhává ministerstvo.
Kvalitativní kritéria nemáme, restrikce ano
Pokud tedy nemocnice provede jednou za půl roku nějakou tu onkologickou operaci prsu, je to v pořádku. Skončit musí jen zařízení jednodenní péče (JPL), která zákroky dělají v řádu mnoha desítek ročně.
„Důvodem vyřazení této péče z úhradové vyhlášky je stanovisko odborných společností. Zde je nutné připomenout, že chirurgická společnost své stanovisko změnila. Před 2 lety dala této péči zelenou, což nyní přehodnotila,“ vysvětluje ministerstvo. Oproti tomu Česká onkologická společnost provádění onkologických operací prsu v jednodenní péči v souladu s celosvětovým trendem kvituje.
Mohlo by vás zajímat
Česká chirurgická společnost změnila názor poté, co segment jednodenní péče požádal o dva kódy pro zákroky u onkologických diagnóz, které beztak dlouhodobě provádí. A jak poukazuje samo ministerstvo, „není dokončena debata o obecné centralizaci mammární (prsní, pozn. red.) chirurgie. Tato debata v rámci odborné společnosti stále běží, včetně pravidel pro případné minimální počty případů, které musí poskytovatel ročně provést.“
Likvidace fungujícího systému
O podmínkách centralizace péče se přitom už nějakou dobu jedná, jenže určení kritérií není tak jednoduché. Na rozdíl od resekcí nádorů rekta, jater či pankreatu tu totiž není jednoznačná provázanost mezi mortalitou a počtem výkonů. Na kvalitativní kritéria se tedy čeká – a nyní se pouze bez dalšího řeklo, že zákroky nesmí provádět segment jednodenní péče.
„Tímto zásahem Česká chirurgická společnost nejen neřeší problém operací na nedostatečně vybavených pracovištích s malým počtem operací, ale současně znemožňuje poskytování tohoto moderního trendu péče i na současných klinických pracovištích, pokud by o zřízení oddělení JPL uvažovala. Navíc likviduje současný, léta fungující systém. Tím vytváří reálné riziko prodloužení čekacích dob na zákroky, což považujeme za nepřípustné,“ uvádí za Asociaci poskytovatelů jednodenní péče její předseda Dalibor Štambera.
Podstřelené počty
Ministerstvo ovšem upozorňuje, že zákroky v jednodenní péči zcela nezakazuje. „U operace prsu u poskytovatelů jednodenní péče pro onkologické diagnózy nově nebude úhrada této péče součástí úhradové vyhlášky. Zdravotní pojišťovny ji ale dále mohou nasmlouvat, pokud to uznají za vhodné,“ doplňuje. V době, kdy všechny pojišťovny sahají do rezerv, je ovšem iluzorní, že nasmlouvají péči nad stanovený rámec.
V tuto chvíli také není jasné, kolik onkologických operací prsu vlastně jednodenní péče provádí. Podle ministerstva zde bylo v roce 2024 operovaných 320 pacientek z celkového počtu více než 11 tisíc pacientek prsou (tj. jen 3 %). „Kapacitně tak nebude žádný problém tuto péči přesunout k poskytovatelům akutní lůžkové péče. Pacientům nic nehrozí a čekací doby se v žádném případě neprodlouží,“ dušuje se úřad.
Jenže podle sdělení poskytovatelů jednodenní péče, s nimiž je Zdravotnický deník v kontaktu, bylo loni operací minimálně 500, spíše o stovku až dvě více. Jasná čísla totiž nejsou vzhledem k nejednotnému způsobu vykazování k dispozici. Podle posledních dat přitom lékaři v roce 2023 rakovinu prsu nově diagnostikovali u 8 917 žen (což pochopitelně neznamená počet zákroků, který se vzhledem k reoperacím a dalším faktorům liší) a číslo každoročně roste.
Kdo pohlídá zdraví pacientek?
Vedle samotných operací, jejichž počet vzhledem ke stoupajícímu počtu nově diagnostikovaných bezpochyby poroste, ovšem zařízení jednodenní péče zajišťují také screening a dispenzarizaci pacientek.
„Se zákazem operací karcinomu prsu v režimu jednodenní péče se zákonitě rozpadnou centra na periferii, která disponují věcným technickým a personálním vybavením. Zůstanou screeningy, ale zaniknou kapacity pro dispenzarizaci a indukovanou mamografii,“ poukazuje v dopise předsedovi České chirurgické společnosti Jiřímu Moláčkovi Pavel Nožička z Centra jednodenní chirurgie CHS Galen.
Zařízení jednodenní péče přitom dnes zajišťují návaznost péče. „Všechna naše pracoviště poskytující jednodenní operativu onkologických pacientek nejen splňují všechny technické, personální a další podmínky, ale v mnohém je i překračují. Také je většina z nich zapojena široce do dispenzarizačních programů a disponuje multidisciplinárními týmy posuzujícími individuálně každý případ,“ podtrhává Štambera.
„Nemocnice nemají prostor a ani personál na převzetí této operativy, a navíc nevíme, jak jste zvážili, kdo bude dělat dispensarizaci těchto pacientek. Nyní ji děláme my a neumíme si představit, že by to prováděly již dnes přetížené KOC. Navíc díky tomuto rozhodnutí muže dojít k narušení spolupráce mezi screeningem, diagnostikou a KOC, což může pacientky významně poškodit,“ uzavírají v dopise zástupcům chirurgické společnosti Kateřina Fišerová, Jiří Madar a Josef Zábranský z EUC Kliniky Ústí nad Labem.
