Vznik center komplexní péče o děti, posílení dlouhodobé intenzivní péče a vybavení dětských hospiců. To přináší nová vyhláška, k níž ministerstvo zdravotnictví právě vypořádalo připomínky.
Centra komplexní péče o děti mají umožnit rodině zácvik v péči o zdravotně znevýhodněné dítě, zaučení v obsluze přístrojů a adaptaci na novou mimořádně nelehkou situaci. Zároveň budou poskytovat respitní péči, která umožní rodině odpočinek, a to dva týdny v kuse. Celkový rozsah za rok přitom nesmí přesáhnout 60 dnů.
„Tento typ péče zároveň vyžaduje odlišné nároky na technické a přístrojové vybavení zdravotnického zařízení od standardního vybavení akutních dětských lůžkových oddělení nemocnic, například rehabilitační polohovací stoly, závěsné rehabilitační aparáty pro 3D protahování těla, zvedací aparáty v dětských pokojích a na chodbách, zázemí pro doprovod dětí a tak dále,“ stojí v odůvodnění vyhlášky.
Ministerstvo zdravotnictví počítá s maximálně 384 lůžky, roční náklady na provoz jednoho mají dosahovat zhruba 1,35 milionu Kč. Celkové náklady tak podle odůvodnění nepřesáhnou 520 milionů Kč.
Méně přísné požadavky, více center
Ministerstvo zdravotnictví ovšem ve vypořádání připomínek odmítlo požadavky zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové na technické vybavení pokojů v centrech komplexní péče o děti.
Ta chtěla (mimo jiné) zakotvit, aby samozřejmostí byly jednolůžkové pokoje, které nebudou běžně průchozí nebo nebudou mít prosklenou stěnu. Prosazovala také, aby jedna koupelna sloužila pro maximálně dva pokoje, u postele byla zásuvka a také uzamykatelný noční stolek. Úpravy v podobném duchu žádalo i ministerstvo práce a sociálních věcí a Český helsinský výbor.
Mohlo by vás zajímat
„Na základě uplatněných připomínek a po konzultaci se zástupci krajů, poskytovatelů zdravotních služeb a dalšími stakeholdery předkladatel setrvává na původním návrhu. Navržené požadavky představují významnou bariéru pro zřízení center komplexní péče o děti, a proto je v danou chvíli předkladatel neakceptuje,“ reagovalo ministerstvo.
Dva druhy pracovišť pro dlouhodobě velmi nemocné děti
Další oblastí, na níž se vyhláška zaměřuje, je dlouhodobá intenzivní péče o děti. Rozlišuje dva druhy pracovišť.
„Vzhledem k narůstajícímu počtu kriticky nemocných dětských pacientů hospitalizovaných na pracovištích akutní intenzivní péče a pokrokům zejména perinatální a intenzivní medicíny, je nezbytné pro tyto pacienty zajistit dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči na specializovaných pracovištích. Dílčím cílem je uvolnění velmi nákladných akutních resuscitačních a intenzivních lůžek a odlišení dlouhodobé intenzivní péče o děti, která se v mnoha zásadních atributech podstatně odlišuje od péče akutní. S ohledem na potřebu podpory životních funkcí dětských pacientů mají být definovány dva druhy pracovišť, a to pracoviště dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče pro děti s ventilací a pracoviště dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče pro děti bez ventilace,“ objasňuje důvodová zpráva.
Počítá se s potřebou 45 až 60 lůžek (3 – 4 pracoviště s přibližně 15 lůžky), jde-li o lůžka s ventilační podporou, a 100 až 200 lůžek (14 až 20 pracovišť zhruba o kapacitě 10 lůžek) pro péči bez ventilační podpory.
Nebude se ovšem jednat o zcela nové kapacity (na rozdíl od center komplexní péče o děti). Oddělení s ventilační podporou již na dvou místech existují, počítá se tedy se vznikem jednoho pracoviště. Lůžka bez ventilační podpory mají všechna vzniknout transformací akutních lůžek pediatrických oddělení.
U péče s ventilační podporou se předpokládají pořizovací náklady zhruba 3,6 milionu Kč na lůžko a následné roční náklady na provoz hrazené z veřejného zdravotního pojištění ve výši 7,9 milionu Kč. U lůžka bez ventilace činí pořizovací náklady přibližně 2 miliony Kč a náklady na provoz 4,1 milionu Kč ročně.
„Vznik těchto lůžek umožní větší průchodnost systémem péče – tedy, aby závažně dlouhodobě nemocné děti nesetrvávaly na akutních lůžkách. Díky tomu, že nedojde k celkovému navýšení počtu lůžek, lze předpokládat, že výsledný finanční efekt by mohl být neutrální,“ domnívá se ministerstvo.
I k tomuto bodu se sešla řada návrhů, a to zejména od krajů, které žádaly zmírnit povinnost zajistit každému dítěti s doprovodem samostatný lůžkový pokoj na právo si samostatný pokoj vyžádat. To ale ministerstvo odmítlo.
Požadavky na hospice
Třetí oblastí, jíž se vyhláška zabývá, je hospicová péče. Stávající znění totiž nezakotvovalo samostatné požadavky na minimální technické vybavení hospice jako lůžkového zdravotnického zařízení, což se nyní napravuje. Požadavky se přitom odvíjejí od těch na oddělení dlouhodobé paliativní lůžkové péče, přičemž je důraz kladen hlavně na prostorové uspořádání hospiců, které by mělo zahrnovat místnost pro důstojné rozloučení se zemřelým.
Zároveň se návrhem zakotvují samostatné požadavky na hospice pro dětské pacienty. Zde je požadováno, aby měl každý pacient samostatný pokoj vybavený lůžkem pro doprovod. Zároveň je podmínkou zřízení herních terapeutických prostor a oddělený pokoj pro rodiče a osoby blízké tak, aby si mohly odpočinout odděleně od hospitalizovaného dítěte.
Vyhláška také stanovuje, jaké má být vybavení místnosti pro zemřelé v nemocnicích. Právě k tomuto tématu se sešlo poměrně hodně připomínek, většině z nich ovšem ministerstvo nevyhovělo s odkazem na to, že tyto místnosti nejsou určeny pro dlouhodobější skladování těla či jeho mytí a neměly by tedy na ně být kladeny tak přísné požadavky. Každopádně se v tomto případě přistoupilo k ročnímu přechodnému období a pravidla tak začnou platit až začátkem roku 2027.
Pravidla pro kamery nemocnicích
Posledním tématem novelizace jsou kritéria pro využití kamerového systému pro monitorování pacientů v nemocnicích.
„Tyto požadavky vycházejí zejména ze zjištění konstatovaných veřejným ochráncem práv v rámci jeho šetření v lůžkových zdravotnických zařízeních. V návaznosti na tato šetření a na konzultace s pacientskou i odbornou veřejností bylo v daném ustanovení formulováno celkem 5 základních požadavků mířících na technické atributy zvoleného monitorovacího systému, zabránění nahlížení na audiovizuální výstup z tohoto kamerového systému nepovolaným osobám, zákaz monitorování konkrétních prostor lůžkového oddělení (sanitární zařízení pro pacienty) a na dostatečnou informovanost pacientů o skutečnosti, že je daný prostor monitorován,“ objasňuje ministerstvo.
Tato novinka ovšem bude mít také roční přechodné období.
Vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení má ještě svou „sestru“ v podobě vyhlášky o personálním zabezpečení, která také v tuto chvíli prochází novelizací. Protože je ovšem trochu kontroverznější než technická vyhláška, vypořádání ještě není hotové.
