Kancelář zdravotního pojištění odhalila alarmující data o pooperačních sepsích. Česká republika v této oblasti zaostává za srovnatelnými zeměmi, ačkoliv se jedná o komplikace, kterým lze správnou péčí předcházet. V Česku navíc existují kraje, v nichž jsou pacienti ve větším nebezpečí než jinde.

Kancelář zdravotního pojištění (KZP) zveřejnila nový ukazatel kvality péče v nemocnicích – měření pooperačních sepsí. Ukázal, že v Česku máme v tomto ohledu velké rezervy. Sepse je definována jako život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená reakcí organismu na přítomnou infekci.

„Cílem měření je přinést dostatek podkladů k takové úpravě a nastavení procesů ve sledovaných nemocnicích, regionech a oblastech péče, aby došlo výhledově k úplné eliminaci nemocničních infekcí a pooperačních sepsí vzniklých v prostředí nemocnice. Ukazatel měří na robustním vzorku 2,15 milionu hospitalizačních případů neakutních operačních výkonů míru pooperačních sepsí, pro které nebyl pacient primárně přijat na hospitalizaci. Sepse je přitom závažnou, život ohrožující komplikací, kterou lze správnou organizací péče významně eliminovat,“ uvádí (KZP).

„Dostupné výstupy a srovnání se zahraničními zdroji bohužel ukazují, že máme v této oblasti velké rezervy a prostor pro zlepšení. Z toho důvodu pracujeme jak s odbornou společností, tak i se zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR na cílené komunikaci těchto výsledků přímo zástupcům jednotlivých nemocnic,“ dodává KZP.

Menší nemocnice, horší výsledky

Ukazatel zahrnuje data z let 2020 až 2023 po plánovaných operacích. Celonárodně dosáhl podíl sepsí během těchto čtyř let 1,03 % – což je výrazně více než ve srovnatelných zemích. Vůbec nejvyšší byla hodnota v roce 2021, kdy šlo o 1,3 %, poté mírně klesla na 0,91 % v roce 2023. Údaje zohledňují i komorbidity pacientů a zahrnuty jsou pouze případy, které má dané pracoviště možnost ovlivnit.

Lepších výsledků se dlouhodobě daří dosahovat v Praze a na Vysočině, nevalná čísla byla naopak zaznamenána v Karlovarském kraji, kde byla v roce 2021 zjištěna pooperační sepse u více než 22 pacientů z 1000 případů, či Pardubickém kraji.

Pokud se podíváme na výsledky podle typu zdravotnického zařízení, nejvyšší míru sepsí mají krajské a oblastní nemocnice s komplexní péčí (v roce 2023 ve výši 1,12 %). Ty mají objemově srovnatelné počty operací jako fakultní a velké krajské nemocnice, které ovšem zaznamenávají sepsí podstatně méně (v roce 2023 to bylo 0,86 %). Vůbec nejčastěji se pak sepse objevují po výkonech na tenkém a tlustém střevě.

Mohlo by vás zajímat

Špatně léčíš, nedostaneš zaplaceno

Měření by mělo pomoci při úpravě a nastavení procesů tak, aby došlo k úplné eliminaci nemocničních infekcí a pooperačních sepsí vzniklých v prostředí nemocnice. Inspiraci, jak toho dosáhnout, přitom můžeme hledat třeba ve Spojených státech, kde od roku 2008 federální zdravotní program Medicare odmítá proplácet dodatečné náklady spojené s některými komplikacemi, mezi něž patří i nemocniční infekce. Pokud se tedy během pobytu v nemocnici objeví u pacienta sepse zapříčiněná špatnou péčí, zařízení nedostane zaplaceno nic navíc – a k tomu může čelit penalizaci ve formě snížení budoucích plateb.

„Není tedy výjimkou, že nemocnice nastavují vlastní softwarově automatizované akční plány, které například řeší, co musí být klinicky zajištěno během první hodiny po podezření na sepsi, vytvářejí povinné dezinfekční protokoly při přístupu k pacientovi, nastavují dekolonizační strategii před operací, kdy pacienti procházejí screeningem na MRSA a jiné bakterie apod. Eliminují tím nejen riziko nemocničních infekcí a pooperačních sepsí, ale také potenciálních právních důsledků ze strany pacientů,“ objasňuje Kancelář zdravotního pojištění.

Upozornění na doutnající problém

K přípravě a vyhodnocení nového indikátoru kvality péče se scházel odborný panel složený ze zástupců zdravotních pojišťoven i klinických expertů. V polovině srpna došel k tomu, že indikátor je vhodný pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni a měl by být využíván při smluvní politice zdravotních pojišťoven i pro interní využití poskytovateli ke zlepšení kvality péče, není ovšem na místě ho zveřejňovat až na úroveň konkrétního poskytovatele.

„Tento ukazatel vnímáme stejně jako v anglické NHS (Národní zdravotní služba, pozn. red.) jako takzvaný ‚Smoke indicator‘. Výstupy je třeba interpretovat v celé šíři na základě referenčních hodnot jednotlivých výstupů. Nejde tedy o žebříček výsledků jednotlivých poskytovatelů, ale o případné upozornění na možný ‚doutnající‘ problém v některém pracovišti, který bude zasluhovat případný podrobnější pohled,“ dodává KZP.

Grafy: KZP