Neodbytné myšlenky na sex, časté sledování porna a ztráta kontroly nad svým chováním. Podle odborníků ze Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) trápí kompulzivní sexuální chování 160 tisíc mužů v Česku. Svůj problém mohou vyřešit v novém Centru psychosexuální pomoci.

Lidé trpící kompulzivními poruchami sexuálního chování mají neodbytné myšlenky na sex, v podstatě neustále vyhledávají nové sexuální podněty nebo velmi často konzumují pornografii, aby si ulevili od napětí.

„Sexualita se stává středobodem jejich života a zasahuje téměř do všech jeho dalších oblastí. Snaží se přestat a své chování kontrolovat, ale neúspěšně. Způsobuje jim to výrazný subjektivní distres,“ popsala vedoucí centra pro sexuální zdraví a intervence Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Kateřina Klapilová na středeční tiskové konferenci k otevření nového Centra psychosexuální pomoci a také ke Světovému dni sexuálního zdraví, který je spojen s datem 4. září.

Problém má 160 tisíc českých mužů

Co se týká prevalence kompulzivní poruchy sexuálního chování, potenciálních pacientů je nyní zhruba 3,2 % mužské populace, což je v přepočtu asi 160 tisíc lidí. Ukazují to data průzkumu CZECHSEX, na němž se podílel NUDZ i odborníci ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN.

„Jde o muže, kteří uvedli, že v posledních 6 měsících mají potíže ovládat intenzivní sexuální touhu a velmi silně je to trápí,“ vysvětlila Klapilová. Málokdo z nich ovšem vyhledá odbornou pomoc. Téměř čtvrtina českých mužů přitom podle průzkumu měla někdy po dobu minimálně několika měsíců potíže ovládnout intenzivní sexuální touhu.

Z dat také vyplynulo, že pro 3,1 % Čechů (4,3 % mužů a 1,6 % žen) je pornografie důležitou součástí jejich života, přičemž pro dosažení svého uspokojení musí postupně zvyšovat její spotřebu. Bez ní pociťují stres, mají potíže se jí vzdát a zanedbávají kvůli jejímu sledování jiné aktivity. „Tyto osoby lze považovat za kompulzivní poruchou sexuálního chování přinejmenším ohrožené,“ upozornila Klapilová.

Mohlo by vás zajímat

Mladí sex odkládají a provozují ho méně

Vnímání sexuality ovlivňuje v dnešní době mnoho nových faktorů, a to ne vždy pozitivně. Některé současné trendy lze podle primáře Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Libora Zámečníka nazvat strašákem pro nastupující generace nebo adolescenty. Patří mezi ně například digitalizace intimity. „To znamená všechny on-line seznamky, virtuální sex, nově i umělá inteligence se svými erotickými aplikacemi,“ vyjmenoval Zámečník.

Reálná sexuální aktivita mladých lidí přitom klesá. „Mají na to vliv sociální sítě, úzkosti, strach z reálných sexuálních vztahů, odkládání partnerského života nebo ekonomické nejistoty,“ popsal. Zároveň s tím dochází i k odtabuizování některých sexuálních témat, větší otevřenosti v tématech genderu a sexuality. „Na základě většího množství informací ale naše dorůstající generace prožívá více úzkostných stavů,“ vysvětlil Zámečník, proč mladí odkládají reálný sex.

„Žijeme ve světě, kde se sexualita výrazně proměňuje od čistě kontaktních způsobů k velmi širokému repertoáru nekontaktních a částečně kontaktních aktivit v on-line prostoru. Jsou velmi lehce přístupné a můžeme je kombinovat s různými novými technologiemi,“ potvrdila Kvapilová vzestup sledování pornografie i používání erotických technologií včetně robotů nebo virtuální reality.

Mezi mladou generací roste podle průzkumu CZECHSEX i časné vystavení pornografii. Celkem 21,5 % lidí v kategorii od 18 do 25 let uvedlo, že poprvé pornografii viděli ve věku 12 a méně let.

Závislost? V pravém slova smyslu ne

Odborníci ale zároveň upozorňují, že podle nejnovějších poznatků jsou ve veřejném i mediálním prostoru zavedené termíny „závislost na sexu“ a „závislost na pornografii“ zavádějící. O skutečnou závislost v pravém slova smyslu totiž u kompulzivního sexuálního chování nejde. I proto bylo překlasifikováno a z oblasti sexuálních dysfunkcí se posunulo do kategorie poruch kontroly impulzů.

„Nová definice zdůrazňuje, že samotná vysoká sexuální touha či častá sexuální aktivita nejsou nemocí. Problémem se stávají tehdy, když člověk ztrácí kontrolu nad svým chováním, pokračuje v něm navzdory negativním následkům nebo se k němu uchyluje i bez skutečného uspokojení,“ popsala Klapilová.

U kompulzivních poruch sexuálního chování nebyly potvrzeny abstinenční příznaky ve vztahu ke kompulzivnímu chování (užívání pornografie) jako u „klasických“ závislostí. To je významné i pro léčbu, která se diametrálně liší v jedné zásadní věci. „Cílem nemá být důsledná abstinence od pornografie nebo sexuálních aktivit. Cílem je zdravá sexualita, ať je jakkoli častá, s možností prožitku spokojenosti a intimity, který pacientům často chybí,“ vysvětlila Klapilová.

Úspěšná skupinová terapie

V pondělí otevřené Centrum psychosexuální pomoci, jehož tým tvoří sexuologové, psychologové, zdravotní sestry a sociální pracovník, by podle Zámečníka mělo být místem, kde naleznou bezpečné, diskrétní a snadno dostupné místo všichni, kteří se v oblasti vlastní sexuality cítí nějakým způsobem diskomfortně.

„Pomoc u nás najdou lidé všech věkových kategorií, muži i ženy řešící parafilní preference (dříve označované jako sexuální deviace, pozn. red.), osoby v riziku pro sexuální chování, osoby řešící otázky genderové identity, oběti sexuálního násilí, ale také jejich rodiny a blízcí,“ vyjmenoval Zámečník.

Ač centrum otevřelo až tento týden, s léčbou pacientů s kompulzivní poruchou sexuálního chování už v Sexuologickém ústavu zkušenosti mají. „Od loňského října jsme zajistili strukturovaný terapeutický skupinový plán složený z deseti sezení ve frekvenci jednou za dva týdny a poté tří navazujících sezení jednou za měsíc,“ popsal psycholog Filip Šinkner ze Sexuologického ústavu. První pětičlenná skupina už touto terapií prošla.

A to velmi úspěšně. „Čtyři z pěti klientů dokončili celý skupinový program a u všech došlo k pozitivnímu posunu v porozumění vlastní sexualitě a k jejímu přijetí, ke zvládání sexuálních impulzů a spokojenosti s touto schopností. Všichni také uvedli, že po ukončení programu sexuální impulzy méně ovlivňují jejich každodenní život. Nadále nespadají do diagnostických kritérií pro kompulzivní poruchu sexuálního chování,“ dodal Šinkner. Nyní se již vybírají dobrovolní účastníci druhé připravované skupiny. Ač tu první tvořili výhradně muži, přihlásit se mohou i ženy.