České zdravotnictví prochází zásadní proměnou. Zatímco akutní lůžka jsou využívána méně, roste potřeba následné a dlouhodobé péče. Odborníci se shodují na potřebě transformace lůžek. Co se ale děje v praxi? Přečtěte si, jak jsou na tom pražské fakultní nemocnice.

Tuzemské zdravotnictví vykazuje v posledních letech jednoznačný trend – zatímco akutní lůžka v nemocnicích jsou obsazována stále méně, stoupá potřeba navyšování lůžek následné péče (ale také péče jednodenní nebo na stacionáře). Potřeba lůžek následné a dlouhodobé péče bude navíc vzhledem k demografickým trendům stále stoupat, upozorňují odborníci a ukazují data.

Velké politické téma

Před volbami jde i o jedno z nosných politických témat. Politici o něm diskutovali například ve včerejších Otázkách Václava Moravce na České televizi. Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v diskusi řekl, že při restrukturalizaci zdravotních lůžek jsou příliš pasivní zdravotní pojišťovny. „Ty dnes bohužel nepracují s kvalitními a robustními daty, které sbírá Ústav zdravotnických informací a statistiky a nesledují dostatečně kvalitu péče. Jsou v systému příliš pasivní,“ řekl Vojtěch.

„Podporujeme zdravotní pojišťovny, aby restrukturalizovaly péči, problémem ale jsou regionální politici,“ odpověděl mu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a zmínil přitom i bývalého stínového ministra ANO Kamala Farhana, který podle něj „o potřebě restrukturalizace pořád mluvil, ale když se stal hejtmanem a pojišťovna chtěla v jeho kraji restrukturalizaci realizovat, odmítl ji jakožto zřizovatel“.

Poslankyně Iveta Štefanová (SPD) si myslí, že aktivní by mělo být především ministerstvo zdravotnictví, které by se mělo „ujmout minimálně role propojovatele pojišťoven a poskytovatelů“.

S tím částečně souhlasila i poslankyně Michaela Šebelová (STAN): „Síť péče – základní, urgentní a další – by skutečně měl stanovit stát. Ale máme problém, že do toho vstupuje celá řada faktorů,“ řekla a vyzvala politiky, aby se nechovali populisticky a činili odvážná a nepopulární rozhodnutí, kvůli nimž budou muset například někteří lidé po transformaci lůžek začít navštěvovat jinou nemocnici v regionu. Specializace nemocnic na určité zákroky podle ní celkově povede ke zkvalitnění péče.

Mohlo by vás zajímat

Zavřením stovky lůžek ke zefektivnění provozu

Jak na tom ale nemocnice skutečně jsou? Přistoupili již k restrukturalizaci lůžek, nebo se na to alespoň v dohledné době chystají? Zeptali jsme se jich. V dnešním prvním díle čtyřdílného miniseriálu se podíváme na situaci pražských fakultních nemocnic.

K poměrně zásadním změnám ve struktuře lůžkového fondu se odhodlala Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). „V loňském roce jsme zahájili transformaci našeho lůžkového fondu, uzavřeli jsme celkem 105 lůžek, převážně interních, naopak v následujících letech hodláme otevřít lůžka dětské psychiatrie,“ popsala Zdravotnickému deníku tisková mluvčí Marie Heřmánková.

Uzavření více než stovky lůžek vedlo podle jejího vyjádření ke zefektivnění provozů ve VFN. Nemocnice ušetřené prostředky ihned investuje zpět do svého provozu. Došlo i ke změnám personálním – k „parciální reorganizaci personálu, zejména středního personálu“, uvedla mluvčí.

Nemusí přitom jít o změny na delší dobu poslední, ve VFN totiž připouštějí i další transformaci lůžek v blízké nebo střednědobé budoucnosti. „Dalším restrukturalizacím v kontextu potřeb českého zdravotnictví se nebráníme,“ sdělila Heřmánková.

Jednodenní péče jako priorita

K částečné transformaci lůžkového fondu již přistoupili v další z pražských fakultních nemocnic – Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Tam bylo od prvního dne letošního roku zrušeno 16 akutních lůžek. „Důvodem bylo to, že se tato lůžka nepoužívala,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčíAdéla Davidová. Toto zrušení lůžek podle ní nevedlo v ÚVN k žádným personálním změnám a nemocnici to neovlivnilo ani ekonomicky. „Měřitelné finanční dopady to na nemocnici nemá. Nezaznamenali jsme pozitivní dopady ve smyslu úspory nákladů, ale ani dopady negativní, protože se celkový výkon nemocnice nezměnil,“ popsala Davidová.

Žádné konkrétní plány na další transformaci lůžkového fondu v ÚVN nyní na stole nejsou. „Konkrétní plány na rušení či transformaci lůžek do střednědobé budoucnosti nemáme. Naší prioritou je v danou chvíli obnovit kapacitu nemocnice do ‚předpožárového‘ období,“ sdělila Davidová, která poukázala na požár, který nemocnici zasáhl 27. srpna 2022, kdy zničil větší část střechy a půdního prostoru jednoho z ústředních pavilónů.

Obecně ale v ÚVN na potřebu transformace lůžek do budoucna myslí. Tedy především na možnost jejich rušení. „Reagovat na změny medicínského přístupu a uvažování, stejně jako na neúprosný demografický vývoj bude nezbytné. Analyzujeme průběžně situaci a je velmi pravděpodobné, že vývoj v medicíně v oblasti jednodenní péče povede k nižší potřebě lůžkové kapacity,“ uvedla Davidová. A doplnila: „Úvaha, proč se zaměřovat na jednodenní péči, je celkem jednoduchá – na prvním místě jde o snížení rizika infekcí spojených s hospitalizací, sekundárním efektem by měl být profit ekonomický.“

Chystá se rozšiřování

Ani k částečné transformaci zatím nepřistoupila největší tuzemská nemocnice – FN Motol. V blízké budoucnosti to ale má v plánu. „V horizontu následujících dvou až tří let plánujeme úpravy lůžkového fondu, zejména s cílem reagovat na demografické změny a potřebu lůžek geriatrické a následné péče,“ uvedla pro Zdravotnický deník zástupkyně vedoucí odboru komunikace Jana Merxbauerová.

V Motole v dohledné době nechystají redukci akutních lůžek, chystají se ale rozšiřovat lůžka akutní onkologické péče a stacionář k podání ambulantní onkologické léčby. „Budeme také – vzhledem k rostoucí potřebě rehabilitační péče – rozšiřovat akutní rehabilitační lůžka. Zvažujeme i další rozšíření kapacit pro jednodenní chirurgii, což by mělo přinést další zvýšení efektivity i komfortu pro pacienty,“ doplnila Merxbauerová.

Zatím beze změn

K žádné redukci akutních lůžek nemá v následujících letech dojít ani ve FN Bulovka. „Naše nemocnice působí na poměrně velkém spádovém území. Lůžka akutní péče máme takřka trvale plně obsazena, přestože se snažíme minimalizovat nutnou ošetřovací dobu a pacienty ošetřujeme ambulantně, pokud to jejich stav dovolí,“ vysvětlila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí Eva Stolejda Libigerová. A dodala: „Počet akutních lůžek se tedy v současné době snižovat nechystáme, neboť bychom nemohli poskytnout pacientům odpovídající akutní péči tak, aby nedošlo k prodlevě v ošetření a léčbě.“