Přeměna fakultních nemocnic na univerzitní není cestou k jejich lepšímu řízení. Potřebujeme systematickou kontrolu hospodaření ze strany ministerstva, inspirovat se můžeme v soukromém sektoru. V rozhovoru pro Zdravotnický deník to říká Tom Philipp (KDU-ČSL), místopředseda sněmovního zdravotnického výboru.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v tomto volebním období znovu otevřel již několika svými předchůdci plánovanou přeměnu fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní. Jaký je váš názor na takový návrh? Získal by vaši podporu v příštím volebním období?

V době, kdy jsem působil jako náměstek ministra zdravotnictví, jsme intenzivně řešili transformaci fakultních nemocnic na univerzitní. Dokonce jsme připravili návrh zákona, ale v legislativním procesu se příliš daleko nedostal.

Osobně bych se do podobného projektu podruhé nepouštěl – po poměrně důkladné přípravě zákona v letech 2016 a 2017 jsem neshledal zásadní přínosy, které by tato změna přinesla. Za mnohem důležitější naopak považuji výrazně posílit dohled nad přímo řízenými nemocnicemi, podobně jako je tomu v soukromém sektoru. Podle mé zkušenosti by to pomohlo mnohem více.

Statut univerzitní nemocnice by ale měl zajistit větší dohled nad počínáním ředitele, o čemž se diskutuje především po kauze bývalého ředitele FN Motol Ludvíka. Dohled by prováděly správní rada a dozorčí rada složené ze zástupců státu, školy, kraje a zaměstnanců. Jaké by bylo ideální složení těchto rad podle vás?

Myslím, že otázka složení správní a dozorčí rady není to hlavní, co by naše nemocnice potřebovaly. Zkušenost z mého působení na ministerstvu ukazuje, že klíčové je nastavení efektivního a pravidelného dohledu ze strany zřizovatele, tedy ministerstva. To dnes chybí.

Pokud bych měl přesto reagovat na konkrétní návrh, pak by složení rad mělo být především vyvážené – s jasným zastoupením státu, univerzity a zaměstnanců. Zásadní je ale nikoli počet, ale odbornost a nezávislost těch, kteří v radách zasednou. Jen takoví lidé dokážou zajistit, aby šlo skutečně o dohled, a ne pouze o formální orgány.

Centralizace pomůže uspořit náklady

Existují podle vás i jiné způsoby, jak fungování fakultních nemocnic proměnit, tak aby v nich se zvýšil dohled nad konáním jejich ředitelů a managementu?

Ze zkušenosti ze soukromého sektoru vím, že klíčová je systematická a dlouhodobá kontrola. Ve velkých holdinzích se tomu věnuje tým analytiků, kteří průběžně benchmarkují všechny podstatné ukazatele – od vykazování pojišťovnám přes nákupy a prodeje až po spotřebu materiálů a léků. Řadu činností lze dělat centrálně s výraznými úsporami nákladů. Není to jednoduché a vyžaduje to pravidelnou soustředěnou práci a silný tlak na vedení zdravotnických zařízení. Ale podle mé zkušenosti právě takový přístup přináší skutečné výsledky.

Univerzitní nemocnice měly být podle ministra Válka neziskové a odstátněné. V zákoně by měla být pojistka proti jejich privatizaci. Jde podle vás o vhodné řešení?

Nezdá se mi, že by odstátnění a přeměna na univerzitní nemocnice byly nejlepší cestou. Diskutovali jsme o tom už v minulosti a příprava zákona ukázala, že zásadní přínosy nepřináší. Riziko privatizace je sice možné právně ošetřit, ale nepředstavuje hlavní problém. Podstatné je, že změna právní formy sama o sobě nezajistí lepší řízení ani dohled.

Co skutečně pomůže, je systematická kontrola hospodaření a činnosti nemocnic ze strany zřizovatele – tedy ministerstva – podobně jako to funguje v soukromém sektoru. Tam se dohled nezakládá na právní formě, ale na každodenní analytické práci a tlaku na výsledky.

Mohlo by vás zajímat

Univerzitní nemocnice by měly mít možnost smluvních odměn zaměstnanců, nemusely by se řídit platovými tabulkami. Jaký na to máte názor?

Se smluvními platy zaměstnanců souhlasím, protože umožňují lépe ocenit schopnosti a výkon jednotlivců. Nemyslím si ale, že kvůli tomu musíme nutně měnit právní formu nemocnic. To lze řešit i jinými úpravami, bez složité transformace na univerzitní nemocnice.