Do roku 2031 budou mít občané všech zemí Evropské unie online přístup ke klíčovým zdravotním dokumentům – od receptů a laboratorních výsledků po propouštěcí zprávy. Na novinku se Česko podle Národního centra elektronického zdravotnictví intenzivně připravuje a už nyní umožňuje výměnu eReceptů se 13 státy.
Cílem nového Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS) je, aby pacienti mohli bezpečně sdílet své zdravotní informace napříč státy EU. Nový evropský harmonogram přitom postupně zavádí povinnost sdílet zdravotní data ve všech členských státech:
• Od března 2029 musí být povinně k dispozici pacientský souhrn a elektronický recept.
• Od března 2031 se povinnost rozšíří i na další dokumenty – obrazovou dokumentaci, laboratorní výsledky a propouštěcí zprávy.
EHDS by přitom měl zlepšit přístup pacientů ke svým zdravotním údajům, umožnit předávání elektronických zdravotních záznamů tak, aby byla zajištěna návaznost péče, a dát zelenou bezpečnému využití dat ve výzkumu a při tvorbě politik. Nařízení, které celou věc ošetřuje, vstoupilo v platnost letos v březnu, přičemž příslušné evropské vyhlášky a standardy by měly být hotové do března 2027.
Mohlo by vás zajímat
U nás zatím dobrovolně
A jak jsme na tom u nás? Již dnes Česká republika zvládá přeshraniční výměnu pacientského souhrnu i elektronického receptu, ovšem na dobrovolné bázi. Například eRecept podle Kláry Jirákové z Národního centra elektronického zdravotnictví přijímá či předává do 13 zemí. Čeští pacienti si přitom v tuto chvíli mohou recept vystavený v ČR vyzvednout v Chorvatsku, Polsku, Řecku, Španělsku, Finsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku (aktualizovaný seznam zde).
Připravované národní standardy pak budou odpovídat evropským standardům a také centrální služby eHealth by měly naplňovat myšlenku EHDS. Jako jedni z mála v EU přitom máme k dispozici finance využitelné pro přípravu na EHDS z programu IROP a Národního plánu obnovy.
Do diskuse o evropských standardech zdravotních dat také nyní české odborníky zapojila veřejná konzultace uspořádaná Národním centrem elektronického zdravotnictví (NCEZ) ve spolupráci s Krajem Vysočina v rámci projektu Xt-EHR. Na ní téměř stovka expertů debatovala například o tom, jak by měl vypadat pacientský souhrn, propouštěcí zpráva či o systém posuzování shody softwaru.
„Zapojení do projektu Xt-EHR nám umožňuje prosazovat české zkušenosti a potřeby v evropské debatě o budoucnosti zdravotních dat. Jde o zásadní krok k tomu, aby měli pacienti bezpečný a snadný přístup ke svým údajům a aby poskytovatelé zdravotních služeb mohli využívat interoperabilní systémy napříč Evropou,“ říká ředitel NCEZ Petr Foltýn.
Nové povinnosti pro poskytovatele i výrobce softwarů
Pacienti by díky novince měli získat přehled o tom, kdo do jejich dokumentace nahlíží, a budou moci omezit či povolit přístup jiným osobám. Při cestách po EU také budou mít okamžitě dostupnou svou zdravotní historii.
Novinka ovšem bude znamenat velkou výzvu pro zdravotnická zařízení i dodavatele informačních systémů. Od roku 2029 totiž budou muset mít své systémy přizpůsobené evropským standardům tak, aby dokázaly data jednotně předávat i přijímat.
Poskytovatelé péče tak budou od března 2029 muset vést pacientský souhrn ve formátu a struktuře stanovené evropskými pravidly a musí pacientům umožnit online přístup včetně práva omezit nebo povolit přístup jiné osobě. Od března 2031 to bude platit i pro laboratorní zprávy, propouštěcí a ambulantní zprávy, snímky a doprovodné zprávy k nim.
Dodavatelé informačních systémů ve zdravotnictví pak musí do svých softwarů začlenit dva harmonizované EU komponenty (softwarový komponent pro interoperabilitu a pro evidenci přístupu k údajům v rámci systémů elektronických zdravotních záznamů), budou mít povinnost absolvovat automatizované testování, vést povinnou technickou dokumentaci, připojovat CE označení a registrovat se v evropské databázi elektronických zdravotních systémů.
