Centra duševního zdraví nebudou potřebovat tak velký úvazek psychoterapeuta jako doposud. Požadavek komplikoval provoz stávajících center a blokoval vznik nových. Ministerstvo zdravotnictví naopak trvá na tom, že hospice musí mít od roku 2031 lékaře specializovaného na paliativní medicínu či příbuzné obory. Vyplývá to z vypořádání připomínek k novele personální vyhlášky.

V České republice by od ledna příštího roku měla začít fungovat novinka – centra komplexní péče o děti. Ta by měla umožnit rodině po traumatu zácvik v péči o zdravotně znevýhodněné dítě. Součástí bude také respitní péče.

Jak přesně by měla nová služba vypadat z pohledu personálního a materiálního vybavení, určilo ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím novelizace dvou vyhlášek. Co se ovšem týče personální vyhlášky, do té zařadilo i změny týkající se dalších zdravotních služeb. A k těm se sešlo nemalé množství připomínek.

V centrech pro děti bude i sociální pracovník

Jak se s nimi ministerstvo zdravotnictví vypořádalo? Částečně vyslyšelo připomínky zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, které se týkaly právě center komplexní péče o děti. Na její popud zařadilo do personálního zabezpečení 0,5 úvazku zdravotně-sociálního pracovníka nebo sociálního pracovníka. Odmítlo ale omezit kapacitu zařízení na maximálně 10 lůžek. A nedoplnilo nutnost mít 1 úvazek psychiatra, ani nenavýšilo úvazek klinického psychologa a zdravotně-sociálního pracovníka.

V centrech ovšem nakonec může být místo minimálního 0,6 úvazku lékaře se základním kmenem (L2) jen úvazek 0,3. Naopak požadavek ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) na navýšení poměru dětských sester mezi sestrami celkově na úrodnou půdu nepadl.

Mohlo by vás zajímat

Pomůže změna centrům duševního zdraví?

Ministerstvo ovšem vyslyšelo návrh na snížení požadavků u center duševního zdraví v oblasti psychoterapie. Dnes totiž není v mnoha regionech možné zajistit požadované personální minimum.

„Tato situace znemožňuje nebo výrazně komplikuje vznik nových center duševního zdraví a provoz současných typů center, zejména v menších městech a periferních oblastech. Mnohá centra hlásí, že nové kritérium v podstatě obratem po úpravě vyhlášky vyžadovaly krajské úřady a zdravotní pojišťovny. Hrozí riziko, že centra tuto podmínku přes veškeré úsilí nenaplní, což by mělo velmi vážené důsledky pro pacienty/klienty. Ačkoli chápeme snahu o co nejvyšší kvalitu poskytované péče, upozorňujeme na závažné sociální a sociálně-zdravotní následky hrozícího zániku těchto center,“ varovalo MPSV. A navrhovalo, aby centra zajistila pouze dostupnost psychoterapeuta.

V návaznosti na připomínku snížilo ministerstvo zdravotnictví požadavek na úvazek psychoterapeuta u center duševního zdraví pro osoby se závažnou duševní poruchou a center duševního zdraví pro děti z 0,5 úvazku, respektive 0,3 úvazku, na 0,2 úvazku.

Zelená pro více kvalifikovaných sester

Na popud MPSV upravilo ministerstvo také požadavky na sestry při poskytování dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče o základní životní funkce dětem. Zde původně měla být dětská sestra v rozsahu 0,5 úvazku na lůžko a všeobecná či praktická sestra v rozsahu 0,5 úvazku na lůžko.

„I v případě, že zaměstnavatel bude mít mezi zájemci uchazečku lépe kvalifikovanou, tedy dětskou sestru, ji nebude moci přijmout, pokud by současně nenaplnil minimální požadavek na všeobecné/praktické sestry ve stanoveném rozsahu alespoň 0,5 úvazku na lůžko,“ pozastavovalo se MPSV v připomínkách, které padly na úrodnou půdu.

Hospice zuří. Ministerstvo připomínky nevyslyšelo

Smůlu má naopak Unie zaměstnavatelských svazů, Česká lékařská komora a zejména Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v souvislosti s požadavky na hospice. Od roku 2031 by v nich totiž měl být součástí týmu lékař se specializovanou způsobilostí v paliativní medicíně, dlouhodobé péči nebo algeziologii. Vzhledem k nedostatku těchto odborností to ovšem podle připomínkových míst bude znamenat ochromení péče.

„Zásadní nesouhlas! Trváme na současném personálním obsazení v souladu s 30 lety erudice v hospicové péči, s doporučením příslušné odborné společnosti,“ napsala v připomínkách asociace hospiců.

Jenže ministerstvo na ni nedalo. „Argument, že péče je poskytována 30 let, a tudíž je nejvhodnější, nelze podle předkladatele považovat za dostatečný. Paliativní péče se vyvíjí, přináší nové možnosti symptomatické léčby, včetně řešení dušnosti a dalších obtíží, které významně ovlivňují kvalitu života pacientů. Tyto přínosy jsou úzce spjaty s předmětnou odborností. Předkladatel respektuje a velmi si váží odborné erudice současných poskytovatelů, zároveň však vnímá dynamický vývoj v oblasti péče o terminálně nemocné pacienty a potřebu zvyšování kvality péče prostřednictvím vzdělávání odborníků,“ reagovalo ministerstvo.

Odmítlo také vypustit požadavek na dostupnost klinického psychologa a půlúvazek sociálně-zdravotního pracovníka. Podle připomínkového místa to neodpovídá složení ošetřovacího dne, ten by se ovšem měl podle ministerstva řešit v dohodovacím řízení.