Pandemie covid-19 změnila nejen Evropu. Ukázala, že zdravotní bezpečnost není samozřejmostí a že rychlá reakce může rozhodnout o životech milionů lidí. Evropská komise (EK) proto letos v létě představila novou Strategii pro lékařská protiopatření, jejímž cílem je, aby unie byla „silnější, zdravější a lépe připravená“ na příští zdravotní krizi. Jak ukázala středeční schůze senátního výboru pro záležitosti Evropské unie, strategie má podporu i českého ministerstva zdravotnictví. U některých politiků ale vzbuzuje nedůvěru.

O tom, že jde o klíčový krok k posílení akceschopnosti EU při zdravotních krizích, je přesvědčena náměstkyně ministra Michaela Matoušková (STAN). „Česká republika tuto strategii vítá a považuje ji za klíčovou pro posílení připravenosti Evropské unie,“ konstatovala za svůj resort.

Nikdo z přítomných senátorů se k tisku během rozpravy nevyjádřil. Až na jednoho – zpravodaje tisku, senátora Marka Slabého (nestraník za Spolu), který namítl, že strategie je z jeho pohledu příliš „všeobecná a poněkud bezzubá“.

Svůj postoj vysvětlil na příkladu výroby léčiv prodávaných a užívaných pacienty v zemích EU. Poukázal na to, že drtivá většina výroby se v současnosti nachází v soukromých rukách, přičemž farmaceutické firmy se z důvodu maximalizace zisku přesunuly během posledních dvou dekád do Asie. „Načež jsme zjistili, že je to hrozba, neboť jsme se dostali do rukou Číny a podobných států,“ uvedl.

Dodal, že některé firmy se sice mají zájem vrátit, nečiní tak ale pro dobro Evropské unie. Žene je k tomu totiž to samé, co je kdysi vyhnalo z Evropy na východ, tedy snaha ušetřit. „Výroba v Asii se některým firmám přestává vyplácet,“ řekl. Podle Slabého tak není v rukách států přenést výrobu léčiv zpět do EU. Neznamená to však, že by neměly domácí výrobu léčiv podporovat – právě naopak. Výbor následně na jeho doporučení vzal sdělení EK pouze na vědomí .

Mohlo by vás zajímat

Urychlení inovací i spolupráce sektorů

Strategie pro lékařská protiopatření je jedním ze dvou klíčových opatření (druhou je Strategie EU pro vytváření zásob), kterými EK reaguje na rostoucí výskyt nemocí a zvyšující se antimikrobiální rezistencí (AMR). Má urychlit vývoj, výrobu, zavádění a dostupnost život zachraňujících lékařských nástrojů.

Mezi klíčová opatření strategie patří:

  • Pokrok v očkování proti chřipce nové generace, nová antibiotika pro antimikrobiální rezistenci, antivirotika pro nemoci přenášené vektory a zlepšení přístupu k chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným protiopatřením.
  • Posílení zpravodajských informací a dohledu vytvořením unijního seznamu prioritních lékařských protiopatření, plánů připravenosti a unijních/celosvětových systémů dozoru nad odpadními vodami.
  • Urychlení inovací prostřednictvím akcelerátoru lékařských protiopatření, center výzkumu a vývoje a rozšíření evropského programu HERA Invest.
  • Zajištění škálovatelné výroby a nových partnerství.
  • Zlepšení přístupu k lékům a jejich zavádění prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek a podpory laboratoří.
  • Posílení globální a mezisektorové spolupráce, včetně civilně-vojenské připravenosti, úsilí veřejného a soukromého sektoru, připravenosti občanů a investic do pracovních sil.

4 kategorie hrozeb

Pokud jde o financování, autoři strategie uznávají, že v současné době jsou finanční nástroje EU pro podporu výzkumu a vývoje lékařských protiopatření roztříštěny mezi programy, jako jsou Horizont Evropa, EU4Health, Evropský obranný fond či fondy politiky soudržnosti. To pak brání účinnému a soudržnému úsilí o pokrok ve výzkumu a vývoji.

„Aby se maximalizoval dopad financování EU a co nejlépe využil potenciál rozpočtu EU k urychlení vývoje lékařských protiopatření, vytvoří EK do roku 2025 akcelerátor lékařských protiopatření,“ stojí v dokumentu. Má jít o integrovaný a zjednodušený rámec pro urychlení vývoje nejpotřebnějších opatření – jmenovitě vakcín, terapeutik, diagnostiky, osobních ochranných prostředků a technologií – ve čtyřech kategoriích hrozeb. Konkrétně jde o tyto kategorie:

  • Respirační viry s pandemickým potenciálem.
  • Nemoci přenášené vektory (obvykle hmyzem), jejichž šíření urychluje změna klimatu, jako jsou například dengue, chikungunya či západonilská horečka.
  • Antimikrobiální rezistence, která už dnes způsobuje v Evropě přes 35 tisíc úmrtí ročně.
  • Hrozby spojené s konflikty a riziky chemického, biologického či jaderného charakteru.