Evropský projekt Mise proti rakovině, který si klade za cíl zlepšit prevenci, léčbu a kvalitu života pacientů s rakovinou prostřednictvím financování výzkumu a inovací, se přesouvá do další fáze. Do roku 2030 chce vybudovat nové pilotní projekty, datové platformy a preventivní nástroje.

Projekt Mise proti rakovině si klade za cíl lépe zkoordinovat výzkum a inovace v oblasti rakoviny s evropskou zdravotní politikou. Propojuje prevenci, péči a data napříč členskými státy. Národní centra Mise proti rakovině založená v roce 2023 nyní fungují jako mosty mezi strategiemi na úrovni EU a domácími akčními plány.

Zasvěcení lidé však tvrdí, že pokrok v praxi zůstává nerovnoměrný. Národní vlády zůstávají opatrné, pokud jde o přijetí „misijního přístupu“ ke zdraví. Vzhledem k tomu, že pobídky pro dlouhodobé investice se stále ještě formují, spočívá dosavadní pokrok projektu spíše v koordinaci a pilotních projektech než v celostátní reformě.

V příštích třech letech budou do budovaného Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS) začleněny stěžejní projekty, jako jsou Iniciativa pro lepší porozumění rakovině (UNCAN) a Evropské digitální centrum pro pacienty s rakovinou (ECPDC).

Mohlo by vás zajímat

UNCAN vytváří síť center pro sběr dat o rakovině v Evropě s cílem podpořit přeshraniční výzkum a sdílení dat. ECPDC poskytne pacientům a přeživším přístup k důvěryhodným informacím a nástrojům pro správu a sdílení jejich dat.

Odborníci tvrdí, že tyto projekty signalizují posun od fragmentovaných datových systémů k soudržnější evropské síti dat o rakovině. Nerovnoměrná digitální kapacita a správa v jednotlivých členských státech však nadále zpomalují jejich zavádění.

Kromě toho se rozšiřuje také projekt EUonQoL, který měří kvalitu života lidí žijících s rakovinou nebo po jejím překonání. Všechny projekty Mise proti rakovině využívají participativní výzkum, do kterého se zapojují občané a komunity pacientů. To má zajistit, že vědu ovlivní pohledy konečných uživatelů.

Prevence a včasná diagnostika zůstávají základem

Přibližně 40 % případů rakoviny v EU lze považovat za preventabilní. V roce 2024 přijala EU doporučení Rady Evropy podporující očkování proti HPV a hepatitidě B a nová opatření pro prostředí bez kouře a aerosolů. Prevence tím získala nový politický impuls.

Páté vydání Evropského kodexu proti rakovině, které má být hotovo do konce roku 2025, aktualizuje veřejná doporučení týkající se rizikových faktorů, jako jsou strava, fyzická aktivita, kouření tabáku a znečištění. Projekty jako 4P-CAN, které využívají účast občanů k testování digitálních modelů prevence, vytvářejí základ pro podporu zdraví na úrovni populace.

Pozorovatelé však poukazují na to, že výsledky prevence zůstávají v jednotlivých členských státech nerovnoměrné. Doporučení Rady Evropy o screeningu rakoviny, přijaté v roce 2022, aktualizovalo pokyny EU pro členské státy. Společná akce EUCanScreen (Joint Action on the New EU Cancer Screening Scheme Implementation), zahájená v roce 2024, tyto zásady nyní implementuje. Pilotně zavádí screening rakoviny plic, prostaty a žaludku. Zároveň zlepšuje zavedené programy pro rakovinu prsu, tlustého střeva a konečníku a děložního čípku.

Za účelem zvýšení povědomí experimentovala Mise proti rakovině s komunitními kampaněmi, jako byly například roadshow v Litvě, Polsku a Rumunsku v roce 2024, která oslovily téměř 11 milionů lidí. Připravovaný plán pro kardiovaskulární zdraví, který je nyní ve fázi přípravy, má z těchto preventivních přístupů vycházet. Zabývat se bude společnými rizikovými faktory u hlavních nepřenosných nemocí.

Silná věda, pomalé škálování

Kapacita Evropy v oblasti výzkumu rakoviny zůstává silná, ale převádění objevů do inovací stále zaostává. Prostřednictvím Evropské iniciativy pro zobrazování rakoviny se EU snaží zavést do klinické praxe zobrazování založené na umělé inteligenci. Program Horizont Evropa také podporuje nové projekty v oblasti strojového učení a diagnostiky založené na biomarkerech.

Evropa však ztrácí pozice v několika rychle rostoucích oblastech. Data o patentech ukazují, že ve srovnání s USA a Čínou je to v buněčné imunoterapii, genové terapii a analýze zobrazování. Kapacita klinických studií také zůstává omezena složitostí regulací a omezenými investicemi. Pozorovatelé tvrdí, že další fáze projektu Mise proti rakovině se musí zaměřit stejně tak na převádění výzkumu do praxe jako na samotné objevy.

Překlenutí propasti v přežití v Evropě

Ústředním úkolem zůstává snižování nerovností v prevenci, diagnostice a léčbě rakoviny. Na základě mapování rozdílů v celé Evropě, které provádí Evropský registr nerovností v oblasti rakoviny, se připravují nové národní pilotní projekty komplexních onkologických center, které se zaměří na regiony s největšími potřebami.

V listopadu 2025 dojde ke spuštění sítě EUNetCCC, která propojí evropská onkologická centra s cílem rozšířit multidisciplinární péči. Současně bude eCAN Plus rozšiřovat telemedicínu a digitální školení a sedm nových sítí odborných znalostí v rámci JANE-2 propojí regiony s vysokými a nízkými zdroji. Program Widening v rámci Horizontu Evropa rovněž posiluje výzkumné kapacity prostřednictvím 32 projektů v novějších členských státech.

Pozorovatelé poznamenávají, že pokrok v oblasti rovnosti bude závislý na vnitrostátních investicích do onkologických kapacit, infrastruktury, pracovní síly a technologií, stejně jako na koordinaci na úrovni EU.

Cesta k roku 2030

Pokud by se Misi proti rakovině podařilo do roku 2030 dosáhnout jednoho zásadního průlomu, bylo by to podle zasvěcených zdrojů posunutí diagnostiky z pozdního do časného stadia onemocnění. Včasnější odhalení rakoviny slinivky břišní, vaječníků a plic by výrazně zlepšilo přežití pacientů a snížilo náklady na léčbu.

Tato ambice shrnuje další výzvu projektu: přeměnit dobře koordinovaný evropský rámec na měřitelné a rovné výsledky pro pacienty na celém kontinentu.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.