Systém, který omezí moc ředitelů fakultních nemocnic a nastaví férovější pravidla, by rád zavedl kandidát na ministra zdravotnictví hnutí ANO Adam Vojtěch. Není si ale jistý, zda cestou k tomuto cíli jsou univerzitní nemocnice. Řekl to v rozhovoru pro Zdravotnický deník.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v tomto volebním období znovu otevřel již několika svými předchůdci plánovanou přeměnu fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní. Jaký je váš názor na takový návrh? Získal by vaši podporu v příštím volebním období?

Velice záleží na tom, jak by byl takový návrh koncipován. Ďábel je u takovýchto změn skryt v detailu.

Statut univerzitní nemocnice by ale měl zajistit větší dohled nad počínáním ředitele. Diskutuje se o tom především po kauze bývalého ředitele FN Motol Ludvíka. Dohled by prováděly správní rada a dozorčí rada vytvořené ze zástupců státu, školy, kraje a zaměstnanců. Jaké by podle vás bylo ideální složení těchto rad?

Dokážu si představit diskusi, jak nastavit řízení tak, abychom omezili onu „one man show“, kdy má ředitel fakultní nemocnice v zásadě neomezené pole působnosti.

Na druhou stranu nevidím důvod vytvářet dualistický systém kontroly, kdy dohled provádějí dva orgány. A ještě s takto vysokým počtem členů. To považuji za nesmyslné a neefektivní. Za mě by pro dohled postačovala správní rada v počtu maximálně 3 až 5 členů – podle velikosti nemocnice.

Potřebujeme robustní protikorupční program

Existují podle vás i jiné způsoby, jak fungování fakultních nemocnic proměnit tak, aby existoval silnější dohled nad konáním jejich ředitelů a managementu?

Jsem pro změnu systému řízení fakultních nemocnic, kdy dojde k centralizaci facility managementu – tedy vlastnictví a správy nemovitostí, včetně obslužných činností, jako jsou úklid, ostraha a podobně – a jeho oddělení od poskytování zdravotních služeb. To by přineslo celou řadu strategických, finančních a provozních výhod. Ostatně podobný model již funguje například ve Francii, Švédsku či Dánsku. Věřím, že by model rovněž výrazně snížil riziko korupčních případů, které jsme v posledních letech zaznamenali v několika fakultních nemocnicích.

Obecně samozřejmě také platí, že musíme nastavit systém kontroly nemocnic na ministerstvu zdravotnictví. Aby na základě dat kontrolovalo a srovnávalo fungování a hospodaření nemocnic, zajistilo benchmarking smluvních cen a podobně.

Zároveň je třeba nastavit robustní protikorupční program, kdy dochází k pravidelnému přesoutěžování dodavatelů maximálně po 4 letech a prověřování konečných majitelů dodavatelských firem. Důležité je i zavedení systému whistleblowingu (oznámení o možném protiprávním jednání – pozn. red.) či ošetření střetu zájmů u ředitelů a managementu.

Mohlo by vás zajímat

Odstátněné nemocnice budou mít potíže s investicemi

Univerzitní nemocnice mají být podle ministra Válka neziskové a odstátněné a v zákoně by měla být pojistka proti jejich privatizaci. Jde podle vás o vhodné řešení?

Opět by velmi záleželo na detailech takové právní úpravy. Pokud se tyto nemocnice odstátní, kdo tedy bude jejich vlastníkem? Je to spojeno i s otázkou investic. V takovém případě by totiž bylo obtížné zajistit transfer finančních prostředků ze státního rozpočtu. A to zejména pro velké investice, které dnes nemocnice nejsou schopny pokrýt z vlastních zdrojů.

Univerzitní nemocnice by měly mít možnost smluvních odměn zaměstnanců, nemusely by se řídit platovými tabulkami. Jaký na to máte názor?

Zejména u vysoce kvalifikovaných odborníků jsou smluvní platy na místě. Bez ohledu na to, zda budou nemocnice univerzitní, či nadále fakultní.